Článek
Právě v těchto dnech byl zveřejněn průzkum, který říká, že českým dětem taková jídla nechutnají. Vrací je zpět na pás anebo si odhlašují obědy. Společnost IPSOS, což je odborník přes průzkumy všeho druhu, totiž provedla jeden takový výzkum ohledně stravování v českých jídelnách pro Asociaci společného stravování. Což je spolek, který bojuje za zájmy personálu školních jídelen a mezi své dlouhodobé principy uvádí také to, že: „Inovace nikdy nesmí být vytržené z kontextu, nebo dokonce práci ve školní jídelně nepřiměřeně komplikovat.“
Tady však chystaná inovace ve stravování zřejmě velmi narazila a tak se spolek ozval. Podle uvedeného průzkumu se totiž v pilotních školních jídelnách k nově chystané velké stravovací změně snížil ve 37 % z nich počet strávníků a 65 % jídelen má více odpadu. Průzkumu se zúčastnilo 390 zástupců jídelen. Jak se zdá, nový spotřební koš narazil na to nejdůležitější, na své malé strávníky.
Když jsme zkusili implementovat nový spotřební koš, kam budeme muset zařazovat luštěninové obědy, tak se mi 100 dětí odhlásí z obědů a dalších 80 jich pak nepřijde
Adam Vojtěch, nový ministr zdravotnictví, se v posledních hodinách nechal slyšet, že ke stravovací vyhlášce udělá s ministrem školství Plagou a premiérem Babišem kulatý stůl, kam chtějí pozvat experty a lidi z praxe, kteří by se o vyhlášce bavili a případně ji budou chtít upravit. Andrej Babiš přitom už před volbami točil videa o tom, jak vyhlášku zruší a že není možné, aby děti měly maso jen dvakrát týdně. Zástupci Státního zdravotního ústavu se však bránili, že to není pravda a nic takového ve vyhlášce není.
K vyhlášce se nyní však vyjádřily i školské odbory, které upozornily, že: „Podle zhruba třetiny jídelen jsou požadavky vyhlášky v běžné praxi neproveditelné.“ Zdá se tedy, že asociace má dalšího spojence v boji proti vyhlášce.
Motivace ke zrušení změn může být různá
Myslím si, že proniknout do hlavní motivace všech aktérů kolem rušení vyhlášky o školním stravování, nebude tak úplně jednoduché. Proti vyhlášce o zdravějším stravování totiž brojí i velké potravinářské firmy, které přijdou o odbytiště svých produktů. Hlavně ty, co pracují s polotovary.
Když ale použiji svoji vlastní zkušenost a zkušenosti z ostatních škol, je ovšem faktem, že mnoho českých dětí není zvyklých na pestrý jídelníček a některé potraviny vůbec nejí. Ryby jí skutečné jen malá část strávníků, stejně tak když jsou luštěniny, bývají plné talíře vracené zpět na pás. Naopak obliba ovoce či zeleniny se ale podle mých zkušeností velmi zvedla a salátové bary jsou v českých školních jídelnách oblíbené. Často ale tak nahrazují hlavní jídlo, které pokud dětem nechutná, prostě vrátí.
A co rodiče?
Určitě tu neodmyslitelnou roli ale hrají také rodiče. Pokud rodič od malička dítě nevede k tomu, aby ochutnalo různé druhy potravin, pokud se do domácností kupuje jídlo hlavně laciné, které nemá tu správnou nutriční hodnotu, pokud se během dětství takový malý strávník nesetká doma s rybou na talíři nebo s luštěninami či talířem zeleniny, pak se nemůžeme divit, že děti jídla z pseudoobilovin, ryb, luštěnin nebo málo sladká, odmítají.
Odborník vytvoří vyhlášku, jídlo ale nakonec jedí děti
Vyvstává tu tedy hlavní otázka, která zní: Podle čeho hlavně se tedy mají jídelny řídit při vaření školních obědů? Má to být především vkus strávníků? Umí děti, které milují ze všeho nejvíc pizzu, špagety, kebab nebo produkty rychlého občerstvení rozeznat, co je pro ně a pro jejich růst dobré?
Nebo si mají jídelny udělat průzkum mezi rodiči, za co jsou oni ochotní zaplatit anebo si i připlatit (například za více ovoce a zeleniny)? Nebo se máme nadále řídit vyhláškami, které zpracovávají odborníci na stravování, jež ovšem konečné jídlo v jídelně ani sami neochutnají?
Co si o tom myslíte vy? Můžete využít anketu anebo diskusi.
Anketa
Zaklikněte si +sledovat a moje texty vám budou chodit přednostně.
Autorka příspěvku je učitelka matematiky a přírodopisu, blogerka a komentátorka.
ZDROJE:
