Článek
Důvěra ve vládu je rekordně nízká, ve vládní sliby nikdo nevěří. Nicméně i tak se Fialův kabinet snaží ještě zachránit, co se dá, a tak začal vyjednávat. Přestože se ministr Bek před týdnem v televizi tvářil, že neví, proč se ve školách stávkuje a trapně se omlouval rodičům a premiér si v den stávky odskočil na farmu Jurečkova bratra a dělal, že se nic neděje, tak se najednou během pár dnů vše otáčí. Aktéři si sedají za vyjednávací stůl.
Nicméně v týdnu jsme byli svědky zajímavého momentu. Nejdříve si ministr Bek začal zvát postupně k jednacímu stolu individuálně aktéry učitelské stávky a premiér Fiala si pozval aktéry té stávky doktorské. Ve vyjednávací taktice se ale objevily markantní rozdíly.
Učitelé a doktoři vyjednávají
Pokud jste to v týdnu sledovali (nebo alespoň to, co z toho bylo vidět v médiích), tak zatímco ministr Bek si nejdříve (podle mého názoru z velmi dobrých taktických důvodů) k sobě pustil studentíky, kteří mu na tiskovce v zádech přikyvovali, a pak jednal s předsedkyní Učitelské platformy, která je mimochodem členkou jedné z vládních stran, tak lékaři měli jinou taktiku. S Válkem už se odmítli dál bavit a šli si rovnou popovídat s předsedou vlády. Vytušili možnost zásadní změny a u jednacího stolu bylo naproti premiérovi hned několik silných těžkých vyjednávacích vah. Kubek a Přáda z lékařské komory a Žitníková a Engel z lékařských odborů.
Učitelské požadavky budou splněny částečně, doktoři si stojí na svém
A výsledky? Zatímco předsedkyně UP hlásila částečný úspěch v podobě méně drastického osekání PHmaxu (zaplacených odučených hodin) u středních škol, tak ale u základních, kterých je podstatně víc, se to pohnulo k lepšímu jen úplně minimálně a ohledně peněz pro kuchařky a uklízečky se to nepohnulo ale ani o píď, tak u vyjednávání s lékaři to bylo vše jinak.
Předseda vlády se nejdříve halasně na tiskovce chlubil, jak se s lékaři dohodl, že je vše zažehnáno a na sociální sítě mu jeho pomýlená PR parta vytvořila hned reklamní slogan ,,Odvrátili jsme kolaps zdravotní péče“, aby ale hned druhý den lékaři konstatovali, že to není tak jednoduché, a že protest trvá. A že dokud to nebude černé na bílém a nebude zajištěn penězovod i do nestátních nemocnic na jejich zvýšené platy, že protestní akce pokračuje dál a pacienti ať se moc netěší.
Mám pocit, že takový rozdíl mezi učitelským a lékařským protestem tu byl vždy. Jen teď jsme to mohli sledovat ve velmi krátkém čase, v průběhu jednoho týdne a pěkně zblízka.
Lékařům se slibují hory doly, školám něco málo
Takže zatímco lékařům se slibují hory doly, oni si pevně stojí za svým, nenechají se zviklat, ani když se jim máchá před nosem 10 miliardami, tak učitelé se spokojí s málem, mají slabé zastoupení, organizace jsou roztříštěné a málo průbojné. A o čtyřech miliardách na zcela jasné a evidentní věci se tu vedou boje, jako by šlo o půlku státního rozpočtu.
Pozornost a podporu si podle mne zaslouží obě strany, a to jak ta učitelská, tak ta lékařská a oběma držím palce. Léta se neřeší zásadním způsobem ani problematika školství a ani zdravotnictví. V daleko větší úspěch ale věřím opět té lékařské, přestože jsem sama učitel. A dodávám, že mě to docela mrzí.
Nicméně se ráda nechám překvapit, protože nic nekončí, jednání probíhají dál a ten učitelsko-lékařský příběh o velké nespokojenosti pokračuje dalšími rozhovory. Budu je bedlivě sledovat.
Zdroje: