Slučování základek a konec zakládání malých školiček

Nejdříve začnu čísly a daty. Jak je to u nás s počty malých škol, o které by šlo v nové úpravě zákona především? V ČR máme podle údajů MŠMT z loňského roku z celkového počtu škol čtvrtinu malých školiček do 50 žáků. Těch o něco větších, které vzdělávají kolem 100 až 250 dětí, je také necelá čtvrtina (lehce přes 22 %). Čili v ČR máme prakticky každou druhou školu méně početnou, tedy do 250 žáčků.

Ministr Bek se nechal slyšet, že na české poměry je malou školou ta, která má méně jak 200 žáků. A vzniku takových malých škol chce napříště zabránit. Obcím coby zřizovatelům proto hodlá novelou školského zákona založení takové malé školy zakázat. A dále chce menší školy slučovat do větších celků. Pro Hospodářské noviny doslova řekl: „Cílem je motivovat zřizovatele – v případě základních škol město či obec – integrovat školy do větších právnických celků tak, aby se mohli ředitelé škol více věnovat pedagogické práci a ne množství manažersko-administrativních povinností, kterou má každá škola bez ohledu na počet žáků.“

Jak se zdá, ministr školství si dal číslo 200 jako takovou pomyslnou hranici, pod kterou se už podle něj asi nevyplatí držet ve škole na plný úvazek školníka, administrativní pracovníky, vlastní kuchařky, ale třeba i ředitele. Návrh novely zákona ještě není veřejný, čili plné znění neznáme. Každopádně odrazila bych se od čísla 200, které ministr Bek vyslovil několikrát a také od zkušeností se slučováním škol středních.

Jestli si vzpomenete, jedno školní slučování už má naše republika za sebou. A když se před pár lety slučovaly SŠ, dávalo se dokupy opravdu kde co. Například u nás ve městě se uměle sloučila zdrávka s obchodkou, což mi připadá dodnes trochu úsměvné. Podobných kočkopsů vzniklo opravdu hodně. Většinou jejich název začíná slovy „integrovaná škola“.

Ale zpět k základkám. Pokud máte v okolí několik malých škol pod 200 dětí, můžete si se mnou udělat malé myšlenkové cvičení na téma, co by slučování mohlo znamenat pro vás jako rodiče nebo učitele, pro vaše děti, pro žáky, pro obec a také pro státní rozpočet. A také co by znamenalo, že novou školu pro méně jak 200 dětí nebude moci obec či město coby zřizovatel založit.

Tak předně mě napadá, že pokud byste jako rodič chtěli hovořit osobně s ředitelem sloučených škol, tak ten pravděpodobně nebude sídlit v místě vaší malé školičky. Jak to znám z podobně sdružených SŠ ze svého okolí, tak buď bude mít ředitel z velké školy jeden úřední den ve vaší malé školičce, nebo bude prostě sídlit jinde a většinu ředitelských pravomocí bude vykonávat zástupce pro danou ZŠ. Pokud nejste zvyklí chodit se vším za ředitelem vaší školy, pravděpodobně ale tuto novou situaci ani nezachytíte. Zda se bude umět ředitel dobře postarat o více různých škol naráz, je otázka.

Co se týká učitelů, tak nově někteří z těch, kteří neučí hlavní předměty a nemusí být denně u své třídy, mohou učit třeba dva dny na jedné škole a tři dny na škole druhé. Znamená to pro ně, že budou cestovat mezi sloučenými ZŠ. Výhodou pro žáky může být, že na více školách může učit jeden velice kvalitní učitel nebo kantor s nedostatkovou aprobací, nevýhoda pro něj ale je, že nebude mít svůj kabinet se svým pracovním místem, své obvyklé pomůcky a také ne každý učitel to, samozřejmě, bude akceptovat.

Společný školník či kuchařky. I to by určitě stálo méně prostředků ze státního či městského rozpočtu. Otázkou je, jak by se s tím poprala (pravděpodobně) větší škola resp. její jídelna, ze které by byla jídla dovážena třeba ve várnicích do kuchyně školy menší. A zda by byly velké školy schopné navařit najednou o 200 jídel navíc. To ale v případě, že se sloučí jen dvě školy. Pokud by bylo sloučeno vícero malých škol do jednoho celku, určitě by to znamenalo budování velkokapacitní vývařovny.

Pojďme se ještě podívat na druhý nápad ministra, co by znamenalo zakázat obcím zakládání nových škol s méně než 200 dětmi. Představme si situaci, kdy se v menší obci s jednou školou rozjede výstavba rodinných domů s mladými rodinami a začnou přibývat děti. Místní škola bude nucena nejdříve naplňovat třídy do maximálního počtu 30 žáků, poté přistavovat k budově další přístavby a bude prostě muset nějak umístit 200 nových dětí. Výstavba nových škol se totiž stane sázkou do loterie. Seženu v okolí obce za pár let dle zákona aspoň 200 žáků pro svoji novou školu, nebo ne?

A nebo mě napadá varianta číslo dvě. Pokud nebude moci být zřizovatelem nové malé školy obec a město, třeba bude moci být zřizovatelem soukromá společnost. Vyrojí se tak nové soukromé základky? Bude mít pak rodič na výběr buď přeplněnou třídu se 30 dětmi v obecní škole a pak už jen soukromou školu, za kterou bude muset zaplatit?

Že je cílem ušetřit státní či obecní prostředky, je naprosto jasné. A rozhodně na šetření není vůbec nic špatného, naopak. Zdůvodnění ministra ohledně zmenšení administrativně-manažerské práce pro ředitele pak můžeme a nemusíme věřit. Jestli se mu takový velký systémový veletoč ovšem vydaří, o tom se dá dost dobře pochybovat. Jednak je tu otázka, jestli taková změna zákona projde přes poslance a pak je tu důležitá okolnost, že příští rok je rokem volebním.

Zda bude mít STAN po roce 2025 křeslo ministra, který by takovou obrovskou systémovou změnu týkající se stovek škol prosadil, osobně dost pochybuji. STAN totiž už v křesle vystřídal hned několik ministrů a toho posledního, ministra Beka, teď griluje kvůli jeho papalášským manýrům několik médií naráz. Navíc nemá za dobu působení téměř žádný hmatatelný úspěch a poukázal na to čerstvě i prezident. Kromě digitalizace systému přihlášek na SŠ totiž zatím ministr Bek nemůže ukázat na nic pořádného. A tak se zdá, že plány, kterými nás zahrnuje od svého nástupu (vzpomeňme třeba na rušení devítek, rozšiřování školní docházky atd.), jsou zatím jen a jen slova.

Nic ale není nemožné. A tak se ptám, co si myslíte o takovém slučováním škol vy? Své postřehy můžete napsat do diskuse a nebo hlasovat v malé anketě.

Pokud chcete dostávat upozornění na moje články, zaklikněte pod jménem na začátku textu +sledovat.