Slovenský Chopok: hora, na které se vám z nádherných výhledů zamotá hlava

Borci si tuhle dvoutisícovku vyběhnou nebo vyjdou zhruba za 3 hodiny, ale já měla v plánu se hlavně kochat výhledy a být co nejdéle nahoře. Vyvezli jsme se tudíž lanovkou. Není to sice zrovna levná záležitost (1 dítě a 1 dospělý jsme platili 50 euro), ale prodloužíte si čas, který můžete trávit nahoře.

Lanovka je nová, kabinová a musíte jednou přestoupit. Dolní i horní stanice jsou dobře vybavené (toalety, občerstvení) a na dolní si nezapomeňte vzít mapu s trasami (foto).

Z Chopku od horní stanice lanovky je možné jít čtyřmi směry. (Samotný vrchol vypadá jak kuželovitá kupa velkých balvanů a na fotografii ho vidíte vpravo.) Buď můžeme jít přímo dolů severní stranou nebo na jih k Srdiečku (zde jezdí také lanovka) a nebo po hřebenech na východ či na západ. Chtěla jsem si užít co nejdéle výhledy, takže jsem si vybrala nenáročnou hřebenovkou směr Poliana přes vrchol Dereše, čili západní trasu.

Cesta je pohodlná, kus jdete po uměle vybudovaném kamenném chodníku a kus po kamenech a hliněné stezce. Trasa na Polianu trvá asi dvě hodinky, takže se můžete v klidu třeba na půl hodiny hezky usadit na okraji nádherné doliny a dívat se buď severně na Vysoké Tatry, které máte celé jako na dlani a  nebo na krásné jižní svahy s roklinami a dolinami, jejichž zeleň mi připomíná obrázky z Nového Zélandu.

Pokud se rozhodnete jít touto trasou na západ jako já, tak nepotřebujete žádnou velkou fyzičku. Potřeba jsou jen dobré boty. Kdo jste v Tatrách ještě nechodil, tak vzdálenosti se zde v mapách a na ukazatelích vyjadřují v čase (jak můžete vidět na fotografii rozcestí). Má to své opodstatnění, protože někdy 2 km po hřebeni ujdete za 30 minut a někdy za hodinu. Obtížnost terénu je pokaždé jiná.

Dolů se, samozřejmě, nemůžete vydat kdekoliv. Srázy jsou nebezpečné a pohybujete se v národním parku. Zpět se dá jet opět lanovkou (můžete si koupit na dolní stanici cestu tam i zpět a nebo jen nahoru a nebo jen dolů) a nebo sejít dolinou. My jsme si vybrali žlutě značenou cestu, která začínala pod vrcholem Poliany. Zpočátku je to traverz, a to docela pohodlný, pak přechází v cestu plnou velkých kamenů, přes které teče potok. Tato část je asi nejnáročnější, místy jsou poměrně vysoké ,,schody“ a největší záběr dostanou vaše kolena. Spodní část od hranice lesa už je docela nenáročná a vyjdete u malého plesa kousek od spodní stanice lanovky. Sestup trvá zhruba 2 až 3 hodiny podle vaší fyzičky a také podle toho, jak moc se hodláte cestou kochat.

Po cestě mi to nedalo a udělala jsem si za pomoci funkce makro v mobilu i pár hezkých fotek rostlin pro děti do školy, protože letos budu zrovna učit botaniku. Dávám vám sem do článku aspoň dva snímky s typickými vysokohorskými rostlinami, a to s koniklecem a hořcem, které rostly přímo u cesty.

Na závěr několik praktických rad: pokud jedete autem, tak si zadejte do navigace směr Chopok a nebo Jasná (to je středisko pod Chopkem). Silnice je dobře značená jako odbočka z dálnice do Demänovské doliny. Pod Chopkem jsou k dispozici parkoviště. Dopoledne se ale horní mohou zaplnit, takže můžete využít další níže u silnice. My byli na parkovišti číslo 3 asi 1,5 km od lanovky a cena za denní parking byla 5 euro. Jestliže máte s sebou menší děti, tak odtud jezdí zdarma autobus k lanovce, čili můžete využít i ten. Než vyjdete, sledujte počasí a hlavně teplotu. Dole u vody u Liptovské Mary bylo 24 st a nahoře jen 18 stupňů Celsia. Na lanovku lze koupit jízdenku přímo u kasy, ale i dopředu přes Gopass. Vyjde o pár euro laciněji (podobně je to například i v Krkonoších, někdo možná budete znát). Pokud máte hodně malé děti, kousek z hřebenové túry určitě zvládnou. Cestu dolů bych ale vážila dle jejich fyzické kondice, a proto je dobré si zjistit obtížnost cesty. V dolině, kterou vede silnice směrem na Chopok, je také známá ledová jeskyně. Oba výlety tak můžete spojit. Prohlídka jeskyně, která je asi 20 minut daleko od parkoviště, trvá asi 50 minut a prohlídky jsou v každou celou hodinu. Dospělý platí 10 euro a dítě dle věku o něco méně.

Na závěr ještě připojím odkaz na můj minulý článek o Slovensku, který se týkal nádherné přírodní perly Slovenského ráje. Máte ho ZDE.

Pokud se chcete podělit o svůj zážitek z Tater nebo přímo z Chopku, doporučit trasu nebo nám dát jiný tip na výlet na Slovensku, budu ráda. Diskusi máte otevřenou. A na závěr ráda dávám ankety, tak tady je také jedna.