Můžeme dohnat spánkový deficit?

Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads a zde na Seznam Médium.

Spát pět hodin denně není podle všeho ideální stav – tedy pokud nejste jedním z mála šťastlivců nesoucích specifické varianty genů (DEC2, ADRB1, NSPR1), které jsou spojeny s výrazně nižší než průměrnou potřebou spánku.

Teorie o tom, že je spánek možno „dohnat“, není tak přitažená za vlasy, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Spánkový „tlak“ (sleep pressure) je způsoben hromaděním adenosinu v mozku. V ideálním případě každou noc adenosin „vymažeme“ a začínáme takříkajíc s čistým mozkem – odpočatí. Teoreticky by se tedy dalo uvažovat nad tím, že pokud hromadíme adenosin dlouhodobě – třeba půl roku – a pak spíme dostatečně dlouho na to, abychom se „resetovali“, mělo by být vše v pořádku. Výzkum ovšem ukazuje, že tomu tak úplně není.

Objevují se studie, které u experimentálních zvířat ukazují nepříznivý vliv nedostatečného spánku na zdraví mozku, pravděpodobně v důsledku zvýšení oxidativního stresu a zánětlivých faktorů. Zatím není jasné, zda se stejný mechanismus uplatňuje i u lidí, nicméně víme, že vliv několikadenního nedostatku spánku na kognitivní funkce je významný a že jej nespraví ani to, že se „dospíme“.

Jinými slovy, pokud se málo vyspíme, bude nám to hůř myslet – a to se nespraví tím, že ten deficit jednou „doženeme“.

Na závěr by bylo asi dobré poznamenat, že každý z nás má spánkovou potřebu jinou. Lišíme se dobou, po kterou musíme každý den spát, abychom byli maximálně výkonní. Dalším rozměrem tohoto problému je fakt, že není spánek jako spánek – i na kvalitě záleží, a to dost možná mnohem více než na celkovém čase stráveném v posteli.

Nemůžeme s jistotou říct, zda má dlouhodobá spánková deprivace negativní dopady na zdraví, je to nicméně velmi pravděpodobné. A tyto efekty nejspíše „vyrovnáním“ spánkového deficitu nezmizí.

S přáním dobrého spánku za Zeptej se vědce odpovídal Adam

RNDr. Adam Obr, Ph.D., Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha

Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.