Článek
V nohách těžký zápas s Galatasaray Istanbul a sestava tak pozměněná, že snad ani vedení domácího celku nemohlo tušit, jak se zápas vyvine.
Jako kdyby tutovka Tomáše Wiesnera v devadesáté minutě zápasu s Galatasarayí předznamenala její trápení v koncovce dalšího zápasu. Spatra na Liberec vlétla ve velkém stylu, ale překonat skvěle chytajícího Bačkovského se zdálo jako nadlidský úkol. Začátkem druhého poločasu ale vypadl na pět minut Liberec z role a Sparta zápas rozhodla. Nervy to ale byly až do konce zápasu a domácí si za to mohli sami.
Hra Sparty má své mezery
Trenér Brian Priske vtiskl Spartě tvář. Ukázal jí směr a zároveň jí dal manuál, jak dojít k cíli. Hra pražského celku je založená na úporném pressingu a fyzicky extrémně náročném stylu. Útočníci obíhají obránce a nutí je k dlouhým nákopům. Téměř po celý zápas tak vidíme sparťanské forwardy až na malém vápně soupeře. Útok podporují jak záložníci, tak obránci a není překvapením, když se na velkém vápně objeví Krejčí nebo Panák.
Obrovský důraz na útočnou fázi ale poskytuje soupeřům okénka v obraně, která se ve svém tříčlenném složení jeví jako značně prostupná. Pokud proti Spartě nastoupí tým, jako je Liberec, který má fyzicky velmi dobře připravené hráče, potom z toho vznikají nebezpečné situace, které se tu a tam nepovede ubránit.
Ostatně přesně to bylo k vidění v nedělním zápase. Sparta tlačila a pálila jednu šanci za druhou a rychlé protiútoky do otevřené obrany poskytovali celou řadu šancí i soupeři. Pokud by po prvním poločase byl stav 4:4, nikdo by se nemohl divit. Zaskvěli se ale oba brankáři, a tak o osudu zápasu rozhodl až druhý poločas.
Střídající hráči nemají Spartě co dát
Na hřišti jsme měli možnost, vedle hráčů, kteří se vykartovali pro odvetu Evropské ligy, celou plejádu náhradníků. Ti by si za standardní situace jen tak nezahráli, ale nabitý program Sparty jim umožnil ukázat své schopnosti a poprat se o základní sestavu. Bohužel čím více šancí tito hráči dostávají, tím více je vidět, jak velká propast je mezi stabilními články základní sestavy a jejich konkurenty na lavičce.
Vydra, Wiesner, Pešek, Olatunji. Čtveřice hráčů, kteří mají více minut na lavičce než na hřišti. K tomu si připočtěme zimní posilu Solbakkena a máme polovinu hráčů v poli, kteří si celý zápas za Spartu už dlouho nezahráli. Nejzvědavější byli fanoušci na Markuse Solbakkena a nutno říci, že jeho výkon nebyl vůbec špatný. Zvláště s ohledem na fakt, že se s týmem teprve sžívá. Nebyl nejvýraznějším hráčem na hřišti, ale působil velmi jistým dojmem a zdobila ho především spolehlivost.
O ostatních nováčcích v sestavě se to bohužel říci nedá. Vydra rozdával přihrávky, přičemž každá dlouhá skončila na kopačkách soupeře. Wiesner opět nezklamal a předvedl na můj vkus až moc ztrát, které potom hasil zbytek týmu. O Peškovi se z tisku dozvíme jen v souvislosti s jeho žlutou kartou, a kdyby byl rozhodčí přesnější, tak i druhou, tudíž červenou. A Olatunji? Jeden na jednoho si netroufne a na vstřelení gólu potřebuje deset šancí. To není zrovna ukázková statistika.
Obecně lze říci, že tito hráči jsou dobří na střídání za rozhodnutého stavu, aby se ulevilo stabilním článkům základní jedenáctky, ale na hru od první minuty nemají. Nastoupit na hřišti Plzně nebo Slavie v takovémto složení by se rovnalo sebevraždě.
Liberec ukázal dobrou i špatnou tvář
Tým Liberce působil v zápase velmi sympatickým dojmem. Tedy až do 80. minuty. Tým byl fotbalový, a ač udělal řadu chyb, jeho protiútoky byly velmi nebezpečné a sparťané mohou děkovat za to, že jejich střely mířily přímo do Petera Vindahla. Na druhé straně hřiště se velmi pěkně ukázal gólman Bačkovský, který držel Liberec dlouho nad vodou.
S blížícím se koncem zápasu se na hřišti začali vířit emoce a hostující tým ukázal svou druhou tvář. Do té doby velmi dobře hrající tým přepnul na mentalitu Lukáše Červa a postupně přicházeli zákeřné zákroky, viz případ Krejčí a koleno v hrudi. Asi na zápase nebyl přítomný VAR, nebo už balil své zařízení, ale z opakovaných záběrů byl zcela zřejmý úmysl hostujícího hráče.
Slovan by mohl být velmi dobrým týmem, ale na čem musí zapracovat, je jednoznačně mentalita. V případě nepříznivého výsledku je potřeba zapnout na vyšší otáčky, a ne se uchylovat k zákrokům, jako byl tento.
Tak či tak, Sparta zvládla přepnout z Evropy na ligu a dál si může hýčkat svůj čtyřbodový náskok na čele tabulky. Tenhle zápas ale vzal víc sil, než si všichni představovali.
