Článek
Mediální prostor a sociální média zaplavila hysterie kolem testování znalostí a dotazování dětí na osobní údaje přes test a dotazník České školní inspekce. Tento frontální útok doprovázený hysterickými výkřiky a výlevy, které žádaly pomyslně i hlavu šéfinspektora ČŠI Zatloukala nebo ministra Plagy a posílaly dotazníky do pekel, se pohoršovaly nad některými otázkami tak vehementně, že jsem si říkala, zda to celé nenarušilo jejich psychické zdraví. Snad to nadávání na traumatizující testování přežili…
Kauza může mít negativní vliv na sběr dat
Neříkám, že dotazník neobsahoval nevhodné formulace. Ovšem díky sociálními sítěmi povzbuzované a sycené neadekvátní reakci tak bude mít celá tato kauza minimálně na jistou dobu velmi neblahé důsledky na sběr dat u nás. Ten přitom naše republika o školství, o úrovni vzdělávání, výsledcích učení, ale také o socioekonomické situaci českých školáků, potřebuje jako sůl.
O co tu vlastně jde? Česká inspekce od 11. května spustila testování páťáků a deváťáků z češtiny a matematiky a k testům přiložila dotazníky, které používá celkem běžně a používají se i jinde ve světě, a to na socioekonomické zázemí rodiny žáků a na psychický stav a pohodu. (Nyní se to moderně označuje jako wellbeing.)
První problémy, které se začaly po začátku testování na sociálních sítích řešit, byly technické výpadky testování. Vyřešení takového problému je přitom pro školství velmi důležité, protože například v momentě přesunu přijímacích testů na základní školy by se takové vyzkoušené on line připojení mohlo velmi hodit. Pilotování takové procedury je tedy v našem zájmu.
Nevhodné otázky
Další problém pak byly otázky, které se objevily v dotaznících. Ty mířily jednak na vzdělání či pracovní zařazení rodičů, na vybavení domácnosti (např. počet knih) a pak také na to, jak se dítě cítí. Hlavní rozbuškou se pak podle mne stal asi v médiích a na sítích nejčastěji citovaný dotaz, a to ohledně myšlenek na sebevraždu. Ten se objevil u dotazníku přilepeného k testu z češtiny a zjišťoval, jestli mělo dítě v posledních 2 týdnech myšlenky, zda by mu bylo lépe, kdyby nežilo či si ublížilo.
V zahraničí je ostatně běžné i to, že školy přímo vědí, zda dítě pobírá určité sociální dávky nebo má nárok na specifickou podporu. Tyto informace jsou součástí školních systémů a jsou s nimi spojeny například dotované či bezplatné obědy nebo další formy podpory pro děti.
Uznávám, že takto citlivé téma by se v dotazníku možná objevit nemělo anebo minimálně mohla ČŠI informovat školy i rodiny, že se takové dotazy mohou při testování objevit. Nutno však zároveň na tomto místě říci, že upozorňovat ČŠI nemusela, protože ČŠI není výzkumné pracoviště, které potřebuje souhlasy. Jde o orgán státní správy (jak píše například na svém FB profilu jeden z výzkumných pracovníků PedF UK, který se zabývá nerovnostmi ve vzdělávání (viz box s odkazem níže). Čeho se však teď obávám (nejen) já? Že se s vodou z testovací vaničky vylije brzy i dítě. A že kauza na čas způsobí nedůvěru k jakémukoliv dotazování a testování dětí.
Není to přitom tak dlouho, co jsme si libovali, jak pěkná data lze sebrat díky jednotné přijímací zkoušce a systému DIPSy. Data ohledně poptávky po středních školách, data o znalostech a dovednostech v hlavních gramotnostech u většiny deváťáků a tak dále.
