Článek
Padesát pět z šedesáti šesti. Tak jednoznačně Senát 20. srpna odmítl novelu stavebního zákona. Byl to výsledek, který překročil stranické linie — proti hlasovali senátoři od STAN přes ODS a TOP 09 po KDU-ČSL, a dokonce i dva z vládního hnutí ANO. Zamítnutí doporučily všechny tři výbory, které se návrhem zabývaly. Srozumitelnější vzkaz si představit nelze.
Poslanecká sněmovna tohle všechno ignorovala. Koalice ANO, SPD a Motoristů využila svou početní převahu a Senát přehlasovala. Novela stavebního zákona tak směřuje na stůl prezidenta Petra Pavla — a on je posledním, kdo ji může zastavit.
Pod heslem zrychlení se boří třicet let ochrany
Vláda novelu prezentuje jako nástroj ke zrychlení stavebního řízení. „Jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko“ zní jako zdravý rozum. Potíž je v tom, co se za tím heslem skutečně skrývá.
Novela převádí kompetence orgánů ochrany přírody na stavební úřady. Úřad, jehož základním posláním je povolovat stavby, by nově rozhodoval o kácení stromů, výjimkách z ochrany ohrožených druhů nebo zásazích do cenných biotopů. Nezávislé odborné posouzení by zmizelo. Ochrana přírody by závisela na tom, zda si stavební úředník — zavalený desítkami řízení — najde čas a odbornost, aby posoudil dopad stavby na populaci chřástala polního.
Novela rovněž ruší ochranu nezastavěného území. Louky, zemědělská půda a lesy na okrajích měst, které vsakují dešťovou vodu, chrání před erozí a ochlazují rozpálené aglomerace, by šlo snáze zastavět. V dekádě, kdy Česko střídavě trápí sucho a přívalové deště, to není reforma. Je to rezignace na krajinu.
Zvláštní zacházení se pak dostává velkým developerským projektům. Stavby s výměrou nad 10 000 metrů čtverečních získávají zrychlené řízení bez možnosti odvolání. Kdo si chce postavit rodinný dům, z toho nic nemá. Novela neřeší bytovou krizi. Řeší byznysové podmínky těch, kdo staví za účelem zisku.
Zákon, o kterém nevíme, kdo ho napsal
Obsah novely je problematický. Stejně znepokojivý je způsob, jakým vznikla.
Tisícistránkový návrh, který přepisuje desítky zákonů, nebyl podroben standardnímu legislativnímu procesu. Neprošel meziresortním připomínkovým řízením. Nebylo zpracováno posouzení dopadů regulace. Neprojednala ho Legislativní rada vlády. A dodnes není jasné, kdo rozsáhlý text vypracoval a kdo to zaplatil. Sněmovna žádost o zveřejnění těchto informací odmítla.
Zákon o regulaci lobbování vyžaduje zveřejnění informací o osobách podílejících se na přípravě legislativy. U stavební novely tyto informace chybějí. V právním státě se zákony s takto rozsáhlými dopady nepřijímají potmě.
Místo zrychlení hrozí kolaps
Paradox stavební novely spočívá v tom, že místo zrychlení může povolování staveb na roky ochromit.
V přechodném období 2026–2028 budou souběžně fungovat tři různé režimy povolování. Řízení zahájená podle starého zákona, řízení podle aktuální podoby nového zákona a řízení podle novely poběží vedle sebe. Úředníci budou muset současně aplikovat několik verzí právních předpisů — a stěhovat a třídit archivy stovek úřadů, což je práce na roky, ne na měsíce.
Personální situace je kritická. Přibližně dvě třetiny současných stavebních úředníků nemají zájem přejít ze služby obcím do státní správy. Novela nabízí jen formální řešení v podobě nařízeného převodu. Kdo si v tomto chaosu podá žádost o stavební povolení, nechť se obrní trpělivostí.
Teď má slovo prezident
Prezident Petr Pavel už jednou ukázal, že je připraven svůj ústavní nástroj použít, když vetoval novelu rozpočtových pravidel. U stavební novely jsou důvody pro veto přinejmenším stejně závažné.
Návrh vznikl v rozporu se základními legislativními standardy. Senát ho odmítl zcela jednoznačně. Odborná veřejnost — právníci, ochránci přírody, památkáři, urbanisté — opakovaně upozorňuje na systémové problémy. A koalice na všechny tyto signály odpovídá silou hlasovací většiny.
Prezidentské veto novelu nemusí zastavit natrvalo — koalice ho může přehlasovat stejně, jako přehlasovala Senát. Ale senátoři z klubů ODS, TOP 09 a STAN avizovali, že v takovém případě podají podnět k Ústavnímu soudu. A veto samo o sobě je sdělení: v právním státě nestačí mít většinu. Je potřeba mít i pravdu.
Česko potřebuje reformu, ne demolici
Zelený kruh dlouhodobě podporuje reformu stavebního řízení. Současný stav není vyhovující a rychlejší povolování potřebujeme. Ale ne za cenu rozmontování systému ochrany přírody, krajiny a práv občanů vybudovaného za třicet let.
Požadujeme nový návrh, připravený transparentně, s řádným posouzením dopadů a s respektem k veřejným zájmům. Na kvalitní zákon stojí za to počkat. Na paskvil protlačený za zavřenými dveřmi ne.
