Článek
Dobře totiž vím, jak je těžké finančně zvládnout nemalé výdaje, související s podporou sportovních schopností nejmladších členů naší rodiny. Obzvláště pokud patříte do střední třídy s příjmy nikoliv nadprůměrnými, ale přitom jim chcete dát šanci, aby uspěli. Rozhodně však nepatřím k těm rodičům, co sní o tom, že ze syna bude další Jágr a z dcery nová Kvitová.
K tomu, že obětujeme značnou částku našeho rodinného rozpočtu na sportovní vybavení dětí a jejich tréninky, nás totiž motivovalo především zjištění, že pokud se věnují sportu, nezajímají je mobily a počítače. Jen se syn vrátí ze školy, nechá je ve svém pokoji a věnuje se zbytek dne cyklistice nebo posilování. Pořídit kvalitní a bezpečné kolo dnes ovšem znamená vydat mnohatisícové částky a pořádně se uskromnit. Naštěstí nám to „vyvažuje“ všestranně sportovně nadaná desetiletá dcera, která o víkendu vybojovala v různých disciplínách čtyři zlaté medaile a prozatím platíme „jen“ za kroužky a různá soustředění.
Neměl ani na brusle
Ovšem ve srovnání s tím, co pro svého syna dokázala obětovat maminka Davida Pastrňáka Marcela Ziembová, mi naše situace připadá najednou jako docela pohodová. Když jsem v České televizi poslouchala její příběh, málem jsem se styděla. Přestože u malého Davida zjistila, že má mimořádný talent, jako máma samoživitelka se dvěma syny neměla ani na to, aby mu koupila hokejové brusle. A tak si zpočátku musel vystačit s krasobruslařskými, než roztomilého klučinu se zjevným talentem někdo zahlédl na „zimáku“ a daroval mu hokejové brusle jaksepatří.
To bylo strašné
Aby se mohl postupně stát jedním z nejlepších hokejistů na světě, musela zvládnout tři zaměstnání a další brigády. Uklízela, vyráběla svíčky nebo čistila kotle. Přesto, když pokryla všechny náklady na živobytí, zůstalo jí na den pouhých 120 korun. „To byste nechtěl zažít, to bylo strašné,“ zavzpomínala v ČT na krušné časy. Dnes svého syna sleduje jenom z dálky, už v šestnácti letech se dokázal prosadit v zahraničí a stát se jedním z nejlepších hokejistů NHL.
Tak to podepiš
Její obětavost se jí bohatě vyplatila. Jak hluboký je vztah mezi ní a Davidem, dokazuje právě reportáž v pořadu České televize „168 hodin“. V ní David přiznává, že mu v cizině nejvíce chybí máma, a prozradil, že ho na dálku, přes Skype, třeba instruovala, jak má zapnout pračku. A naléhala na něj, aby si nezapomněl čistit zuby, a neustála mu přitom připomínala, jak ho má ráda. „To bylo za každým vzkazem srdíčko,“ svěřila se a netajil se s nimi ani David. Že je pro něj máma, jeho obrovská fanynka, stále důležitá, dokazuje i fakt, že s ní na dálku konzultuje i svoje smlouvy. Když mu loni nabídl Boston obří kontrakt na osm sezón v přepočtu za dvě miliardy korun, vyžádal si možnost, aby jí zavolal. Tou dobou zrovna seděla u pokladny v obchodě, kde pracuje, ale neváhala ho podpořit: „Tak to podepiš,“ radila mu na dálku, zatímco se musela věnovat zákazníkovi.
Mámin otisk
Špičkoví manažeři, kteří Davida poznali, ho chválí, že zůstal stále stejným klukem, a obdivují také jeho matku: „Myslím, že do něj otiskla, co doopravdy znamená tvrdá práce. A taky mu vštípila, jak důležitá je rodina a starat se o ty, které milujete“, ocenil zásadní roli maminky Marcely v Davidově kariéře jeho někdejší trenér Daniel Eriksson.
Zdroj: Česká televize „168 hodin“
