Článek
České patnáctileté děti jsou v matematice nadprůměrné oproti ostatním žákům a studentům ze států OECD. Ukázalo to nové šetření PISA. Zároveň se ale naše děti v matematice stále zhoršují a jejich výkon má klesající tendenci. Stejně jako u většiny států, které se testů zúčastnily.
Proč to tak je? Co se to s dětmi děje napříč téměř celým vyspělým světem?

Dělící čára odděluje země, které se v matematice zlepšily (vlevo) od těch, které se zhoršily (vpravo). Zdroj grafu: PISA 2025
Nejdříve údaje k šetření PISA. Loňského šetření PISA 2025, jehož výsledky byly uveřejněné v těchto dnech, se zúčastnil rekordní počet států, a to 91. Testování absolvovalo celosvětově více než 760 tisíc žáků, z nichž 8462 bylo z České republiky. Do výběru byli zařazeni žáci ve věku od 15 let a 3 měsíců do 16 let a 2 měsíců.
V matematice se zlepšili jen Turci
Jedinou členskou zemí OECD, která se za poslední tři roky statisticky významně zlepšila, je Turecko (jak vidíte sami v uvedeném grafu výše). U ostatních zemí je to zlepšení nevýznamné. A u valné většiny jde naopak o menší nebo statisticky významné zhoršení.
Čeští žáci se od roku 2022 zhoršili o 10 bodů, což přibližně odpovídá zhoršení průměru zemí OECD či zemí EU. A oproti roku 2018 se zhoršili dokonce o 22 bodů. Tolik k suchým číslům.

Středoevropští patnáctiletí drží stejný trend. Klesají
A jak je tedy vidět, české děti v tom nejsou samy. Naopak. Když jsem se podívala na data z našeho prostoru střední Evropy a přidala pro srovnání vzdělávacího tygra ze severu, tak je situace stejná i tam. Zhoršování je jednoznačný trend. Včetně toho tygra.
Tím už přitom dávno není Finsko (to je několik let v matematických výsledcích až za naší Českou republikou). Oním tygrem je už delší dobu totiž Estonsko. (Srovnávat se například s Japonskem nebo Jižní Koreou, které vždy vévodí podobným žebříčkům, pak nemá moc význam. Japonsko nebo Jižní Korea jsou hůře srovnatelné, protože jejich vzdělávací kultura, míra studijní zátěže i vztah k procvičování jsou výrazně odlišné.)
Když se podíváte na následující tabulku dat z testování PISA, tak je vidět pokles ve všech okolních zemích, ale i v Estonsku:

Vyvstává tu tedy otázka. Co se to s dětmi děje? Nejen Finové, ale také Němci, Francouzi, Španělé, Norové, Švédové a další patnáctiletí se rok od roku zhoršují v matematických výsledcích. Co se děje s matematickou gramotností mladých napříč vyspělým světem?
Co nebo kdo za to může?
V této části už se tedy odpoutám od tvrdých dat, která nám z PISA testů vypadla a začnu se zamýšlet nad možnými příčinami takového propadu v matematické gramotnosti. (A také se tentokrát oprostím od komentářů ve stylu, že české školství vlastně podává navzdory svému každoročnímu podfinancování nadprůměrné výkony v rámci států OECD i EU. A také navzdory tomu, že matematiku čím dál častěji vyučují neaprobovaní učitelé a tento trend se stále zhoršuje.)
Zkusím si prostě zaspekulovat a nabídnout svým čtenářům možné příčiny takového stavu. Na konci textu si o nich můžete i zahlasovat a nebo se vyjádřit v komentářích. Některé důvody přitom částečně rozebírá i sama zpráva PISA, takže některé moje spekulace jsou i částečně ověřené.
Špatné soustředění, malá vytrvalost nebo přesycenost?

