Článek
5. prosince 1872, asi 640 kilometrů východně od Azorských ostrovů, učinila britská obchodní loď Dei Gratia zvláštní objev. Posádka spatřila v dálce loď, která se zdánlivě nacházela v nouzi. Byla to Mary Celeste, obchodní briga, která 7. listopadu vyplula z New Yorku a směřovala do Janova s nákladem denturačního lihu. Na její palubě bylo původně 8 členů posádky, a také kapitán Benjamin S. Briggs, jeho žena Sarah a jejich dvouletá dcera Sophia.
Když však kapitán David Morehouse z lodi Dei Gratia vyslal na palubu několik svých mužů, aby provedli průzkum, zjistili, že loď je prázdná. Mary Celeste měla částečně stažené plachty a byla bez jediného člena posádky na palubě. Jedno z jejích čerpadel bylo demontováno, záchranný člun chyběl a šestiměsíční zásoba potravin a vody byla nedotčená. Mary Celeste se zdála být nepoškozená, až na více než metr vody v trupu lodi – což nestačilo na potopení plavidla ani na ztížení plavby.
Sarah Briggsová, manželka kapitána Mary Celeste.
Proč tedy posádka opustila loď, která byla zdánlivě schopná plavby? To je otázka, která trápí vyšetřovatele a amatérské detektivy už více než sto let.
Vyšetřování zůstalo bez odpovědi
Po nalezení „lodi duchů“ se na Gibraltaru konalo vyšetřování osudu lodi Mary Celeste a její posádky. Při prohlídce lodi byly zjištěny řezné rány na přídi, ale žádné rozhodující důkazy o tom, že by loď byla součástí srážky nebo byla poškozena špatným počasím. Podezření, že skvrny objevené na zábradlí a na kapitánově meči mohly být od krve, se ukázalo jako liché.
Někteří vyšetřovatelé podezřívali posádku lodi Dei Gratia, protože se domnívali, že právě oni mohli zavraždit posádku Mary Celeste, aby si mohli nárokovat odměnu za záchranu prázdné lodi. Nakonec se nepodařilo nalézt žádné důkazy, které by cokoli z toho naznačovaly. Posádka lodi Dei Gratia nakonec obdržela část své odměny za záchranu. Vyšetřování a prohlídka lodi tedy neosvětlilo osud její posádky.
Nová vlna zájmu
V roce 1884 vydal sir Arthur Conan Doyle, v té době lodní chirurg, povídku s názvem Prohlášení J. Habakuka Jefsona. V povídce provedl celou řadu úprav příběhu o Mary Celeste. Jeho příběh popisoval pomstychtivého otroka, který zavraždil posádku a odplul do Afriky. Ačkoli Doyle zamýšlel, že příběh bude brán jako smyšlený, dostával dotazy, zda je pravdivý. Doylův příběh, který vyšel dva roky po objevení Mary Celeste, oživil zájem o tuto záhadu. Od té doby se kolem osudu ztracené posádky lodi vedou spekulace.
Teorie a spekulace
V průběhu let se objevilo nespočet teorií o osudu lodi Mary Celeste, od nepravděpodobných až po absurdní. Několik z nich lze snadno vyvrátit.
Domněnka, že na zmizení posádky lodi se podíleli piráti, postrádá pádné důkazy. Jen 9 z 1 700 lodních sudů s průmyslovým alkoholem bylo při nálezu prázdných, což bylo spíše důsledkem úniku než odčerpání nebo krádeže. Osobní věci a cennosti posádky byly stále na palubě.
Jiná teorie předpokládala, že část lodního alkoholu mohla v horku nabobtnat a explodovat, čímž se otevřel lodní poklop. Posádka se vyděsila a byla nařízena evakuace. Když však byla Mary Celeste nalezena, poklop byl stále zajištěn.
Prozatím nejpravděpodobnější teorie předpokládá, že drobné zaplavení trupu lodi bylo kapitánem přeceněno. Obával se, že se loď brzy potopí, a proto nařídil evakuaci posádky a své rodiny.
Na osud lodi a její posádky pravděpodobně nikdy nedostaneme kloudnou odpověď. Záhada Mary Celeste tak zůstává nevyřešená.
Zdroje: dailynautica.com, Britannica, TheHistoryPress
