Co kdyby děti místo do školy chodily povinně do dětských oddílů typu brontosauři, tomíci, či skauti?

Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Instagram, Threads, Bluesky a zde na Médiu.

Je důležité si uvědomit, jaké jsou rozdíly mezi školou a dětským oddílem – každá z těchto institucí nabízí totiž jiné druhy vzdělávání. Jakýkoliv dětský oddíl je v současné době zájmová skupina spadající mezi volnočasové aktivity. Jejich působení je důležité.

Nejdůležitější přínos zájmových aktivit je, že se dítě učí smysluplně využívat volný čas. Dítě díky nim může hlouběji poznávat nějakou konkrétní oblast světa a má možnost být v ní aktivní a tvůrčí. Tyto zkušenosti si pak přenáší později do dospělosti [1].

Co by se stalo kdyby kroužky byly povinné? Pravděpodobně by se uplatňovalo tzv. individualizované vzdělávání (každý se učí něco jiného podle svých možností a dovedností) a výstupem vzdělávání by byl jedinec s velmi silnou specializací. S tím souvisí otázka, zda by takový systém zajišťoval rovný přístup ke vzdělání.

Zájmové a základní vzdělávání mají určitou podobnost – současná škola se snaží žáka obdobně jako volnočasové aktivity vybavit tzv. měkkými dovednostmi (těmi jsou komunikace, řešení problémů, tvořivost apod.) [2]. Tedy při záměně v této oblasti nepředpokládáme jiné výstupy vzdělávání.

Škola však učí dítě i (nebo hlavně) základním dovednostem – číst, psát a počítat. Zároveň mu poskytuje prvotní orientaci v humanitních i technických předmětech, tedy v širokém oborovém rozpětí oproti volnočasovým klubům, které mívají zaměření užší [2].

Důležitým prvkem je, že základní vzdělávání rozvíjí jedince systematicky, kdy jednotlivé vzdělávací úrovně na sebe navazují a stupňují se (např. dítě se nejdřív musí naučit číst a psát, aby si mohlo osvojovat další znalosti a dovednosti) a poskytují dětem vzdělávání ve všech oblastech života s vidinou toho, že si dítě osvojí takové dovednosti a znalosti, aby bylo schopno učit se celoživotně. Tento proces je neustále podrobován výzkumu a vývoji a je snaha o jeho zdokonalování a přizpůsobování aktuálním potřebám společnosti.

Podle zákona je dokonce vzdělávání bráno jako veřejná služba [3, 4] a dítě má podle úmluvy Organizace spojených národů (OSN) o právech dítěte na takové vzdělávání právo [5]. A pokud by škola byla dobrovolná? Není jisté, zda by dětský oddíl dokázal plně tento systém nahradit a zda by tím dítě nepřišlo o své právo na vzdělání.

Z čistě ekonomického pohledu existuje pro povinnou školní docházku několik důvodů. Zaprvé platí, že nejvýnosnější jsou investice do vzdělání v nejranějším a raném věku [6]. Soukromé výnosy vzdělaného jednotlivce ty společenské převyšují až na vyšších úrovních vzdělávání, například na střední a vysoké škole [7].

Společenské výnosy jsou mnohé a zahrnují například úspory na sociálních dávkách, nižší zdravotnické výdaje, vyšší výnosy z přímých daní z výdělků, ale i nepřímých daní ze spotřeby, z menších nákladů na boj s kriminalitou, odolnější společnost [8–13].

Navíc jsou zde tzv. pozitivní externality [14], tedy přínosy člověka pro společnost. V případě vzdělání to znamená, že produktivita práce vzdělanějšího člověka zvyšuje produktivitu spolupracovníků i dalších lidí v zemi.

Zadruhé vzdělání člověka zvyšuje efektivitu jeho dalšího (pozdějšího) vzdělávání, a proto je základní vzdělání tak zásadní. A zatřetí dítě nedokáže dostatečně posoudit význam vzdělávání pro svůj další život a v řadě případů si to neuvědomují ani jeho rodiče.

Šlo by pokračovat tím, že bez základního vzdělání všech by se pravděpodobně politickou volbou nevzdělaných voličů posléze zhroutil demokratický systém vládnutí [6–14].

Pro Zeptej se vědce odpovídali Pavlína a Daniel

Mgr. Pavlína Bulušková, Ústav primární, preprimární a speciální pedagogiky, Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové

doc. Ing. Daniel Münich, Ph.D., IDEA při CERGE-EI

Odbornou revizi poskytla Mgr. Tereza Češková, Ph.D., Pedagogická fakulta MU

Odpověď editovali Luděk Vašta, Hedvika Šimková a Dr. Ing. Kristýna Lapčíková, Ústav analytické chemie, VŠCHT Praha

Ke zveřejnění na sociálních sítích připravili Mgr. Věra Milotová a Mgr. Michal Kraus, Mikrobiologický ústav AV ČR

[1] Hofbauer, B., & Kaplánek, M. (Eds.). (2010). Kapitoly z pedagogiky volného času: Soubor pojednání o volném čase a jeho výchovném zhodnocování (1. vyd.). Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Teologická fakulta.

[2] Strouhal, M., & Štech, S. (Eds.). (2023). Vzdělání a dnešek (2. vydání). Karolinum.

[3] Fasnerová, M. (2018). Prvopočáteční čtení a psaní (1. vyd.). Grada.

[4] Zákon č. 561/2004 Sb.

[5] https://msmt.gov.cz/file/39239/

[6] https://eenee.eu/en/resources/library/the-opportunity-cost-private-and-public-of-low-achievement-or-early-school-leaving-of-persons-with-special-educational-needs-sen/

[7] https://eenee.eu/en/resources/library/returns-on-investment-in-education-literature-review/

[8] https://eenee.eu/en/resources/library/education-for-a-better-citizen/

[9] https://eenee.eu/en/resources/library/the-many-hidden-benefits-of-education/

[10] https://eenee.eu/en/resources/library/the-economic-case-for-education-2/

[11] https://eenee.eu/en/resources/library/early-school-leaving-in-europe-what-does-it-cost-individuals-and-society/

[12] https://eenee.eu/en/resources/library/the-case-for-investing-in-disadvantaged-young-children/

[13] https://eenee.eu/en/resources/library/the-cost-of-low-educational-achievement-in-the-european-union-2/

[14] https://eenee.eu/en/resources/library/education-externalities-what-they-are-and-what-we-know/

Projekt Zeptej se vědce propojuje vědeckou a nevědeckou veřejnost. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na webu nebo sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram či Bluesky. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422