Jak dopadli deváťáci u přijímaček z matematiky ? A proč není dobře, aby byly testy tak snadné ?

První kolo přijímacích zkoušek na čtyřleté obory už bylo vyhodnoceno. Podle ředitele CERMATU Miroslava Krejčího je procentuální skóre u prvního pokusu z matematiky 40 % a u českého jazyka u obou pokusů 55 %. Což je výsledek srovnatelný s loňským rokem. (Čísla zazněla v rozhovoru s panem Krejčím zde.)

I on si ale myslí (stejně jako já a mnoho mých kolegů matikářů), že letošní matematika byla poměrně dost jednoduchá. A tudíž to spíš hodnotí zatím tak, že vlastně „na první pohled došlo ke zhoršení“. Pokud totiž máme před sebou za posledních 10 let jeden z nejlehčích testů z matematiky, pak by procentuální výsledek takového testu měl být spíš lepší. Ještě si, samozřejmě, musíme počkat na vyhodnocení testu druhého, který k datu, kdy píšu tento text, ještě uveřejněn nebyl.

Kdybych měla z pohledu matikářky a profesionálního lektora přípravných kurzů na přijímačky z matematiky hodnotit letošní test v prvním termínu já, tak se shodnu s některými kritiky, že pořadí cvičení neodpovídalo běžnému zadání CERMAT testů. To je ale asi jediné, co deváťákům ztížilo cestu k cíli. První a druhý příklad bývají totiž snadné a rozehřívací a zde se počítala hned nepřímá úměrnost a objem válců. Obě úlohy dostaly už v diskusích kolem přijímaček mnoho šeredných přídavných jmen, ale přitom jsou oba poměrně snadné. Navíc za první cvičení byl jen jeden bod a příklad s válci byl podle mne jeden z nejjednodušších. Schválně jsem ho dala i svým (šikovným) osmákům a postup, jak na něj, věděli opravdu všichni hned. Čili zde bych možnost udělat chybu viděla jen ve špatném vynásobení nebo pak odečtení objemů malého od velkého válce. Zde se na zadání můžete podívat sami.

Další úlohy byly naprosto dle očekávání, čili zlomky, výrazy, rovnice. Čeho bylo letos v prvním termínu více, bylo výpočtů v geometrii. V minulých ročnících většinou výpočty v geometrii přišly na řadu až později, po konstrukčních úlohách, které jsou tradičně pod číslem 9 a 10. Pythagorova věta, dopočítávání úhlů, obsahy a obvody však letos byly ve cvičeních 6, 8, 11, 12 a 13.

Nezvykle jednoduchá byla slovní úloha na rovnici, kterou bych s klidem dala do přijímaček páťákům, už vzhledem k tomu, že byla s nabídkou odpovědí. A proto se dala řešit i zkusmo. Posuďte sami:

Co bylo také nezvyklé, tak letošní cvičení 16. Děti měly z příprav nacvičeno, že poslední úloha je netradiční, většinou na řady obrazců a na číselné řady a poslední cvičení 16.3 bývalo v posledních letech spíše na úrovni úlohy z matematické olympiády. Tedy opravdu cvičení rozřazovací, které spočítaly děti, kterým to skutečně myslí a mají dobrou představivost, umí dobře úlohu zanalyzovat a zobecnit. Letos však takovému cvičení byla spíše podobná úloha č. 13. Můžete ji vidět opět na fotografii. Toto cvičení ovšem mělo nabídku odpovědí, a proto bylo pro deváťáky zase a opět jednodušší. V minulých ročnících se obdobné cvičení počítalo jako otevřená otázka bez těchto nabízených řešení.

Poslední úloha z prvního termínu byla na procenta. Na výpočty procent ke konci testu jsou děti zvyklé, zde se ovšem musely navíc lehce poprat s terminologií z finanční matematiky. Ta se sice obvykle probírá až v devátém ročníku, ale procenta naprostá většina základních škol musí s dětmi probrat s ohledem na další výstupy z matematiky již v nižších ročnících.

