Článek
Rodiče deváťáků neúspěšných v 1. kole přijímaček na střední školy právě v těchto hodinách hledají pro svá dítka volná místa. Do 24. května musí podat přihlášku. Zatímco ve většině republiky to bude pravděpodobně celkem pohoda (přes 90 % dětí přijatých), v Praze a ve středu Čech to budou mít rodiny o dost těžší. Míst patrně nakonec nebude dost, navíc mnoho z rodičů bude muset sáhnout do kapsy pro školné a některé rodiny i docela hluboko. Školné na školách, které ve 2. kole nabízejí nejvíce míst, se pohybuje od 30 tisíc až po 130 tisíc ročně.
Na stránkách Cermatu, které se zabývají druhým kolem přijímaček na SŠ a kde je přehled volných míst, jsem jich konkrétně pro Prahu napočítala celkem 1851. Tuto informaci přitom beru jako oficiální, protože takto střední školy uložily své údaje o volných místech pro 2. kolo do systému DIPSy.
Pokud jsem se podívala ještě do druhého dobrého zdroje dat (neoficiálního), ale nám učitelům velmi známého, a to do Atlasu škol, který už 24 let pravidelně v papírové a později i v digitální podobě nabízí pro deváťáky místa na SŠ, tak tam jsem našla těchto míst pro druhé kolo pro Prahu dokonce ještě o něco více. A to přes 2700, z toho 1900 v soukromých školách. Zdá se tedy na první pohled, že míst je pro 1524 nepřijatých pražských deváťáků dost. Zdání ovšem klame.
Money, money
Volná místa nebudou zdaleka pro všechny. Pokud se proklikáte k informacím o konkrétních školách, tak zjistíte, že velké množství z nabízených míst ve 2. kole v Praze je na školách soukromých, a tudíž placených. Uvedu pár příkladů (názvy škol uvedu zkráceně, protože některé je mají velmi dlouhé). Nejvíce míst (362) nabízí v Praze pro 2. kolo Střední škola gastronomická a hotelová, kde je školné na nabízené obory necelých 30 tisíc ročně, 50 míst nabízí Obchodní akademie na Praze 4 za roční školné 41 400 Kč, poměrně dost míst ve 2. kole, a to 67, nabízí také další soukromá střední škola FOSTRA se školným 126 tisíc ročně, dále SŠ BEAN 65 míst za školné za 1 studenta 33 tisíc ročně a nebo tu máme nabídku SCIO školy v Holešovicích za 80 tisíc ročně. Nabídka tu je například také na místa na gymnáziu na škole ART ECON za školné 60 tisíc ročně a poměrně hodně míst nabízí také 1. Slovanské gymnázium a jazyková škola. To má v českém programu 45 míst za 65 tisíc korun českých a 45 v angličtině za 85 tisíc korun ročně. A například soukromé Gymnázium Amazon 18 žákům nabízí ve 2. kole studia za více jak 70 tisíc za rok a pokračovat bych takto mohla i dál. Tady si až ironicky říkám, že vydat v Praze nějakých 10 až 20 tisíc korun za dobrou přípravu na přijímačky (vlastní zkušenost ze širší rodiny) oproti 120 tisícům až půl milionu za studia na soukromé střední škole, je nakonec docela dobrá investice.
Na nejvíce chtěná veřejná gymnázia a lycea přitom ve 2. kole příliš míst nezbývá. Volná místa za mne spočítal redaktor Novinek : „V Praze je volných míst na čtyřletých veřejných gymnáziích kolem 120, na lyceích 15. Ve Středočeském kraji je na gymnáziích míst pod třicet, v lyceích 112.“ Tak to není nic moc, že? Deváťáci ze Středočeského kraje s velmi slušným počtem bodů tak téměř jistě zamíří do Prahy.
Místa stačit nebudou
Tak pojďme na čísla. Z informací MŠMT (jak už jsem uvedla) vyplývá, že v hlavním městě nebylo přijato 1524 deváťáků. Zároveň se ale nedostalo ani na jednu střední školu dalších 1245 dětí ze středu Čech. Máme tu tedy potencionálně 2769 deváťáků na 1851 míst v Praze.
Nechci strašit, ale zrovna dnes jsem slyšela aktuální rozhovor na DVTV s Antonínem Klecandou, což je pražský radní pro oblast školství za STAN, který řekl, že nikdo vlastně neví, kolik se do 2. kola přihlásí nepražských neúspěšných deváťáků. Čili převis je na některých školách i ve 2. kole více méně jistý.
