Článek
Institut SYRI sdružuje 150 akademiků z Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR a dvě z těchto vědkyň (Jana Straková a Jaroslava Simonová) teď ve své nové studii ukazují, že důvody chystaných učitelských odchodů ze škol se různí podle věku. A že procento chystajících se k odchodu je podle studie poměrně vysoké. Mimo vzdělávací systém hodlá odejít 13 % učitelů. Jsou na vině hlavně peníze nebo je to i něco jiného?
Starší učitelé ocení spíš dobré vedení školy
V posledních týdnech slýcháme, že platy kantorů přeci jen po pár letech opět porostou. Pro učitele středního a staršího věku však už podle studie nejde o hlavní faktor pro setrvání ve školství. Jak se ukázalo, zkušení kantoři se daleko více při rozhodování zda zůstat či odejít, zaměřují hlavně na kvalitu vedení školy. Oproti tomu mladí učitelé mají jako velmi důležitý faktor výši platu, dále materiální zázemí školy a inovativnost nebo naopak rigiditu školy. Studie analyzuje data shromážděná v průzkumu mezi českými učiteli na druhém stupni ZŠ v roce 2021 .
Zajímavý je ale také trend, který studie zmínila. Zatímco před 12 lety byl nedostatek učitelů v ČR jedním z nejnižších v zemích OECD, tak před 6 lety se situace začala dost měnit. Momentálně jsme v situaci (a musel být kvůli tomu přijat i nový zákon), kdy se k výkonu povolání učitele musí přijímat i uchazeči bez patřičné kvalifikace. Podle dat České školní inspekce z roku 2022 existují okresy, kde tvoří nekvalifikovaní učitelé už čtvrtinu pracovní síly. Pokud pak hovoříme o aprobovanosti (učitel učí svůj vystudovaný předmět), tak tam je to regionálně ještě horší.
Je celkem pochopitelné, že mladí učitelé na začátku kariéry, kdy často zakládají rodiny a usazují se, očekávají patřičné ohodnocení. To se jim ale v ČR stále, i po mnoha letech diskusí o platech, nedostává. Studie ukazuje, že špatné materiální vybavení školy a nízký plat jsou hlavními faktory pro jejich odchod.
Česko je zemí s velký odlivem mladých kantorů
Výzkumnice však také zmiňují závěry jiného průzkumu z roku 2020. Ten zkoumal, jak dlouho mladý učitel vydrží učit a jaké procento odchází mimo systém vzdělávání. Číslo je velmi vysoké. Ze začínajících učitelů ve školství brzy končí celých 65 % kantorů a stáváme se tak zemí s největším odchodem mladé krve ze školství. Podle výzkumu, když už je něco drží ve školách, tak je to dobré kolegiální klima, dobré fungování školy a dobré vedení. Víc naše školství nabídnout mladým učitelům nemůže. Není to sice málo, ale hypotéku z toho, bohužel, nezaplatíte.
Přestože se platům ve školství konečně začala před pár lety přikládat trochu váha, protože předtím jsme mezi zeměmi OECD byli v platech na samém chvostu (mnoho let dokonce na úplně poslední příčce) a byla to už opravdu velká ostuda, růst je stále velmi pomalý a mladých učitelů se příliš nedotýká. Než totiž učitel dosáhne na platový strop, trvá to neuvěřitelných 30 let.
Platový posun v tarifní tabulce je extrémně pomalý
Pokud se podíváme do tabulky, podle které jsou placeni učitelé na ZŠ (nejčastěji 12. platová třída), kde začínající učitel startuje s platem pokladní v supermarketu kolem 32 tisíc hrubého, je to smutný pohled. A další demotivující faktor je extrémně malý nárůst platu během následujících let. Po dvou letech mladému učiteli na tarifu přibude pár stovek a po dalších 6 letech něco málo přes tisícovku. A další platový posun je až po 12 letech praxe. Přitom mnoho učitelů, kteří vydrží za katedrou celých 6 let, se už dá označit za poměrně zkušené. A po 10 letech už je prakticky můžeme označit za velmi zkušené učitele. Nárůst platu tomu ale absolutně neodpovídá.
Tabulka z webu kurzy.cz
Co nám tedy hrozí? Protože český učitelský sbor nezadržitelně stárne (starších 50 let je už více jak 60 % učitelů), mladí brzy odcházejí a fakulty nestihnou v žádném případně nahradit přirozeně odcházející učitele (to už se ví teď), máme tu podle mne možných několik scénářů. A ani jeden z nich mi nepřipadá moc dobrý.
Scénáře možného vývoje
Jeden scénář říká, že učitele budou muset postupně nahrazovat nekvalifikovaní pracovníci. S tím se prakticky už začalo. To znamená, že tito „učitelé“ nemají patřičné pedagogické vzdělání, které je ale podle dat ČŠI jedním z nejdůležitějších faktorů pro úspěšné vzdělávání našich dětí. Tato varianta už je možná ze zákona teď a každá desátá vyučovací hodina je odučena člověkem bez kvalifikace.
Další možností je podle mne slučování škol do větších celků, větší nahušťování dětí do tříd a s tímto scénářem můžeme očekávat opět zvyšování počtu dětí ve třídách nad 30 žáků. Třetí scénář, který mě dále napadá, je navyšování přímé pedagogické činnosti stávajících učitelů, kteří tu potřebnou kvalifikaci mají. Na základních školách je to 22 hodin přímé vyučovací povinnosti a zbytek je povinnost nepřímá. Že se nepřímá povinnost v posledních letech velmi nafoukla, a to zvlášť u třídních učitelů, je neoddiskutovatelným faktem. A že stárnoucím učitelům nebude taková možnost po chuti, je také jasné.
No a v neposlední řadě mě napadá ještě jeden scénář, a to je snižování úrovně kvalifikovanosti, kdy by na vykonávání profese učitele stačil například bakalářský titul a vysoké školy by tak mohly dříve vychrlit potřebné množství pedagogů.
Jak vidíte, všechny scénáře nás tedy vedou zpět do dob, které tady kdysi bývaly, a které jsme už dávno opustili. Mrzí mě to, ale výhled zatím není úplně růžový. A jak se zdá i podle studie, ani navyšování financí v systému zhoršování situace už nijak rapidně nezlepší. Podle mne maximálně ještě chvíli udrží ve školství optimistické kvalifikované srdcaře středního věku a starší učitele, kterým se plat opravdu trochu zvedne a změnu už neplánují. Péče o vzdělávací systém byla totiž léta zanedbávaná a vybírá si teď svoji daň.
Anketa
Pokud chcete dostávat upozornění na moje texty, zaklikněte +sledovat na začátku článku.
Zdroje:
