Článek
„Do školy pěkně přijdu, kamaráde.“ Říká na uveřejněném videu 18letý Erik a drží přitom sekerku v ruce. Napětí a obavy jsou v obci Čeledice na Slovensku všudypřítomné. Obzvlášť po tragédii, která se stala tento týden ve Staškově, kde 13letý mladík úkladně zavraždil jednu z vyučujících.
Osmnáctiletý Erik měl jednomu z chlapců vzkázat, že se sekerkou dorazí do školy, pokud za ním večer nepřijde. Za konfliktem má stát šikana z doby, kdy mladík ještě sám základní školu navštěvoval.
Případ vyšetřovatelé řeší už několik dní. Mladík se ale podle místních nadále volně pohybuje po obci, což mezi rodiči, žáky i zaměstnanci školy vyvolává další obavy.
Bezpečnost ve školách se tak znovu dostává do centra pozornosti a případ z Čeledic otevírá otázky, jak rychle dokážou školy a úřady reagovat na výhrůžky a rizikové chování.
ŠŠI hlásí, že 17,7 % žáků se cítí ohroženo agresivitou spolužáků
Jeden nejlepších slovenských institucionálních zdrojů, kde zjistit, jak je na tom Slovensko s agresivitou mladých, je určitě Slovenská školní inspekce. Poslední průzkum provedla ve školním roce 24/25. Štátna školská inšpekcia hodnotila bezpečnost školního prostředí u téměř pěti tisíc žáků 5.–9. ročníku ZŠ.
Z nich 17,7 % uvedlo agresivní chování spolužáků ve formě křiku nebo nadávek a 7,9 % fyzické útoky, například bití, strkání nebo kopání. 35,6 % žáků přiznalo, že během přestávek dochází k potyčkám nebo hádkám, a 28,3 % uvedlo osobní zkušenost se šikanováním. ŠŠI navíc v roce 2026 publikovala k tématu rozsáhlejší analýzu vytvořenou společně se Sociologickým ústavem SAV.
Čili na Slovensku se rozhodně nedá říci, že by se daty ohledně agresivního chování nezabývali. Minimálně na úrovni dat se tedy snaží mít všechny dostupné informace (odkazy na analýzu i zprávu ŠŠI máte ve zdrojích). Jak už s daty nakládají, je ale věc druhá.
Jak je na tom Česko?
Podíváme se teď pro zajímavost na údaje z Česka a také ze školního roku 24/25. U základních škol Česká školní inspekce uvádí u některých forem rizikového chování poměrně výrazný nárůst. Například výskyt agrese vůči spolužákům vzrostl meziročně o 15 procentních bodů. A například verbální agrese vůči učitelům o 7 procentních bodů. Šikana naopak měla poklesnout o 4,1 %.
Když se konkrétně zastavím u dotčené agrese, tak postupně se od roku 2021 po rok 2024 tato čísla ohledně zaznamenaného agresivního chování ve zkoumaných školách každý rok zvyšovala takto: 20,7 %, 35,8 %, 41,0 % a v posledním zkoumaném roce 56,3 %. Nutno ale říci, že nejde o údaje ze všech škol, ale pouze z těch, které ČŠI v daném školním roce navštívila, což byla zhruba pětina ze všech. A nejde o údaj v procentech žáků, ale v procentech navštívených škol. Navíc se tato čísla rozhodně nedají porovnávat se těmi slovenskými, protože nejde o tentýž průzkum. Nicméně trend je tu vidět zcela zřetelný. I v Česku dochází ke zhoršování situace.
Dotazníkové šetření ohledně školního klimatu na jaře v Česku zkrachovalo
A jen na okraj jedno připomenutí k náročnosti sběru dat ohledně toho, jak se děti ve škole cítí. V Česku chtěla mít čerstvé materiály ohledně školního klimatu a wellbeingu Česká školní inspekce zrovna toto jaro. Ale možná si pamatujete, že právě ono dotazníkové šetření žáků 5. a 9.tříd bylo předčasně ukončeno. Stalo se tak v květnu a data ohledně socioekonomických podmínek dětí a duševní pohody musela být nakonec odstraněna.
Kolem dotazníku ČŠI se totiž strhla poměrně velká hysterie (i když toto označení mi mnoho diskutujících pod mým textem, na nějž máte odkaz v boxu níže, vymlouvalo). Hlavní rozbuškou se v dotazníku totiž stal dotaz ohledně myšlenek na sebevraždu.
Dotaz tenkrát zjišťoval, jestli mělo dítě v posledních 2 týdnech myšlenky, zda by mu bylo lépe, kdyby nežilo či si ublížilo. Určitě si na tuto hojně medializovanou „kauziču“ vzpomínáte. Tato data tedy nejsou.
Podle ekvivalentních dat je šikana na Slovensku častější, v Česku se ale děti zase častěji rvou
Ale zpět k agresivitě. Pokud tedy hledáme ekvivalentní data a ne jednotlivá šetření jen za Česko a za Slovensko, musíme pátrat v mezinárodních šetřeních. Takových existuje hned několik, ale asi nejcitovanější je HBSC, tedy Health Behaviour in School-aged Children.
HBSC přitom sleduje zvlášť šikanování, oběti šikany, kyberšikanu a fyzické rvačky. A pokud srovnáme takzvaně „jablka s jablky“, tedy data ze stejného průzkumu, tak u opakované šikany vychází Slovensko sice o něco hůře, ale jinde zase lépe než ČR.
U opakované šikany je to například s procenty takto: u chlapců ve 13 letech 10 % na Slovensku proti 5 % v ČR. Naproti tomu ale zase u opakovaných fyzických rvaček vychází u mladších dětí hůře Česko. Největší rozdíl je mezi jedenáctiletými chlapci: 21 % ČR proti 13 % Slovensko. V 15 letech se data z obou zemí sejdou na podobném výsledku . Nedá se tedy rozhodně říci, že děti ze Slovenska jsou agresivnější, než ty české.
Nicméně to, že máme k dispozici data a informace ještě nemusí vůbec nic znamenat. Jak se totiž ukazuje v kauzách ze Slovenska z poslední doby, důležité také je, jak se ke konkrétním informacím o agresivitě dětí z konkrétní školy postaví nejen škola samotná, ale také třeba místní policie. A to už je věc, která stojí mimo kompetence škol a odvisí od ochoty policistů takové věci ve škole řešit. Počkáme si tedy na další pokračování obou kauz. Bude to určitě zajímavé.
...
Pokud chcete dostávat upozornění na moje nové texty, zaklikněte si +sledovat.
ZDROJE:
https://www.ssi.sk/wp-content/uploads/2025/11/Komplexne_inspekcie_ZS_2024_25.pdf
https://www.ssi.sk/wp-content/uploads/2026/08/Monitorovanie_vztahov_3_cast.pdf
https://www.noviny.sk/krimi/1266425-mladik-v-celadiciach-sa-so-sekerou-v-ruke-vyhrazal-ziakom-ucitelia-skoly-ziju-v-strachu
https://www.csicr.cz/CSICR/media/Prilohy/2024_p%C5%99%C3%ADlohy/Dokumenty/VZ_2025_everze.pdf?utm_source=chatgpt.com
https://www.hbsc.ch/pdf/hbsc_bibliographie_404.pdf
