Jak ve mně pan Turek vzbudil údiv, následně smích a nakonec odpor. A co jeho zvolení říká o nás?

Dokud se pohledný muž s ostře řezanými rysy pouze objevoval v nějaké té debatě coby neznámý kandidát, kdy občas působil celkem inteligentně a orientovaně a někdy zase zcela dezorientovaně (například s Danuší Nerudovou na CNN Prima News), tak jsem si říkala, že tohle je jen takový malý politický úlet. Že zcela neznámý pan Turek tak, jak vylétl coby politická kometa, tak stejně rychle zapadne a zhasne.

Navíc spojení s panem Šlachtou (čili s policistou) mi přišlo naprosto mimo mísu, dokonce až k smíchu. Už jen ten název Přísaha a Motoristé, ze kterého jsme si mnozí utahovali, že jsou to Motoristé a Traktoristé nebo Diesel a Fízl, byl opravdu vtipný. Stranu pana Turka jsem si pro sebe dávala na roveň Mimozemšťanů, kteří pro mě byli partají vzniklou buď z leknutí, nebo z recese.

Když se pak začaly kolem kandidáta Turka rojit různé fotografie s hákovým křížem na svícnu, fotka se zdviženou hajlující pravicí a různá problematická vyjádření jako například to o Adolfu Hitlerovi jako „zlatém tatíčkovi“, nebo když národu sdělil, že má doma po tatínkovi dýku SS, říkala jsem si, že evropské volby má tento politický Ken už zpečetěné. Že spadne do propadliště volebních dějin, zavře se za ním voda a už po něm ani pes neštěkne.

Jak hluboce jsem se mýlila! Nejen, že jsou naši spoluobčané ochotni jeho viditelnou inklinaci k nacistickým symbolům tolerovat, ale dokonce jsou schopni tohoto člověka vystřelit do Evropského parlamentu jako europoslance, čili zástupce České republiky, který navíc k mému velkému údivu získává přes 150 tisíc (!) preferenčních hlasů. To je druhý nejvyšší počet hlasů v těchto volbách. A to je pro mě osobně skutečně to nejhorší zjištění. A navíc, jak se zdá, nepůjde po něm ani policie, protože sice paragraf 403 TZ hovoří o nepřípustné propagaci hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka atd., ale toto jednání bude zřejmě u pana Turka promlčeno.

Musím napsat, že naprosto souhlasím s trefným aktuálním povolebním komentářem Šimona Krbce z Centra studií genocid Terezín s provokativním názvem „Neonacista, anebo debil? Kdo je Filip Turek“. Ten v něm říká, že pro budoucnost české politiky je mimořádný úspěch Filipa Turka hodně špatnou zprávou. Tolerancí nenávistných projevů se podle autora komentáře otevírají nové možnosti, jak přes „originální osobnosti“ zvýšit volební zisky. Jako o debilovi přitom o něm nepíše pan Krbec, ale na videu ho tak častuje jeho známý a židovský aktivista Aaron Günsberger, který se nás snaží uklidnit, že to přeci pan Turek s těmi nacistickými symboly zla tak nemyslí.

Říkám si, co si z této situace tak mohou odnést třeba mladí muži, kteří uvažují o vstupu do politiky? Že bude stačit být na sítích trochu úspěšný influencer, trochu macho, párkrát je potřeba se vyfotit se silným autem, trochu zahajlovat nebo udělat jinou pitomost, která se bude propírat v médiích (vždyť se pak za ni omluvíte, takže o co jde?) a máte o politickou kariéru postaráno. To je vzkaz, který čtu po zvolení tohoto člověka já.

Neberu panu Turkovi jeho zálibu ve spalovacích motorech. Navíc takových odpůrců zeleného myšlení je kolem nás čím dál víc, protože v poslední době EU podle mnohých tlačí na zelenou pilu až příliš. A i když se mi způsob přemýšlení tohoto pána zdá trochu dinosauří, jsem schopná ho akceptovat. A jeho hlavní motoristický bod programu do voleb, čili spalování upravené ropy v motoru auta, je tedy naprosto v pořádku. Co mi ale vrtá od zveřejnění voleb hlavou (a určitě nejsem sama), kdo všechno pana Turka i přes jeho uveřejněnou minulost vlastně volil? A proč?

Pokusím se tady udělat malou anketu pro voliče i nevoliče pana Turka a vyjmenovat všechny možnosti, které mě jako důvod jeho volby napadají.

Pokud chcete dostávat upozornění na moje nové texty, zaklikněte si pod mým jménem +sledovat.