Článek
Jsou to jedny z těch nejhezčích momentů, které rodiče mají. Děti se těší, nemohou skoro dospat. Vzpomínám, jak dcera seděla nedočkavě načesaná s culíky už půl hodiny před odchodem do školy, s připravenou novou taškou a penálem (i když ji, samozřejmě, ještě první den vůbec nepotřebovala). Dostala kornout s bonbony, aby si přes sladkost mohla dojít pro první úsměvy a pozdravy svých spolužáků. Vyprovázeli jsme ji celá rodina včetně prarodiče. Ať máte svůj pohled na školu jakýkoliv, je tohle prostě událost. Svátek.
Usazení ve třídě, nachystané dárečky na lavici, rodiče v očekávání. Paní učitelka nás všechny přivítala, udělali jsme kroužek a děti se začaly poznávat. Je to už hodně let, ale doteď si to přesně pamatuji. Je to takový ten z momentů, který se vám vryje do hlavy. U druhého dítěte to bylo velmi podobné, chodilo do stejné základky. Sváteční oblečení, těšení, seznamování. Vloni na vítání prvňáčkům zahrál coby deváťák před školou na klavír a svoji pouť na této škole uzavřel.
Je to totiž rychlovka. Jeden den nastupujete se svým prvňáčkem do školy a za chvíli už se s ní loučíte. Čas běží usilovně. A tak si ten den užívejte. Ty další už budou všednější, budete řešit takové ty běžné nesmysly typu ztracené bačkory, nepřinesený úkol, trojka z matiky. Pak přijdou první trable s oblékáním, vzdory, sem tam poznámka, plesnivá svačina v tašce. A než se nadějete, vybíráte se svým klukem nebo holkou střední.
První školní den si prostě užijte a nic víc neřešte. A vykročte pravou…
Anketa
Autorka
