Článek
Dlouho jsem žádný článek nepřidal, a to má svůj důvod. V mém pracovním světě se událo tolik věcí, že jsem si musel srovnat hodně myšlenek.
Možná se vám bude hodit moje předchozí úvaha, kde se zamýšlím nad krizí současných korporací. Snažil jsem se tam shrnout, jak vnímám současnou situaci z pohledu firemního prostředí.
Můžeme se posunout o pár týdnů či měsíců dál do současnosti. Firmy uzavírají druhé kvartály a ti, kteří využívají sociální sítě jako je LinkedIn či jiné pracovní portály, si mohli všimnout zvýšeného výskytu zelených ikonek. To značí, že si čím dál více lidí hledá práci. Samozřejmě je to subjektivní pocit – nemám to změřené –, ale minimálně v mojí korporátní bublině si nepamatuji, že bych v posledních letech viděl takové množství žádostí o pomoc s hledáním práce.
Hodně firem, které se poslední roky chovaly jako ožralí milionáři – jen rostly a rozhazovaly peníze –, najednou zjišťuje realitu světa. Pád na dno je rychlý a tvrdý. Topíci se začínají panikařit. Přitom „náš byznys model fungoval roky, tak musí fungovat dál“, říkají. Jenže tak to není. A proto většina těch, kteří neví, proč firma rostla (ano, je to realita – zkuste si na pracáku chytit nějakého manažera a zeptat se: „Proč vaše firma rostla?“), nebo si myslí, že je to jejich genialitou – což, ruku na srdce, také není úplně reálné, protože pak by tu běhali samí Jobsové, a to se jaksi nekoná – prostě neví, co dělat.
V takové situaci má vedení firmy, které si chce udržet svá korýtka, v podstatě dvě možnosti:
- najít nový revenue stream – což znamená ukázat tu svou genialitu a velmi rychle transformovat část byznysu do něčeho, co v současné ekonomice zase začne dobře vydělávat,
- transformovat firmu – v kostce: poškrtat předem dané procento lidí, snížit náklady na mzdy a případně další expertní spolupráce.
Jak jsme si řekli výše – Jobsů tu moc neběhá – takže můžete hádat, jakou cestou se firmy vydávají. Ano, začíná období transformací. Jen za posledních šest měsíců vím o pěti velkých a známých firmách, které transformují. A také o spoustě menších firem, které jsou nervózní, co bude dál.
Taková transformace je hezká věc. V bodě, kdy už i topíci vidí, že firmu tímto tempem dál neufinancují, přichází na řadu staré známé:
- Optimalizujeme kapacity = vyházíme lidi, kteří se moc ptají nebo jinak poukazují na to, že jsme nýmandi.
- Rušíme agendy = to, co jsme vám ještě před měsícem říkali, že musíme udělat, nebo firma nepřežije, se ukázalo jako vlastně zbytečné.
- Upravujeme procesy = ti, kteří ty procesy vymýšleli, zůstanou, aby mohli vymyslet nové. Ti, kteří je jen následovali, půjdou – protože je „dodržovali špatně“.
No a proč takový dlouhý úvod? I u naší korporace došlo na transformaci. Ta už je nyní ukončená a nepřežilo ji hodně kvalitních lidí. Naopak ti, kteří byli za současný stav zodpovědní a vlastně firmu do něj dostali, zůstávají. Že to nedává smysl? Nevadí – tady se přece na nějakou logiku nehraje. Důležité je ukázat před akcionáři, že něco děláme.
