Článek
Tak předně si musíme uvědomit, že pokud by došlo ke zrušení devátých tříd naráz, že tu máme také naráz dvojnásobný počet uchazečů o místa na středních školách. Představte si, že jste rodiče a dozvíte se, že v následujícím roce se na místa na vysněnou střední školu vašeho dítěte bude hlásit dvakrát tolik uchazečů. Takže musíte počítat s tím, že místo 150 deváťáků se jich na 60 míst na vybraném gymnáziu bude hlásit 300. Proč? Protože se naráz ruší deváté třídy a tudíž bude dvakrát tolik dětí odcházet ze základních škol (z osmičky i z devítky). Je to velmi krajní, velmi teoretická a doufám také velmi nepravděpodobná možnost (i když jak zjistíte v dalším textu, náš severní soused takovou situaci zažil).
Mým cílem je ale na tomto extrémní příkladu ukázat, o co mi v následujícím textu jde. A to jsou čísla, data a aspekty, která dokazují nesmyslnost takového návrhu. A to aspoň pro následující desetiletí.
Než se ale budu zaobírat různými dopady a aspekty tohoto problému, tak tu mám pro ilustraci pár důležitých dat Českého statistického úřadu. Které autor nápadu na zrušení devítek pravděpodobně nikdy nestudoval.
Pomalý pokles počtu deváťáků v následujících letech nic nevyřeší
Když se podíváme na čísla porodnosti v letech 2010 až 2020, což jsou zhruba počty budoucích deváťáků pro následujících 10 let (školní rok se neshoduje s běžným rokem, čili jsou to čísla vždy přibližná), tak se nám data o narozených dětech v tomto období pohybují mezi 107 a 117 tisíci ročně.
Přesná čísla a graf živě narozených dětí z tohoto období máte na obrázku a vychází z dat Českého statistického úřadu:
Abychom si uměli představit, o kolik deváťáků, kteří budou soupeřit o místa na středních školách jde, uveďme si ještě další čísla. A to ta, která pro nás byla teď nedávno aktuální. Jsou počty dětí narozených v letech 2009 a 2008, protože to jsou právě ty děti, které se na střední školy hlásily v posledních dvou letech.
V roce 2009 se narodilo něco přes 118 tisíc a v roce 2008 necelých 120 tisíc dětí. Jak je vidět, ta čísla jsou sice vyšší, ale nejsou nijak závratně jiná, než která máme v tabulce. To, že se letos hovoří o nejnižší porodnosti vůbec a v médiích vídáme hodnoty kolem 77 tisíc, tak to se v českém školství v devátých třídách projeví až za 15 let. Zásadnější pokles přitom v porodnosti totiž nastal až po roce 2021. Do té doby by se tedy rušení devátých tříd muselo dělat velmi pomalu a postupně. A nastalo by nějaké přechodné období.
Přechodné období mezi devítiletkou a osmiletkou
Dejme tomu, že bychom tyto změny dělali krok za krokem. První rok by odešli z devítky všechny děti tak, jak jsme zvyklí a vedle nich i část dětí z osmiček (třeba pětina). A další roky by to byla zase další část a tak dále a tak dále.
Budeme tady tedy mít několik přechodných let (podle mne minimálně pět) , kdy budeme na základních školách muset držet deváté třídy i s jejich učiteli (jejichž počet se samozřejmě postupně bude snižovat), ale zároveň budeme přenášet odpovědnost na střední školy. A ty budou potřebovat v tomto období více učeben, více učitelů, více postelí na internátech atd. (Pokud tedy nepředpokládáme, že nějakou část dětí automaticky vyloučíme ze středního vzdělávání, necháme je ukončit pouze vzdělání základní a ty pak půjdou po 8 letech ZŠ rovnou do pracovního procesu. Což by byl ovšem velký krok zpět.)
Jak vidíte, taková změna má tedy i mnoho aspektů. A tady jsou další: například co se budou děti v přechodných devítkách učit? Nové RVP ZV se ještě ani pořádně nezačalo realizovat a školy si teprve podle něj budou dělat svá ŠVP. Děti, které se budou se základní školou loučit v osmičce, budou muset už ve 14 letech udělat rozhodnutí, kam na střední. Čili příprava na přijímací zkoušky bude už od začátku osmičky s výhledem většího tlaku na počty přijímaných dětí.
O rok méně na přípravu na přijímačky. Budou jiné testy?
Dále to znamená, že co se děti, které jdou do devítky, musely naučit na přijímačky během devíti let, tak se jiné děti (část osmáků) bude muset naučit do přijímaček v osmičce a měla by tak vlastně o rok méně času na přípravu. Možností by tedy bylo vytvořit dva stupně obtížnosti testů, a to lehčí pro osmáky a běžné pro deváťáky (tato praxe byla také například v Polsku), protože jinak by se zde jednalo o poměrně velkou nespravedlnost.
