Článek
Zdraví je něco, co bychom si měli hýčkat všichni bez rozdílu. Zní to jako klišé, ale jakmile se dostanete do životní situace, kdy je vaše zdraví nebo zdraví vám blízkého člověka ohroženo, začnete přemýšlet úplně jinak.
Svět vzhůru nohama
Náš příběh se začal psát, když se nám narodilo miminko. Na první pohled zdravý chlapeček. Půda pod nohama se nám začala rozpadat v jeho deseti měsících. Přišla diagnóza, jakou si nechce vyslechnout žádný rodič. S diagnózou přišel strach, zoufalství a pocit nespravedlnosti. A my jsme se nedobrovolně stali pravidelnými návštěvníky dětské neurologie, oddělení, na které naděje jako by zapomněla. Naštěstí jsme měli tu nejlepší možnou péči, jakou jsme si pro našeho chlapečka mohli přát. Dostal se do skvělých rukou a za to nepřestaneme být vděční.
Nyní, s přestěhováním do cizí země, bylo logické, že musíme najít adekvátní péči i v Itálii. Hledali jsme informace, jak italské, respektive sardinské, zdravotnictví funguje a co všechno musíme splnit. Ukázalo se, že místní systém je vlastně docela dobře propracovaný a náš syn dostane skvělou péči i tady.
Zdarma pro všechny rezidenty bez rozdílu
Sardinský zdravotní systém je pro rezidenty dostupný bez pravidelných měsíčních plateb zdravotního pojištění. Na rozdíl od Česka neodvádíte žádné přímé měsíční platby pojištění, protože je hrazeno z jiných daní, neexistuje tedy ani systém zdravotních pojišťoven. Vše si hlídá a řídí přímo stát. Jste-li rezidentem, zaregistrujete se u příslušné pobočky Azienda Socio-Sanitaria Locale, získáte kartičku tessera sanitaria (obdoba české kartičky pojištěnce) a zdravotní péče vám bude zajištěna.
Větší oříšek je najít praktického lékaře. Tady funguje medico di famiglia (tzv. rodinný lékař, oficiálně medico di medicina generale) a většinou ošetřuje všechny členy rodiny. Problém je v tom, že ačkoliv populace Sardinie není nijak veliká, lékařů je málo. Najít tedy rodinného lékaře není jednoduché. V takové situaci se vyplatí požádat o pomoc místní, přátele a nové známé, zda by vám nemohli pomoci a poradit. Udělají to velmi ochotně, vybaví vás telefonními čísly a na vás je obvolat, co je potřeba.
Druhou možností je se zeptat přímo na příslušném Azienda Socio-Sanitaria Locale (ASL), kde mají přehled o všech nejen praktických lékařích, ale i kapacitě jejich ordinací, takže vám mohou přímo doporučit a předat kontakt, případně rovnou domluvit schůzku. Tak jsme lékaře sehnali i my. Milá úřednice zkontrolovala dostupnost, dostali jsme kontakt, dostavili se do ordinace a vyřídili potřebné papíry.
Kolik vás to bude stát
Od rodinného lékaře se odvíjí vše ostatní. Předepisuje léky a vypisuje žádanky ke specialistům. Vy se k nim posléze objednáváte přes jednotný systém rezervací CUP (Centro Unico di Prenotazione), a to buď na přepážkách nemocnic, telefonicky, nebo online. Čekací doby ke specialistům v místě vašeho bydliště jsou v řádech dnů až měsíců, pokud se nejedná o akutní problém (o prioritě vyšetření rozhoduje praktický lékař a vyznačí ho na žádance).
V případě, že nechcete čekat, můžete se obrátit na soukromá zařízení a návštěvu i ošetření si hradíte sami. V takovém případě nemusíte mít ani žádanku od praktického lékaře. Stačí si přes aplikaci vyhledat specialistu a objednat se na co nejbližší termín.
Orientační ceny za návštěvu jsou uvedeny přímo v aplikaci, ve většině případů lze samozřejmě platit kartou. Běžné vyšetření (konzultace, rentgen, sono apod.) stojí kolem 30-80 euro. My dali například za kompletní vyšetření kardiologem vč. EKG a sona asi 110 euro a termín byl dostupný hned druhý den. Se žádankou bychom čekali jeden až dva týdny, ale bylo by to zdarma.

Někdy vás osud zavede k nečekané životní křižovatce.
Když vážně onemocníte
A ještě jedna věc, pokud onemocníte rakovinou, máte po dobu léčby nárok na státní příspěvek ve výši stovek euro měsíčně. Jedná se o regionální sociální dávku pro rezidenty se zhoubným nádorem a slouží primárně ke kompenzaci nákladů na cesty a pobyt, které pacientovi vzniknou při pravidelném dojíždění na onkologickou léčbu do zdravotnického zařízení v jiném městě, než kde bydlí.
