Článek
Třídní učitelkou jsem byla mnoho let. A po tu dobu jsem se postupně stala třetím rodičem pro zhruba 80 dětí. Mám za sebou neuvěřitelná story, která bych jako netřídní učitel nikdy nezažila. Musím uznat, že někdy to byla pěkná jízda. Od skvělých rozhovorů na úrovni rodič - dítě například na sportovních kurzech někde u ohýnku a hraní her, přes vyjádření pubertálního dítěte, že jsem „jeho sluníčko“, až po vyhrožování sebevraždou kvůli neutěšené situaci v rodině, sepisování dohod s dealerem marihuany z devítky, že to nikdy nepřinese do školy pod hrozbou trojky z chování a přivolání policie, až třeba po 3 měsíce trvající řešení velmi hlubokého psychického problému velice inteligentní dívky, která ale odmítala chodit do školy a písemky si chodila psát ke mně domů.
Třídnictví je druhá práce
Třídní učitel není rozhodně jen ten, kdo rozdá vysvědčení, spočítá omluvenky a napíše rodičům, kdy se jede na výlet. Takováto zkreslená představa, bohužel, ještě stále přetrvává v české společnosti a ta pak proto prostřednictvím svých volených zástupců neumí v zákonech a nařízeních správně ocenit velmi náročnou a extrémně důležitou práci třídního učitele.
Třídní učitel je totiž člověk, který drží pohromadě celou třídu. Řeší vztahy mezi dětmi, hádky, šikanu, omluvenky, pozdní příchody, výlety, podpůrná opatření, děti v inkluzi, cizince ve třídě, rodičovské e-maily, konflikty, slzy, stížnosti i situace, které by často patřily spíš školnímu psychologovi nebo sociálnímu pracovníkovi. Třídní má na starosti na jednu stranu tak přízemní záležitosti jako je tzv. ovoce do škol, ale také hluboké problémy dětí, které doma mlátí rodič nebo se rodiče rozvádí a on pak obchází kolegy, aby s děckem měli větší trpělivost při výuce.
Třídní organizuje týdenní kurzy, kdy funguje doslova jako cestovní kancelář a ve svém volnu obvolává dopravní spoje, ubytování, počítá po večerech kolik jídla bude potřeba a kolik peněz to pak bude rodiče stát. Zjišťuje, kde jsou levnější vleky, aby celá třída včetně žáčka ze sociálně slabší rodiny, mohla vyjet na týden na hory. Třídní učitel je koordinátor, psycholog, sociální pedagog, krizový manažer, administrátor, svačinář, tlumočník mezi školou a rodinou a často i první záchytný bod pro dítě, které má problém.
Práce třídního je vlastně druhý úvazek. Velká část veřejnosti, zákonodárců i exekutivců to ale nevidí, proto tuto práci mnoho učitelů dělat nechce.
Odměna za třídnictví byla na 5 let zmražena a dnes už působí směšně
A za to všechno dnes dostává příplatek 1500 až 3000 korun měsíčně. Ano, měsíčně! Čtete správně. Za druhou souběžnou práci vedle běžné práce učitele bere takovou almužnu. Za 1500 korun si u něj stát kupuje jeho čas pedagoga, který tak nemůže strávit opravováním písemek a přípravami na hodinu, kupuje si jeho odpovědnost, svědomí, trpělivost a také často večery i víkendy strávené odpovídáním rodičům, kteří jsou stále náročnější a někdy řeší s učitelem malichernosti či věci, které by si v rodině měli vyřešit sami.
Ministerstvo školství totiž už dávno ví, že třídnictví není drobná funkce navíc. Nejvíc si to uvědomilo za pandemie covidu. Proto už v materiálu z roku 2021 samo uvedlo, že práce třídního učitele je spojena s rostoucí náročností, neuropsychickou zátěží, komunikací se zákonnými zástupci, vyšším podílem žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a administrativou. Právě proto byl příplatek od 1. září 2021 stanoven na 1500 až 3000 korun měsíčně. Jinými slovy: stát uznal, že třídní učitel má větší zátěž. Jen ji ocenil částkou, která v dnešních cenách působí absolutně směšně. Jestli před 5 lety učitelé ocenili, že si stát na jejich práci vzpomněl (protože do té doby byl nejběžnější příplatek za třídnictví pětistovka), tak dnes po vysoké inflaci už i ty 3 tisíce nejsou vůbec adekvátní odměna.
