Článek
Setlist: Intro, Lights and Cars, Bad Dog, Annihilate, Night Train (Burning), In My Heart, Der Mussolini (D.A.F. cover), DWA, Bradbury, Electricity, Jedu do pekla, Tragikomix, Anaesthesia, Charge 2
Vzhledem k tomu, že Gun Dreams na rozdíl od dalších uskupení ústřední postavy české elektronické hudby Mirka Papeže (Magnetik, Moimir Papalescu and The Nihilists, Die alten Maschinen, The Stylists) veřejnou produkci tak často neabsolvují, bylo nad slunce jasné, že na koncertu v pražském Café V lese za žádnou cenu nesmím chybět. O nezbytnosti osobní přítomnosti jsem dostatečně nepřesvědčil svého kamaráda Konyho, respektive jeho rodinu, což by mělo být vykompenzováno jeho účastí na posledním koncertu Vannesy (20.12.2025), tudíž jsem se 2. prosince vydal na výpravu do Vršovic sám. Národní dopravce mě bezproblémově přepravil v pohodlí jídelního vozu tam i zpět a zde je přepis mého očitého svědectví.
Po příchodu do klubu mě překvapilo, že v horní kavárně bylo mnohem více lidí než v podzemí, kde se vystoupení naší legendy žánru EBM následně odehrávalo. Předskokanství obstaral projekt Michal a David, který jsem údajně měl chápat jako perníkového Trenta Reznora z Nine Inch Nails. Když se mě Kony přes WhatsApp ptal, jak to zní, odepsal jsem mu, že je to něco jako naše dávné pokusy se samohrajkami Casio, fénem a vysavačem v rámci uskupení T.A.Z.O.S. KLDR a Sdružení rodičů a přátel Macaulaye Culkina, přičemž pro vyjasnění dodávám, že to nemusí každému znít jako pochvala.
Ještě v devět večer jsem si myslel, že trio Míra Pope Papež (klávesy, zpěv), Pavel Tuzex Litvaj (kytara) a Jarda Stuchlý (bicí) bude s diváky hrát co do počtu remízu a já že budu stát v první řadě, protože žádná druhá řada zkrátka nebude, ale nakonec několik desítek lidí přeci jen dorazilo. Mezi nimi nechyběl ani další klíčový zástupce české EBM scény Dan Rodný (dříve Vanessa).
Ve čtvrt na deset to pánové rozjeli a hned zkraje Mirek Papež přítomným nastínil, že se bude logicky hrát zejména z druhé desky Totem (1993). Z devadesátkového počítače Atari se naštěstí podařilo všechno zachránit a převést do moderních mašinek, Pope skladby jako Bad Dog nebo Annihilate patřičně zvukově vyčistil a Tuzexova sólice jela od začátku do konce jako motorovka, přičemž Jarda za elektronickou bicí sadou to celé spolehlivě jistil jako v době, kdy ještě všichni tři vystupovali se Samirem Hauserem. Účinkování ve Vanesse Papež připomněl songem Jedu do pekla (deska Vanessa Gun, 1997), který vysekl vskutku mistrovsky. V setlistu nechyběla ani píseň Der Mussolini původně od německé legendy Deutsch - Amerikanische Freundschaft, již Pope slovně uvedl s tím, že speciálně na ni v devadesátkách chodili skinheadi, kteří neuměli německy, ale líbil se jim její název, tudíž nepochopitelně pogovali na něco, co se fašismu vysmívalo. A mé srdce vyloženě zaplesalo, když trio předvedlo, kterak secvičilo z mého pohledu největší nářez z Totemu, a sice skladbu DWA.
Po stránce hudby se koncertu Gun Dreams nedá nic vytknout. Mirek Papež dal přítomným v tematických tričkách s logy skupin Front 242, Ministry či Skinny Puppy patřičné požehnání, ale asi nejen mě vzhledem ke znamenitému výkonu kapely značně zamrzelo, že onoho úterního večera si ještě více lidí neřeklo podobně jako spratkovitý žák Rosenheim z Obecné školy k učitelce Maxové: „Povidám, chci do Vršovic!“
https://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/ceskoslovensko/kapely/2612-gun-dreams/
https://sanctuary.cz/81529-rozhovor-s-gun-dreams-front-242-jejich-headhunter-byli-inspirativni
https://art.ceskatelevize.cz/kulturni-prehled/gun-dreams-best-of-ebm-years-live/0DrIJ