Je ale pravdou, že děti, které prochází třeba kurzem finanční gramotnosti, měly u poslední otázky mírnou výhodu. Mám to vyzkoušené na vlastních žácích, protože finanční gramotnost už na škole učím přes 10 let. Termíny jako úrok, daně, půjčka, věřitel, úroková sazba atd. jsou tedy takovým žákům bližší. Nicméně tvůrci příkladu očividně počítali i se žáky, kteří finanční matematiku ještě neměli a vždy v příkladu uvedli, zda se má daná částka v tom konkrétním příkladu připočítat („navíc mu zaplatí úrok“) nebo odečíst („bude-li jí odečtena daň z úroků“).

Na závěr první části textu přidávám pro porovnání ještě údaje o výsledcích minulých JPZ z matematiky pro 4 leté obory. Pokud bude konečný letošní výsledek testu opravdu srovnatelný s loňským, lze z údajů aspoň zhruba vyčíst, jak na tom třeba vaše ratolest či žák bude s pravděpodobností přijetí, pokud si spočítal body a zná svoji úspěšnost. Další podrobné údaje o výsledcích JPZ v minulých letech najdete zde.

Test má být rozřazovací a tudíž má obsahovat i složitější otázky

Tolik k rozboru testu a teď se ještě pojďme podívat na druhou otázku, a to, zda je vhodné, aby děti měly u jednotné přijímací zkoušky takto jednoduché příklady. Asi vás zklamu, ale já si myslím, že to rozhodně dobré není. Test má být rozřazovací a tento mi spíš připadal jako ověřovací. Kdyby měly děti ještě tak o 15  minut navíc, myslím, že by mnohá gymnázia s velkým převisem uchazečů měla problém s výběrem. Vím, že mnohé školy mají další a další kritéria, ale já považuji matematickou gramotnost spolu se čtenářskou za tu základní, kterou mají děti při JPZ prokázat. Vím, že se uvažuje ještě do budoucna o testech z anglického jazyka a všeobecných předpokladů, ale to uvidíme až za nějaký čas, s čím ministerstvo školství přijde. A tuším, že příští rok se žádná převratná novinka v JPZ ještě konat nebude, aspoň co se obsahu týká.

Nechali se tvůrci testů ovlivnit nářky rodičů a veřejnosti?

Další důvod, proč není dobře, aby matematické testy byly snadné, je ten, že takový test pustí dál i děti, které se umí tyto testy jen mechanicky naučit a u snadných úloh nemusí prakticky moc přemýšlet a jedou dle šablony. Nevím, zda se tvůrci testů nechali ovlivnit těmi věčnými nářky a kritikou některých rodičů, učitelů a nebo i veřejnosti, jež čteme velmi často v médiích, a která s matematikou třeba příliš do styku nepřijde a nebo prostě královnu věd nemá ráda. Já ale očekávám, že skupina odborníků, kteří na testech pracují, se takto ovlivňovat nedá a bude stavět před naše děti trochu větší výzvy. Hlavně v poslední době se mi totiž zdá (a asi je to i vlivem reformy RVP), že se laťka vzdělávání u nás až příliš snižuje. Ráda se ovšem budu mýlit.

Ilustrativní test by pomohl

Co bych naopak pro děti, které se chystají na JPZ uvítala, kdyby CERMAT vydával opět pár týdnů před testem ilustrativní testy. To ještě před několika lety dělával a třeba kdyby přeházel už v takovém přípravném testu cvičení, jako to udělal při ostrém testování, děti by na začátku nebyly tak zmatené. Je ale jasné, že se mají řídit radou číslo jedna ke strategii řešení testů, kterou říkám dětem i já, aby první co udělají, až dostanou test, si ho celý prohlédly a zjistily si, z jakých témat budou testované.

Na závěr přidávám odkaz na vysvětlení matematického algoritmu, který bude po zanesení výsledků testů a dalších požadavků vyhodnocovat pořadí dětí https://youtu.be/uHeUsdQGPm4. Náhradní termíny se pak na čtyřleté obory konají 29. a 30. dubna.

Na celé testové zadání matematiky z prvního termínu se můžete podívat zde a z druhého termínu zde.

(Pokud chcete být informováni jako první o mém dalším novém článku, zaklikněte si na začátku textu sledovat. Píšu především o vzdělávání a výchově.)