Přesto se k této práci pořád chováme jako k přílepku. Jako k něčemu, co se nějak udělá mezi hodinami, po vyučování, po poradě, po dozoru, po opravování písemek, večer doma, o víkendech a ideálně ještě s úsměvem.
Ministerstvo uznalo, že práce třídního je práce navíc
Ministerstvo teď navrhuje, aby se příplatek pro třídní učitele dostal přímo do zákoníku práce. Čili de facto uznal, že jde o práci navíc. Práci, která má svůj počet odpracovaných hodin (které ovšem nejsou oficiálně vyčíslené). A že třídní učitel vykonává druhou práci uvnitř jedné pracovní smlouvy. Minimální nepodkročitelná částka pak má být dle zákona 1500 korun měsíčně. Dnes je příplatek součástí legislativně nižší úpravy, a to vládního nařízení a pohybuje se právě v rozpětí 1500 až 3000 korun.
Dobře, že se to řeší! To určitě nekritizuji. Ale řekněme si rovnou: 1500 korun jako garantované minimum není žádná velká výhra. Je to spíš důkaz, jak strašně nízko jsme hodnotu třídnictví nastavili.
Absurdita: ze dvou prací ti zaplatíme jen jednu
A navíc tu máme další absurditu. Podle metodického výkladu ministerstva školství z dubna 2026, pod kterým je podepsán náměstek Jan Mareš, má učitel nárok jen na jeden příplatek. Na straně 13 se dočteme, že zaměstnanci přísluší jen jeden zvláštní příplatek, s výjimkou směnného provozu. Třídním učitelům ve speciálních školách nebo třídách tak lze podle výkladu přiznat pouze jeden zvláštní příplatek, a to ten třídnický, protože je pro zaměstnance výhodnější. Přeloženo do normální řeči: když je někdo třídní učitel v náročnější třídě, stát mu ty zátěže nesčítá. Vybere jednu kolonku. Jenže realita se do jedné kolonky nevejde.
Třídnictví by se ale mělo zaplatit pořádně! Ne symbolicky. Ne podle toho, co zbyde. A už vůbec ne částkou, která se roky tváří jako ocenění, ale ve skutečnosti zaostává za tím, co třídní učitelé opravdu dělají.
Spravedlivé ocenění: automatická valorizace příplatku nebo procento z výše platu
Pokud rostou platy, měl by růst i třídnický příplatek. Automaticky. Valorizovat. Nebo ještě lépe: navázat ho procentem na plat (jako například na Slovensku), aby se z něj nestala další zapomenutá pevná částka, kterou jednou nastavíme a pak se deset let tváříme, že svět kolem nezměnil ceny, nároky ani děti.
Třídní učitel není funkce za příplatek. Je to druhá práce. A jestli chceme, aby někdo dál držel pohromadě třídy, rodiče, papíry, vztahy, dětské krize, umožnil dětem výlety, kurzy, obětoval víkendy, odpoledna a to často vše na úkor vlastní rodiny, nemůžeme mu za to dávat částku, která spíš uráží, než oceňuje.
...
Zapojte se do ankety a také do diskuse. Je otevřená.
Anketa
Pokud chcete dostávat upozornění na moje nové texty, zaklikněte si +sledovat na začátku článku. A pokud mne chcete finančně podpořit v psaní o školství, můžete tak učinit prostřednictvím následujícího tlačítka Podpořte autora. Děkuji.
Autorka komentáře je učitelka, lektorka, blogerka, komentátorka Učitelských novin a bývalá rozhlasová moderátorka.
Přehled finančních hodnocení a příplatků učitelů a asistentů zde
Zdroje:
