Opravdu je spánek před půlnocí kvalitnější než po půlnoci?

Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Instagram, Threads, Bluesky a zde na Médiu.

Spánek je řízen dvěma koordinovanými mechanismy – homeostatickým (čím déle jedinec nespí, tím větší pociťuje tlak usnout) a cirkadiánním (v závislosti na denní době jedinec cítí různou potřebu spánku) [1]. Časování spánku tedy závisí na fázi cirkadiánních hodin, kterou lze u lidí do určité míry popsat tzv. chronotypem, neboli individuální preferencí pro načasování spánku a aktivity během dne [2].

Laické termíny pro časný a pozdní chronotyp jsou „skřivan“ a „sova“. Chronotyp závisí na genech a na vnějším prostředí, hlavně ale na světle a sociálních podnětech. Výrazně se mění během věku – dospívající mají obvykle pozdní chronotyp, děti před pubertou a senioři mají obvykle časný chronotyp. Pozdní chronotyp usíná až po půlnoci, ale pokud spí dostatečně dlouhou dobu (7–8 h) a ve vhodném prostředí, není důvod, proč by jeho spánek měl být méně kvalitní [3].

Častým problémem u pozdních chronotypů je ale délka a pravidelnost spánku. „Sovy“ jsou aktivní dlouho do noci, což se ještě zhoršuje například sledováním elektronických obrazovek, které svým světlem účinně zpožďují vnitřní hodiny. Vstávání na budík jim nedovolí spát alespoň 7 hodin a spánkový deficit dohánějí o víkendu. To se může negativně projevit na jejich zdraví [4].

Informace, že spánek před půlnocí je kvalitnější než ten po půlnoci, může také vycházet z faktu, že většina dospělých v ČR usíná před půlnocí (kolem 23:00 o víkendu, o něco dříve v pracovní dny) [5].

Spánek se skládá z několika spánkových cyklů, které se opakují až do probuzení. Jeden cyklus u dospělého člověka trvá cca hodinu, přičemž první dva cykly (které běžný dospělý většinou stihne před půlnocí) v sobě typicky zahrnují největší podíl hlubokého spánku.

Naopak nad ránem (nebo obecně koncem spánku) je ve spánkových cyklech více zastoupena REM fáze, kdy se nám zdají sny [6].

Ukázalo se, že pokud užíváme nějakou látku (antidepresiva, alkohol, kofein [7–9]), která mění architekturu spánku (tedy zastoupení a délku jednotlivých fází spánku), má to vliv na jeho celkovou kvalitu.

Z dostupných informací tedy vyplývá, že důležitá je kvalita a délka spánku. Jeho načasování by mělo odpovídat individuálním potřebám jedince.

Pro Zeptej se vědce odpovídal Martin

Mgr. Martin Sládek, Ph.D., Fyziologický ústav AV ČR

Odbornou revizi poskytla Mgr. Vendula Lužná, Ph.D., popularizátorka vědy na Univerzita Palackého; recenzentka má doktorát z chronobiologie (Fyziologický ústav AV ČR)

Odpověď editovali Luděk Vašta, Hedvika Šimková a Mgr. Barbora Šmídová, Ph.D., Univerzita Karlova

Ke zveřejnění na sociálních sítích připravila Mgr. Dieu Hien Rozsívalová, Ph.D.

[1] https://www.nature.com/articles/s41583-018-0088-y

[2] https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1087079207000895?via%3Dihub

[3] https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2352721816301309?via%3Dihub

[4] https://academic.oup.com/sleep/article/46/6/zsad037/7056767?login=true

[5] https://www.nature.com/articles/s41598-020-58413-9

[6] https://nap.nationalacademies.org/catalog/11617/sleep-disorders-and-sleep-deprivation-an-unmet-public-health-problem

[7] https://journals.sagepub.com/doi/full/10.1177/07487304211013995?rfr_dat=cr_pub++0pubmed&url_ver=Z39.88-2003&rfr_id=ori%3Arid%3Acrossref.org

[8] https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/07448481.2020.1756826

[9] https://link.springer.com/article/10.1007/s002139900362

Projekt Zeptej se vědce propojuje vědeckou a nevědeckou veřejnost. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na webu nebo sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram či Bluesky. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422