Testy PISA nebo TIMSS se ptají na řadu podobných otázek
Všichni, kdo se zajímáme o data ohledně vzdělávání a školství, tak dobře známe například testy PISA či TIMSS. Sama je používám poměrně často, když chci cokoliv porovnat ve vzdělávání v rámci vyspělých států OECD. Podíváme-li se tedy zrovna na poslední PISA testy z roku 2022 (čerstvá data z roku 2025 budou veřejná až v září 2026), tak zjistíme, že vedle matematické, čtenářské, přírodovědné a finanční gramotnosti zjišťovaly ve vyspělých zemích světa (OECD) obrovské množství dalších dat, která se vzděláváním na první pohled nesouvisí. Ale opak je pravdou.
Testy PISA tedy například zjišťují socioekonomický a kulturní status žáka, vzdělání a zaměstnání rodičů, vybavení domácnosti, jazyk a migrační zázemí. Dále životní spokojenost, online aktivity, problematické online chování, sebekontrolu, vytrvalost, odolnost vůči stresu, emoční kontrolu, empatii, důvěru, spolupráci, zvídavost a asertivitu. Čas mimo školu, mimoškolní aktivity, sport, doučování, domácí přípravu a další a další informace o 15letých, kteří se PISA testů účastní. Českou část dotazníku si můžete prohlédnout na stránkách České školní inspekce zde
Průzkumy ve státech OECD se běžně dotazují na socioekonomické ukazatele rodin žáků, a to už po mnoho let. Zde příklad jednoho z výstupů - provázanost SE statusu s výsledky v matematice.
Data poslouží dětem i školám
Zástupce šéfa školní inspekce Petr Suchomel se pak na ČT 24 například v souvislosti s kritikou dotazníků pokoušel vysvětloval, že výsledky našich žáků úzce souvisí se socioeknomickým statusem rodiny, a i proto se například data sbírají. V plánu je totiž mimo jiné některé školy finančně posílit přes takzvanou indexaci škol. Tu ale neprovedete bez údajů.
Už když se indexace v roce 2024 připravovala v rámci novely, tak jsem se zajímala o to, jaké údaje vlastně bude stát zkoumat, aby jistým školám poskytl větší finanční prostředky. Tehdy se hovořilo o množství romských dětí ve škole, o podílu dětí ze sociálně slabých rodin, lidí v exekuci v dané oblasti, podílu lidí pobírajících dávky atd. (Odkaz na text máte zde v boxu níže.) Bez údajů a dat je totiž indexace nemožná a stát by tak rozdával peníze naslepo. Některá data lze získat i z jiných zdrojů, ale určitý typ údajů o rodinách u nás zatím získáte jen dotazníkem. Provázanost mezi různými datovými soubory je totiž v ČR ještě stále malá.
Zastavení testování a poučení z krize
Je ovšem do jisté míry pochopitelné, že některé dotazy mohly veřejnosti připadat nepatřičné, popudit je a pro ČŠI to bude určitě znamenat velké poučení. Sociální sítě jsou totiž mocný nástroj a negativní informace se šíří mnohonásobně rychleji, než pozitivní. A při roztočeném kole paniky už zřejmě opravdu nešlo dělat nic jiného, než toto kolo zastavit. Což také ministr Plaga celkem rozumně v pondělí udělal. A testování ukončil.
Teď tedy snad po vychladnutí některých horkých hlav a vyvanutí hysterické nálady přijde na řadu rozum, vysvětlování a ubezpečování, že podobná data se sbírají běžně, že jsou velmi důležitá, že jsou dobře zabezpečená, a hlavně že mohou dětem a školám pomoci. Že technické problémy je nutné vyřešit, aby napříště systém šlapal. A také bude muset inspekce přesvědčit rodiče (i školy), aby příště podobné testování nebojkotovali. Protože neúplná data jsou k ničemu. A také, že okamžité padání hlav letitých praktiků ve školství či na inspekci, kteří už prošli mnohým, není to nejlepší, co teď musíme udělat.
Na závěr oblíbená anketa.
Anketa
...
Pokud chcete dostávat upozornění na moje nové texty, zaklikněte si na začátku +sledovat.
Autorka komentáře je učitelka, lektorka, blogerka, komentátorka Učitelských novin a bývalá rozhlasová moderátorka.