Náš syn má veškerou péči zadarmo. Vyplývá to ze skutečnosti, že se potýká se vzácnou diagnózou. Právě pro děti se vzácným onemocněním fungují na ostrově dvě speciální centra. Tam registrovaným pacientům zajišťují veškerou pravidelnou péči, která je potřeba. Koordinují vyšetření u odborníků a většinou se tak děje přímo v jednom domě. Nemusíte tedy složitě nahánět specialisty jako mnohdy v České republice. Zde je vše v režii onoho specializovaného centra a pokud není ve výjimečných případech možné péči poskytnout na ostrově, máte nárok na zajištění nemocnice v pevninské části Itálie.
Liší se péče na Sardinii od té v České republice?
Zcela upřímně musím říct, že ano. Kvalita péče je na podobné úrovni. Jak jsem psala výše, syn měl v naší domovině zdravotní péči nejlepší možnou a za to patří ošetřujícím lékařům velký dík a vděčnost. Skvělé péče se mu dostává i zde na Sardinii.
Jeden obrovský rozdíl tu přece jen je. V přístupu k pacientům. Veškerý zdravotnický personál je vám zde na Sardinii velmi nápomocný. Neexistuje špatný dotaz ani nevhodná doba. Po všech hospitalizacích a návštěvách nemocnice v Česku jsme se naučili nepřidělávat starosti, nelamentovat, být vděční za vše, co pro nás zdravotníci i ostatní udělali.
V mnoha chvílích nás tak sardinští zdravotníci mile překvapili. Někdy na nás dokonce hleděli nevěřícně, protože některé věci a dodatečná vyšetření, kterých jsme se složitě dožadovali v Česku, pro ně jsou naprostou samozřejmostí.
Obecně se dá říci, že i ve zdravotnických zařízeních se promítá pověstný vztah Italů k dětem. Jejich přístup je uklidňující a velmi empatický.
Pokud probíhá EEG, můžete na dítě sahat, můžete ho mazlit a pomoci jej uspat, aby se cítilo v bezpečí a vyšetření proběhlo bez komplikací. Stejně tak s dítětem můžete být celou dobu i v rámci dalších vyšetření při příjmu do nemocnice, při odběrech krve a dalších úkonech. Možnost být s dítětem v nemocnici při hospitalizaci je samozřejmost. Musíte ale také počítat s tím, že postel nedostanete. Někdy je vám poskytnuto pohodlnější křeslo na spaní, jindy se musíte spokojit s obyčejnou židlí.
A jak je to s dospělými?
Vlastně docela podobně. Lékaři i personál jsou velmi milí. Za celou dobu, co na Sardinii bydlíme, jsme se nesetkali se špatným přístupem. Není to o tom, že bychom byli cizinci, ale společnost je zde nastavená trochu jinak. Lékaři, i když se zde berou jako velmi vážené osoby, jsou zde pro lidi. Je to služba jako každá jiná, mnoho z nich je placeno právě ze soukromých návštěv, které můžete v aplikaci ohodnotit.
Recenze na péči jsou velmi přísné, Sardové se nespokojí jen tak s něčím. Motivem k tomu, aby dali špatné hodnocení lékařskému zařízení, může být třeba i to, že čekali o deset minut déle, než na jaký čas byli objednáni.
Zjednodušeně jsou to právě čekací lhůty (a nutnost si doplácet, pokud je chcete přeskočit), co se zde nejvíc kritizuje. Na pohotovosti funguje standardní triáž a čeká se podobně jako v Česku, vytíženost si můžete zkontrolovat online. Kvalita péče ja pak zcela srovnatelná, některé žebříčky dokonce ČR přeskakují. Velmi se také dbá na prevenci.
Zároveň zde nepanuje soupeřivost mezi odborníky. Naopak sami lékaři vám doporučí i jiná specializovaná pracoviště pro případ, že byste si chtěli vyslechnout jiný názor a posléze se rozhodnout, kde se cítíte lépe.
Pár praktických rad na závěr
Pokud cestujete na Sardinii a něco se vám přihodí, vyhledejte Guardia Medica. Je to v podstatě první pohotovost pro případy, které nejsou bezprostředně život ohrožující. Najdete je v každé větší vesnici. V letní sezóně funguje v turistických oblastech také Guardia Medica Turistica. Vždy je však dobré si ověřit ordinační dobu. V turistické sezóně jsou některá pracoviště dostupná 24 hodin denně, jiná mají omezenou ordinační dobu včetně polední přestávky.
Tady se vám dostane základního ošetření a zhodnocení závažnosti vašeho stavu. V případě, že potřebuje odbornější zásah, odešlou vás na urgentní příjem (Pronto Soccorso) do nejbližší nemocnice.
Funguje tam zmíněný systém pořadí dle závažnosti (triáž). To znamená vážné stavy mají přednost, banální věci čekají déle. Červený a žlutý kód (nejzávažnější) jsou zdarma, zatímco méně urgentní případy mohou být zpoplatněny. Zdravotnický portál Sardegna Salute uvádí 25 € za bílý kód bez hospitalizace a 15 € za zelený kód; výjimku mají např. traumata, akutní otravy, osvobození pacienti a děti do 14 let.






