Článek
Můj syn dodržuje už přes šest let ketogenní dietu (v čem přesně spočívá, si můžete přečíst v předchozím článku zde). Nejde o běžnou snahu jíst zdravěji, nebo vyloučit z jídelníčku nevyhovující potravinu, ale o léčebný režim pro epilepsii, který je nutné pečlivě hlídat a přesně nastavovat. Pro naši rodinu je to každodenní disciplína a vytrvalost, ale zároveň jediný způsob, jak mu alespoň částečně pomáhat zvládat nálož epileptických záchvatů. Právě proto se i zdánlivě obyčejné situace, jako je návštěva pizzerie, u nás často mění v malé rodinné dobrodružství.
Odříkání
Bydlíme trvale v Itálii, konkrétně na Sardinii, kde se čas od času večeři v restauraci nevyhneme. Vždy mám připraveno menu pro syna tak, aby přibližně kopírovalo menu nás ostatních. Takže předkrm, hlavní chod i zákusek. Není nic horšího než, když dítěti musíte říct, že tohle si vzít nemůže. Ani toto a ani ostatní.
Máte dvě možnosti. Buď se zavřít doma a nikam nechodit, nebo hledat jiné způsoby. I když se první možnost jeví jako jednodušší a pohodlnější, časem zjistíte, že sociální kontakt potřebujete i vy a hlavně vaše dítě. Zvlášť, kdy se jedná o skvělou společnost. A tak připravujete, vymýšlíte a vaříte.
Zvědavost převáží
I to ale časem přestane stačit, protože vaše děťátko se vyvíjí, a to je dobře. Vám to však může přidělat pár vrásek na čele. Jakkoli je disciplinované a ví, že si nemůže vzít kousek jablíčka nebo jahody, kdykoliv chce, čokoládu má povolenou jen 90% ve značně omezeném množství v konkrétní denní dobu a jeho pokrmy vypadají vždy trochu jinak, červík zvědavosti nakonec převáží.
I ono chce ochutnat pravé dobroty jako jeho vrstevníci. A pizza je jednou z nich, zvlášť, když žijete v Itálii, kde na vás lákavé trojúhelníčky obložené těmi nejlepšími surovinami vyskakují na každém rohu.
Italové mají na lahodná jídla vyvinutý šestý smysl a italská kuchyně je součást jejich životního stylu. I oni ale hubnou, drží diety a snaží se modifikovat klasiku do „zdravějších“ verzí nebo lépe řečeno „dietních“ variant. To znamená, že byli schopni vymyslet bázi na pizzu v keto variantě, která chutná a vypadá tak, že rozdíl od normální pizzy absolutně nepoznáte.
Lehkost bytí
Právě takovou božskou bázi se mi podařilo sehnat pro synka. Shodou náhod jsme měli naplánovanou návštěvu pizzerie s přáteli. Událost, na kterou se klouček vždy neskutečně těší. Všichni společně u stolu za milého cvrkotu ostatních hostů. Pohoda a lehkost bytí.
Vymyslela jsem si pro synátora překvapení. Co kdyby mu v pizzerii obložili tu novou keto bázi a on by si poprvé v životě dal večeři bez toho, aniž by mu na talíři přistála doma připravená provizorní varianta.
Vím, že Italové děti milují a udělali by pro ně všechno na světě. Na druhou stranu jsem se bála reakce v kuchyni restaurace. Cizinci, kteří si vymýšlí, a ještě si přinesou svoje jídlo? Synova adoptivní babička, která k nám s ostatními členy rodiny spadla jako dar z nebe, nebo jsme se jim spíš doslova a do písmene nastěhovali do života, naštěstí kuchaře a personál v restauraci na můj požadavek připravila.
Pizzaiolo
Když jsme dorazili na místo, servírka si mě vzala diskrétně stranou a dovedla do kuchyně, kde jsme se s neskutečně milým „pizzaiolem“ domluvili na překvapení. Se slečnou jsme doladily ještě znamení, která pizza bude pro synka.
Ten mezitím čekal na židli a trochu nervózně pokukoval kolem stolu, kdy mu, jako vždy vyndám jeho provizorní verzi. „Dneska si objednáš, stejně jako my, myšičko,“povídáme mu italsky s ostatními a tu se k nám přitočí i mladičká servírka: „Wooow, dneska první pořádná pizza! Těšíš se?“
Synek nechápal, dokud před ním nepřistálo obrovské kolo obložené místní salsicciou a dalšími lahůdkami, které se nijak neodlišovalo od ostatních. Oči se mu rozsvítily radostí a nevěděl, jestli se má dřív do dobroty pustit, nebo se mu začne klepat bradička nadšením a dojetím zároveň.
Jedinečný moment, pro mnoho lidí obyčejný, ale pro náš stůl to byl malý velký zázrak a ochota mladých lidí, kteří nám jej umožnili. Celý večer hráli to malé divadýlko s námi, upřímně se zajímali, zda je chlapeček spokojený, nadšený a zda si pochutnal.
A mně spadl kámen ze srdce. Syn najednou klidně seděl a vychutnával si každé sousto jako labužník. Moment, kdy do sebe všechno zapadlo. Chvíle, kdy jsme všichni jen tak ukusovali kousky italských chutí a těšili jsme ze s obyčejného tady a teď. Ze splněného přání malého kluka.
Zdroje: pmc.ncbi.nlm.nih.gov