Unuděné? Nesoustředěné? Anebo se jen nechtějí dávat testovat?
Jako první mne, samozřejmě, napadá, že se děti vlivem přemrštěného trávení času na mobilních telefonech a tedy potažmo i sociálních sítích, zhoršují v soustředění. Data o horším soustředění ukázala také zpráva PISA 2025 a v části, kde se věnuje využívání digitálních technologiích ve vyučování, přinesla informaci, že i jejich přemrštěné používání při učení dětem spíše škodí. Nejlépe vyšla podle průzkumu 1 hodina využívání digitechnologií ve výuce denně.
Další možnost (a o té se také v PISA hovoří) je ukvapené rozhodování a to, že děti nevydrží u obtížnějšího úkolu. Že se velmi snadno vzdávají. Pokud učíte matematiku (nebo i jinou přírodní vědu), asi jste si tohoto trendu sami všimli. Že musíte děti daleko více povzbuzovat, aby u těžšího zadání vydržely déle, a aby se tak snadno nevzdávaly. To, jak je jim vše rychle dostupné ve stylu „ráno objednáš a večer už to máš“, je příliš nenutí se o něco s větším úsilím snažit. Mají všechno hned.
Další možností je, že po nich chceme těch dovedností a znalostí příliš moc. Oproti situaci před 20 nebo dokonce 30 lety musíme uznat, že svět se posunul mílovými kroky a děti zajímá daleko víc věcí kolem nich a také jich je víc k učení. Například informatika a technologie jsou toho zářným příkladem. Jedna z hypotéz tedy je, že školské systémy v rozvinutých zemích příliš přeplnily svá kurikula. Děti se naučí postup, ale méně dobře pochopí princip a neumějí znalost použít v neznámé situaci.
Neumí dobře číst s porozuměním, škola je moc „nebere“ a testy jsou jim ukradené
Další možností je, že pokles ve čtenářské gramotnosti, který je také evidentní, táhne dolů i matematiku. Základní matematické úlohy splníte bez velkého využití takové dovednosti, ale ke složitějším úlohám už potřebujete umět dobře porozumět textu. Ne nadarmo se říká, že slovní úlohy jsou pro děti strašák. Často se sama přistihnu, jak musím vysvětlovat slova a slovní spojení, která jsem před 15 či 20 lety vysvětlovat určitě nemusela. (Čtení v OECD mezi lety 2015 a 2025 spadlo ještě více než matematika — o 28 bodů.)
Změna vztahu dětí ke škole. To je další důvod, který mne napadá. Zdroje vědomostí a možností vzdělávání se rozšířily a škola zdaleka není jediná volba. Už dávno ne. V kombinaci s velkým přerušením školní docházky za COVIDu je podle mne i tohle možnost, proč se výsledky v zemích OECD také zhoršují. A možná tu je i dvouletá mezera v nějakých základních početních úkonech. Z hlediska celkové doby sledování takového trendu je to však pouze dvouletá epizoda. Čili jediný důvod by to být asi nemohl.
Je tu ještě jedna možnost, která se mi zdá také docela dobře možná. Mladí lidé neradi dělají věci jen tak, když nejsou přesvědčeni, že to má smysl. Sama vím, že když vyplňují různé testy (například SCIO), je dobré je nejdřív opravdu přesvědčit o smysluplnosti takového testování a v čem přesně je to pro ně přínos. Pokud patnáctileté děti nepřesvědčíte o smyslu testu PISA, je možné, že se ochota vyplňovat i takový test dost snižuje. Celkový propad se tím ale také nedá vysvětlit.
Zda je tedy za stále klesajícími výsledky testů z matematické gramotnosti ve vyspělém světě (včetně ČR) zhoršené soustředění, vliv digitálních technologií, pokles čtenářské gramotnosti, malá ochota plnit složitější úkoly, změna vztahu ke škole jako takové, nedůvěra ve smysl testování, ale třeba také zhoršená úroveň výuky matematiky napříč vyspělým světem anebo tohle vše dohromady, to zatím nevíme. Je ale určitě důležité se tímto nemilým trendem, který kolem sebe pozorujeme, zabývat a zkoumat ho.
A co si o tom myslíte vy? Můžete zakliknout některou z variant v anketě nebo se vyjádřit v komentářích.
Anketa
Pokud chcete dostávat moje texty přednostně, zaklikněte si +sledovat. A děkuji za případnou podporu mého blogu.
ZDROJE:
https://www.csicr.cz/cz/Aktuality/Narodni-zprava-PISA-2025
https://www.oecd.org/en/publications/pisa-2025-results-volume-i_73451bc5-en/full-report/trends-in-reading-scores-over-three-pisa-cycles-2018-2025_3fb6c775.html

Autorka textu je učitelka.





