Když slova nestačí. Jak komunikovat s těžce nemocnými dětmi pomocí zvuků?

Představte si nemocniční pokoj a v něm těžce nemocného malého pacienta, který je apatický, nebo dokonce v kómatu. Jak s takovým dítětem mluvit? Jak mu pomoct propojit se světem za okrajem jeho postýlky, která je celým jeho životním prostorem?

„Slova jsou krátká a nedosažitelná. Proto v drobných krůčcích pomocí zvuku a muzikoterapeutických technik postupujeme k tomu, abychom se zvolna, týden po týdnu, rok po roce k dítěti přibližovali, a nakonec, abychom navázali spojení, aby otevřelo oči, nebo se usmálo,“ popisuje princip práce s handicapovanými Honza Kyncl, garant programů muzikoterapie na NIP a Zdravotní klaun, který vystupuje v dokumentu Mocný zvuk.

Povídání pomocí hudebních nástrojů

Dokument ukazuje práci klaunů z dobročinné organizace Zdravotní klaun, kteří pravidelně navštěvují malé pacienty na NIP Nemocnice Hořovice a ve Vojenské nemocnici v Olomouci. Za dětmi přicházejí s různými hudebními nástroji, jako jsou bubínky, grumle, kalimby nebo ukulele. Pomocí tónů a zpěvu pak s dětmi navazují spojení a komunikují.

V jednotlivých scénách můžete vidět různé reakce dětí, které se odvíjejí od jejich zdravotního stavu. „Oči, pohled, nebo zavřené oči, žádný pohled, ticho. Anebo pohyb ruky, pohyb prstů, dotek, stisknutí. A to jsou všechno takové kamínky v mozaice, která, když člověk dá té situaci čas a prostor, najednou začne zapadat a začne vytvářet nějaký pocit, takový obraz,“ říká v dokumentu Kyncl.

Vezme si paličku a hraje s námi…

Střetnutím pohledu, pohybem nebo i úsměvem to ale nekončí. Některé děti, jak jde vidět v dokumentu, na tóny vydávané z hudebních nástrojů reagují smíchem nebo tleskáním. Jiné se pohybují do rytmu nebo si chtějí stoupnout. Někdy se taky chtějí zapojit do hry.

„My klauni jsme z principu parťáci ke hře a můžeme jim dát prostor, aby byly jejími spolutvůrci. Je to třeba tak, že desetiletý kluk navádí koulením očima a smíchem mého staršího kolegu, aby mi podstrčil odporného gumového hada do kabelky a já se leknu a zaječím. Nebo si řekne očima o buben a my mu přidržíme v ruce paličku, aby mohl hrát, a on opravdu bubnuje a hrajeme společně,“ uvádí Zdravotní klaunka Helena Poláková, kterou v dokumentu můžete rovněž vidět.

Helena Poláková společně s Honzou Kynclem a dalšími klauny vystupujícími v dokumentu je přitom součástí speciálně certifikovaného týmu Zdravotních klaunů, kteří mají v muzikoterapii vzdělání i praxi. Kromě vystudování speciálního oboru dětské muzikoterapie na olomoucké univerzitě mají za sebou jako profesionální klauni různá umělecká školení i semináře vedené lékaři nebo zdravotnickým personálem.

Muzikoterapie dětem opravdu pomáhá, zní z nemocnic

O kladných účincích muzikoterapie na malé pacienty je přesvědčen i personál z NIP Nemocnice Hořovice. „Naši dětští pacienti reagují na klaunské aktivity opravdu velmi dobře. Pozorovat můžeme například patrnou relaxaci svalů, snížení spasticity, zklidnění nebo celkové snížení výskytu psychické deprivace. Mezi klauny a dětmi s těžším typem postižení opravdu vzniká v průběhu času vazba či vztah. U dětí, které plně vnímají, je zase vidět, že se na pravidelné návštěvy těší,“ uvádí Jana Djakow, zástupkyně primáře. Příchod klaunů je podle primáře oddělení NIP Daniela Blažka vidět také u pacientů, kteří zdánlivě nevnímají. Změnu pozorují na monitorech.

Na pozitivní a překvapivé reakce dětí při muzikoterapii se teď může podívat úplně každý. Poté, co dokument Mocný zvuk viděli diváci na filmových festivalech, jako je Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava nebo Zlín Film Festivalu, ho totiž organizace zveřejnila také na svém YouTube kanále. Snímek Mocný zvuk vás osloví především silnými momenty a emotivními scénami. V necelých třiceti minutách totiž uvidíte neskutečnou proměnu malých pacientů, kteří se díky jemným i hravým tónům přenesou do úplně jiného světa. Světa, kde s nimi někdo komunikuje a oni můžou komunikovat s nimi.