Článek
Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Instagram, Threads, Bluesky a zde na Médiu.
Dotaz
Zajímalo by mě, jak je to s teplotou vody při praní prádla. Často zaznívá, že nižší teplota (30 stupňů) je ekologičtější a ekonomičtější. Ale na dezinfekci do pračky zase píší, že nižší teploty nezničí všechny „breberky“. Kde je tedy pravda? A ví se, jestli je lepší na odstranění skvrn studenější, nebo teplejší voda?
Minutová odpověď
- Teplota 30 °C je pro většinu domácího prádla s využitím běžných pracích prostředků dostačující jak pro odstranění znečištění, tak mikroorganismů (breberek).
- Pokud je cílem přímo „zničit breberky“ (doma využijeme v případech jako ložní prádlo po nemoci, ručníky), tak potom je potřeba teplota nad 60 °C v kombinaci s dezinfekčními prostředky. Toto platí jak pro prádlo, tak pro čištění samotné pračky, proto tedy toto doporučení uvedené na dezinfekci.
- Dosažené úspory při praní za nižších teplot zahrnují jak nižší spotřebu el. energie, tak i delší životnost oblečení.
- Pro odstranění skvrn nelze vytvořit všeobecné doporučení. Záleží na typu skvrny a látky, např. využití vyšší teploty vody pro mastné skvrny, naopak zas studené vody pro skvrny od kávy či krve. Může být nutné i využití specifických postupů a čistících prostředků (např. použití pracích prostředků s obsahem enzymů pro skvrny od trávy či ovoce).
- Bonusové doporučení: Dodržovat použití a dávkování všech pracích a dezinfekčních prostředků dle doporučení výrobce; jak nižší, tak vyšší(!) dávky mohou snížit jejich účinnost.
Odpověď
Při praní prádla chceme prádlo „špinavé“ přetvořit na prádlo „čisté“. To může znamenat různé věci. Když pereme prádlo doma, tak tím myslíme hlavně odstranění skvrn, zápachu a dalšího znečištění, ale také „breberek“ (tedy mikroorganismů). Mikroorganismy z prádla chceme odstranit jak ty, co mohou způsobit zdravotní potíže, tak ty, které jsou zodpovědné za nežádoucí zápach.
Zničit mikroorganismy není jednoduché
Zničení mikroorganismů či snížení jejich počtu v prádle je kupodivu docela složitou záležitostí. To, jak se nám toto podaří (tedy účinnost praní), závisí na správné kombinaci čtyř podmínek pracího cyklu: čas, teplota vody, mechanické uvolnění (točení bubnu) a prací prostředky [1]. V domácích podmínkách (běžně znečištěné oděvy) dosáhneme dostatečné účinnosti odstranění mikroorganismů kombinací pracích programů s teplotou 30 °C a běžně využívaných pracích prostředků [2].
Pravidelné čištění a dezinfekce pračky nám zajistí, že nežádoucí mikroorganismy se nebudou množit přímo v pračce. I když zcela tomu zabránit nelze, existují i mikroorganismy specializované na prostředí pračky, takové, kterým se život v pračce vyloženě líbí [1].
Zatuchlé ručníky
Někdy nám ale snížení počtu mikroorganismů nestačí. Pak je nutné použití teploty vyšší než 60 °C, a to v kombinaci s dezinfekčním činidlem, tak aby byly mikroorganismy „zničeny“. V domácích podmínkách je to prádlo s vyšším výskytem mikroorganismů (typicky „zatuchlé“ ručníky).
Jiný přístup je pak potřeba pro prádlo v nemocničním prostředí, ten může zahrnovat např. detekci a průkaz eliminace konkrétních mikroorganismů způsobujících onemocnění [3].
Teplota praní 30 °C je skutečně ekonomičtější variantou oproti vyšším teplotám, nižší spotřeba elektrické energie přispěje k nižším nákladům pro domácnost. Nižší teploty praní lze označit i za ekologičtější, kromě nižší spotřeby energie se projeví i na delší životnosti prádla.
Šetrnější k oblečení
Ekologičnost a ekonomičnost celého procesu praní záleží ale i na konkrétních postupech, které ovlivní jak dopad na životní prostředí, tak náklady domácnosti. Kromě teploty praní můžeme nejsnadněji zahrnout do běžného života správný výběr a dávkování pracího prostředku (tekuté prací prostředky jsou k oblečení šetrnější než práškové, což opět přispívá k delší životnosti oděvů).
Pračku je vždy vhodné naplnit do maxima hmotnosti a objemu oděvů (dle návodu pro jednotlivé prací programy), tedy nezvyšovat náklady a spotřebu pracích prostředků praním „pár kousků prádla“, ale zároveň zajistit dostatečné vyčištění oděvů (tedy pračku nepřeplňovat) [1, 4].
Závěr
Praní prádla má celou řadu dopadů na životní prostředí. Při jejich posuzování musíme začít od výroby praček a pracích prostředků až po samotné praní v domácnostech a zpracování odpadních vod, ale i výrobu, opotřebování a likvidaci oblečení jako takového.
Důležitým bodem, kde můžeme ovlivnit dopady na životní prostředí, je fáze samotného praní v našich domácnostech, naše posouzení a rozhodování, jak často a za jakých podmínek praní prádla provozujeme.
Pro Zeptej se vědce odpovídala Olga
doc. Ing. Olga Maťátková, Ph.D., Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT Praha), Ústav biotechnologie
Odbornou revizi poskytl Ing. Martin Krupicka, Ph.D., Ústav organické chemie VŠCHT
Odpověď editovali Luděk Vašta, Hedvika Šimková a Ing. Kristýna Kantnerová, Dr. sc. ETH Zürich, University of Colorado Boulder, Geological Sciences & Institute of Arctic and Alpine Research
Zdroje
[1] https://doi.org/10.1002/eet.1704
[2] https://doi.org/10.3139/113.110096
[3] https://doi.org/10.15698/mic2019.07.682.
[4] https://doi.org/10.1080/09603123.2023.2194615
Další čtení
https://www.electroluxgroup.com/en/electrolux-study-reveals-current-laundry-practices-out-of-step-with-climate-concerns-32373/
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce propojuje vědeckou a nevědeckou veřejnost. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na webu nebo sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram či Bluesky. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422
