Sparťanský trojzubec se vyřádil na Baníku

Na jedné straně Sparta, která chce uhájit první místo. Na té druhé Ostravský Baník, který si chce pojistit čtvrté místo po základní části. Očekávání atraktivního duelu tak bylo zcela na místě.

Hned na úvod je potřeba říci, že zápas očekávání splnil. Tedy minimálně sparťanských fanoušků. Pro Baník, který neprohrál poslední čtyři zápasy na cizím hřišti, však byl demonstrací síly jejího soupeře. Zda si Ostrava zasloužila porážku 3:4, to je otázka, ale po dlouhé době se v plné síle ukázal sparťanský trojzubec. Byť do základu nastoupili jen dva z něj. Letenským se tak před nadstavbou rozehrávají klíčoví hráči.

Aktuálně asi nejlepší hráč běhající po českých trávnících je Vejlko Birmančevič. Je s podivem, jak jednoduše vypadá útočná fáze v jeho podání. A to hraje v základní sestavě po většinu sezóny druhé housle a musí svou pozici na hřišti přizpůsobovat možnostem Lukáše Haraslína. Ten si pro sebe uzmul levou stranu hřiště a tak když nastupují tito borci společně, je právě Birmančevič tím, kdo se musí stěhovat na svou slabší, pravou stranu.

I přes neustálé změny pozic je tohoto hráče v každém zápase plné hřiště, dostává se do brankových příležitostí, které nezištně připravuje také pro své spoluhráče. Není vůbec divu, že je aktuálně nejproduktivnějším hráčem Fortuna Ligy.

Na co ale musí žehrat fanoušci Pražanů, to je jejich obrana. Ta ještě před pár měsíci předváděla bezchybné výkony. To už dnes ale neplatí a celá obranná trojka kupí chybu na chybu. A to vůbec nemusím mluvit o Tomáši Wiesnerovi, který v zápase proti Baníku dokázal za první čtyři, ano skutečně čtyři, minuty vytvořit pět chyb, při kterých namazal soupeři. I to je důvod, proč Sparta v závěru zuby, nehty bránila těsný výsledek.

Baník předvedl na Letné velmi solidní výkon. To, co je skutečně nutné ocenit, je fakt, že ostravští nepřijeli bránit a spoléhat na rychlé protiútoky, tak jako jsme to v poslední době viděli mnohokrát. Jen vzpomeňme, s jakou taktikou přijela na Letnou naposledy Slavia či s jakou taktikou zavítala Plzeň na Fiorentinu. Baník přijel hrát fotbal a pro zaplněný stadion to byl fotbal, který byl pastvou pro oči.

Ani hráči hostujícího celku se neobešli bez naprosto zbytečných chyb, po kterých padaly branky. Ale jeho hráči ukázali charakter a ani za stavu 1:4 se nevzdali a zápas dokázali aktivním přístupem zdramatizovat. Ano, ne vždy se tento přístup setká s úspěchem, ale z pohledu fanouška fotbalu je mu daleko sympatičtější, než aby se jedenáct hráčů postavilo do vápna a věřilo na zázrak. Radovat se z totálně defenzivního fotbalu dokáží snad jen Řekové při vzpomínce na EURO 2004.

Baník na Letné ukázal velkou kvalitu v útočné fázi, ale hrubě chybující obranu. To vlastně oba soupeře spojuje. Můžeme se tak těšit na pokračování tohoto souboje v nadstavbě, kdy Baník s největší pravděpodobností zavítá na Spartu znovu. Bravo, Baník hraje skutečně atraktivní ofenzivní fotbal a jednoznačně bude zajímavým soupeřem pražských S v nadstavbové části Fortuna Ligy.

Sparta hraje celou éru Briana Priskeho ve stejném rozestavení a spoléhá na tři útočné hráče, od kterých očekává nadstandardní kvalitu. V minulé sezóně patřil do této „svaté trojice“ Čvančara, který ji tvořil s Kuchtou a Haraslínem. Jeho odchodu se fanoušci letenských opravdu obávali, ale realizační tým Sparty dokázal přivést více než adekvátní náhradu. Vejlka Birmančeviče.

Pokud mají tito hráči formu, málokdo je dokáže zastavit v jejich řádění na útočné polovině soupeře. Právě tito tři hráči mohou být faktorem, který rozhodne o tom, jestli Sparta dokáže obhájit titul. Sobotní zápas každopádně všem zbývajícím soupeřům ukázal, že tahle trojka se nebude zastavovat lehce.