My nevíme celkový počet deváťáků. My nevíme, kolik sem přijde žáků z ostatních krajů. Takže z toho důvodu nemůžeme říci, že všichni se dostanou. Protože z těch ostatních krajů může přijít 500 žáků, pak to může dopadnou dobře, ale mohou přijít 2 tisíce žáků a dopadne to katastrofálně.
Letos se přitom v 1. kole do Prahy na SŠ hlásilo z okolí navíc 10 tisíc dětí a příští rok se podle radního počítá s ještě s vyšším číslem, a to o jeden tisíc. V následujících 15 letech se pak podle něj bude počet dětí, které zamíří studovat do Prahy, ještě zvýší. Radní Klecanda proto navrhl, aby u středních škol začalo fungovat něco jako spádovost, a to aspoň u 2. kola.
Podle mne je spádovost u SŠ velmi rozumný návrh. Je sice pravda, že Praha by měla být připravena na větší nápor dětí než kterékoliv jiné město Česka. Co si ale budeme říkat. Je to přeci jen pro studenty atraktivní místo, a kromě školy tu mají i lepší vyžití. Jsou tu kavárny, kluby, divadla, sportoviště, obchody, památky, muzea, možnost brigády atd. Sama jsem v Praze studovala 5 let na univerzitě a vím, že život v bohatém a kulturním městě je pro studenta opravdu velice atraktivní záležitost. Nicméně trochu by se asi matička měst měla začít proti této studentské turistice bránit. Spádovost ve druhém a třetím kole přijímaček by byla asi žádoucí. Přestože totiž Praha počty míst navyšuje (od loňska podle radního o 2 tisíce), stejně to očividně nestačí a stačit nebude.
„Bezplatné“ vzdělávání? Na to nejsou peníze.
Veřejné střední vzdělávání placené z našich daní je tedy, jak se zdá, jen pro někoho. Pro děti z hlavního města ne. O rovném přístupu nemůže být řeč. Jednak tu máme obrovské rozdíly v tom, kolik bodů potřebuje deváťák v Praze na slušnou střední školu oproti školám v jiném kraji a pak tu celou situaci znesnadňuje také příliv žáků z okolních měst a obcí. Není samozřejmě možné jim bránit v 1. kole bojovat o místa na školách v hlavním městě. Vždyť takto to funguje v celé ČR. Ale politici by s tímto pražským problémem měli už vážně pohnout. Není přeci normální, aby dalších 15 let rodiny deváťáků z Prahy trpěly za to, že se politici, ministerstvo školství a další aktéři této blamáže, neumí dohodnout.
Bude do nových tříd SŠ dost učitelů?
Hřebíček do rakve novým středním školám by však mohla zatlouci ještě jedna nepříjemná věc. I kdyby se nakonec krajští i ministerští úředníci na řešení dohodli, může nastat problém s množstvím učitelů, kteří budou na nových, především všeobecně vzdělávacích ústavech (gymnáziích, lyceích), učit. Přestože ministr Bek se nás snaží přesvědčit, že pedagogických pracovníků je až moc a je potřeba jejich počty snížit, tak fyzikáře, matikáře, angličtináře či informatika na výuku na SŠ aby pohledal. Už jsem dokonce četla i zoufalé inzeráty na učitelských pracovních webech nabízející pro učitele fyziky v kombinaci s matematikou „placení zlatem“. Paní ředitelka měla očividně smysl pro humor.
Je samozřejmě možné stávající učitele požádat o navýšení přesčasových hodin, ale dlouhodobé řešení to určitě není. Podobnou situaci máme nyní u lékařů a všichni víme, čím v zimě hrozili. Vzhledem k tomu, že se však aktuálně s platy už delší dobu nepohnulo, a že z učitelských odměn se začaly ostudně vyplácet částečně platy pro kuchařky a uklízečky, těžko říci, jak nové učitele do nových tříd nakonec ředitelé či zřizovatelé přilákají. Možná dojde i na to zlato. Ale všichni přece víme, že vzdělání je pro naše politiky priorita, nebo ne? Takže to jsme, myslím, úplně klidní. Ne? Ono to zase nějak dopadne.
Pokud chcete dostávat upozornění na můj nový článek, zaklikněte na začátku pod mým jménem +sledovat. Píšu především o školství a vzdělávání.