Tato situace postihla i moji maličkost, a proto jsem byl nucen dívat se po nové korporátní rodině. Neberu to tragicky – z firmy odcházejí kvalitnější lidé než jsem já, stejně tak větší nýmandi zůstávají. Nicméně byla to cenná zkušenost. Teď už mám novou korporaci, ale musím říct, že hledat si práci, která dává smysl, jste za ni rozumně zaplaceni a zároveň vás profesně posune, není žádný med. Možná teď někdo prochází stejným obdobím, proto si dovolím dát pár tipů:
- Buďte sví. Nemalujte věci na růžovo, nepodceňujte se ani nepřeceňujte. Prostě buďte jací jste. Pokud vás firma přijme, ví přesně, co čekat. Pokud by vás přijala s jiným očekáváním, skončí to tím, že se budete trápit vy i oni – a čeká vás další hledání.
- Na pohovorech se ptejte. Ale ne slepě. Ptejte se tak, aby to dávalo smysl. Já jdu do managementu, proto se ptám na očekávaný růst, diverzifikaci zákazníků, portfolia apod. Pokud jdete na skladníka, podobné otázky možná způsobí lehké zmatení. Prostě používejte hlavu.
- Nedávejte si volno po konci v práci. Za mě jeden z nejhorších návyků je říct si: „Tak si dám měsíc oraz, však co, mám odstupné.“ NE! Dokud jste v ráži, hledejte. Najděte si práci, domluvte nástup – a pak si dejte oraz. Dokud ale práci nemáte, žádné volno. Bude se vám pak těžko naskakovat a budete nervózní. Kvalitní personalisti a manažeři to poznají – vycítí, že jste zoufalí, že je to nouzovka. A umí to dát sežrat.
- Rozfázujte si hledání. Nemá smysl si nadomlouvat 15 pohovorů a lítat jak hadr na holi. Raději obejděte 4 firmy a když nic neklapne, domluvte si další.
- Nehledejte dokonalou firmu. Neexistuje. A možná se připravíte o zajímavou práci jen proto, že chcete pracovat pro známé jméno. Kašlete na značku – jděte po pracovní náplni, firemní kultuře a pocitu, který si z pohovoru odnášíte. Sakra, však tam budete 8 hodin denně – pokud je vám blbě už po pohovoru, co byste tam dělali?
Samozřejmě: sto lidí, sto chutí – to, co funguje mně, nemusí fungovat každému. Za mě je klidně lepší jít s penězi lehce dolů (pokud to jde), než mít o 20 % víc a za rok být zase uhnaný, protože nová korporace je ještě toxičtější než ta stará a vy doma nespíte.
Co mě naopak docela překvapilo – firmy, které současnou situaci odhadly dopředu, teď nabírají. Pracovních míst v korporacích je relativně dost. Většinou jde o firmy, které už v minulosti udělaly potřebné změny, teď rostou a ví, že k tomu potřebují kvalitní lidi. A to je vaše chvíle (pokud jste tedy kvalitní). Naopak ti, co se bojí o svá korýtka v potápějící lodi, můžou mít za pár měsíců docela problém. Snaží se tam udržet silou vůle a neváhají zahodit morálku, páteř či slušné chování. Možná se teď cítí v bezpečí, ale to přejde. Pokud je firma natolik zoufalá, že transformaci pojme tak, že nechá odejít lidi, kteří jí něco dávali, a neumí identifikovat ty, co jsou za stav firmy odpovědní, pak stejně nemá dlouhodobě šanci uspět. Firma, která chce prosperovat, zvládne jen omezený počet nekompetentních lidí – a jakmile se ti začnou srovnávat s kvalitními, což se po nepovedených transformacích děje, tak chtě nechtě to půjde do kopru. (Ze své zkušenosti znám takových firem dost.)
Pokud jste teď v situaci, kdy jste se stali obětí nějaké transformace – hlavu vzhůru. Je to nová šance. Pokud se o tom u vás mluví – zpozorněte. Ptejte se, čeho tím kdo chce docílit, co je jádrem problému a proč to děláme. Jakmile dostanete jen obecné fráze o úsporách a složitém tržním prostředí, možná je čas si tu zelenou ikonku dát taky – a začít se rozhlížet.
Jaký je váš názor na současný pracovní trh? Podělte se o zkušenosti v komentářích.