Další aspektem je, že učivo, které se probírá běžně v devátém ročníku, se bude přesouvat do prvního ročníku středních škol, kde ovšem budou několik přechodných let namíchaní jak osmáci, tak deváťáci. Čili po dobu přechodného období bude muset být i jakési vyrovnávací období týkající se výuky. (Změna RVP středních škol je teď právě v procesu a s tímto scénářem (pokud vím) se vůbec nepracuje.)
Úspora v desítkách milionů korun? Tak to ani náhodou
Nechci scénář přechodu z devítiletky na osmiletku shazovat úplně. Sama jsem ho zažila a normálně jsem vystudovala (dnes tedy už vím, že s daleko většími nároky na hlavní gramotnosti v osmé třídě, než deváťáci mají dnes). Je ale dobré aspoň tušit, jaké všechny problémy se před námi (a hlavně před dětmi) mohou objevit. A že jen tak bez znalosti problematiky začít mluvit o zrušení jedné třídy s vidinou úspory desítek milionů korun, je nejen krátkozraké, ale také velmi hloupé.
Každá taková změna se totiž dotýká desítek tisíc dětí a jejich rodin a také mnoha tisíc učitelů. A musí být promyšlená. A že by zrovna tato reforma byla levnější, tak to si opravdu nemyslím. Nebo aspoň ne během přechodného období.
Polský přechod na osmiletku jako odstrašující příklad
A na závěr ještě jedna zkušenost, a to z Polska. Tam přechodné období pro podobný typ změny probíhalo od roku 2017 do roku 2019 a poslední absolvent přechodného období reformy opustil střední školu v roce 2022. Celý ten proces byl poměrně složitý a velmi kritizovaný. (Celkem podrobně ho máte popsaný zde na stránkách polského ministerstva školství . Připravte se, že si ho budete muset prostudovat několikrát, než pochopíte všechny alternativy, které na děti v tomto období čekaly.)
Polsko zavedlo osmiletou základní školu od 1. září 2017. Reforma znamenala návrat k systému 8 let základní školy + 4 roky střední školy, přičemž byly postupně zrušeny tříleté nižší střední školy (polsky gimnazja). Místní samosprávy dostaly pokyn předělat podle tohoto nařízení všechny školy a nastal poměrně vělký zmatek.
Se změnou systému byla spouštěna databáze učitelských míst. Někde učitelé chyběli, jinde dostávali výpovědi. Celkem se reforma dotkla 32 tisíc polských učitelů. Nastala fluktuace personálu, učitelé byli nespokojení a nespokojenost vyjadřovali i rodiče. Ti proto zahájili protesty. Někteří se rozhodli každý 10. den v měsíci neposílat děti do školy, uspořádána byla i demonstrace před ministerstvem školství pod heslem Hromadění chaosu a při protestech pak podpořili i učitele.
Ona (ministryně školství - PAP) může za to, že za šest měsíců, kdy začne zápis na střední školy pro duplicitní ročník, se o místo v celém Polsku bude hlásit 730 000 mladých lidí, zatímco normální ročník je 350 000. Není pravda, že tyto děti, tito mladí lidé, budou v různých školách, kde jedna bude tříletá a druhá čtyřletá (…). Bude to jedna škola, která se nebude rozšiřovat, bude to škola snů, která pro některé zůstane školou snů, protože se tam prostě nedostanou
Rodičovské protesty v Polsku vystřídaly protesty učitelů
Stávka učitelů pak následovala v roce 2019 a byla docela divoká. Probíhala totiž v době přijímacích zkoušek na SŠ. Stávka sice byla hlavně kvůli platům a podmínkám učitelské práce, ale reforma z let 2017–2019 vytvořila prostředí silné nespokojenosti.
Učitelé kritizovali organizační chaos, nepřipravené kurikulum, přetížení škol a problémy spojené se zrušením gymnázií. Odborné studie proto označují reformu za jeden z hlavních faktorů, které ke stávce přispěly. Podle studií byla reforma nepřipravená a chaotická.
Pro budoucí studenty pak mělo přechodné období ve školním roce 2018/19 poměrně drastické následky. Místo 350 tisíc se na střední školy najednou hlásilo 726 tisíc dětí. Podle toho, zda děti přecházely z nižších tříd středních škol (nižší gymnázia se při reformě zrušila) nebo jestli přicházely ze základních škol, pak měly různě obtížné přijímací testy.
Opravdu špatný nápad
Doufám, že polská cesta nás nikdy nepotká. Před šesti, sedmi lety jsem polské snažení sledovala a četla si různé články tamních médií , jak se s reformou polské školy a rodiny vypořádávaly. Byl to opravdu chaos.
Ponaučení je jasné. Ukvapené nápady s tak obrovským dosahem jsou nejen hloupé, ale hlavně nebezpečné. Naše školství má za sebou v posledních letech mnoho různých změn a další se chystají. Střílet podobné výroky od boku do veřejného prostoru je nezodpovědnost. Snad si tedy politici podobné nápady napříště odpustí a budou nejdříve přemýšlet a až pak mluvit. I když u některých z nich jsou to asi ode mne až moc silná očekávání.
...
Pokud chcete dostávat upozornění na moje nové texty, zaklikněte + sledovat.
Na závěr oblíbená anketa
