Článek
Vrtá mi to hlavou už od chvíle, co začala prosakovat jobovka, že se ve školství bude škrtat obrovská položka ve výši 30 miliard. Jak jsme se dozvídali postupně z médií, tak se částka v absolutním čísle snižovala, ale i současných skoro 12 miliard mínus bude prostě někde ve školství chybět.
V průběhu týdne se nám v médiích objevovaly další střípky do mozaiky. Ministr školství Bek vypustil balónek o údajných třech tisícovkách, o které se mají zvyšovat učitelům platy. A dále, že ministerstvo financí chce snížit ve školství stav o 20 tisíc pracovníků.
Tak nabízelo by se řešení propustit učitele a těm ostatním, co zbydou, přidat. No to ale v současné době, kdy tu máme silné ročníky dětí, určitě nelze. Takže mi z toho vychází jedině to, že se buď propustí asistenti, a nebo se musí propustit ostatní personál. Kuchařky, školníci, uklízečky. O dalších velkých skupinách lidí, kteří jsou zaměstnanci ve školství, nevím. Obojí bude znamenat velké zhoršení servisu v českých školách.
Asistenti se začali do škol dostávat společně s inkluzí a inkludovanými dětmi. Že by tam tyto děti zůstaly a byly by bez asistentů, si umí ve školách představit dnes už asi málokdo. A že by tyto děti musel zvládnout učitel úplně sám, si v případě třeba autistů asi ani představovat nechceme. No a druhá varianta se školníky a kuchařkami je až úsměvná. Tito pracovníci dělají svoji práci za poměrně malý plat a do škol se horko těžko shání.
Ministr Bek v rozhovoru pro média v tomto týdnu tvrdil, že na druhý a třetí stupeň vzdělávání se vzhledem k HDP v Česku dává nadprůměrně mnoho peněz v porovnání s ostatními zeměmi. Tady mi ale něco hodně nesedí. Jak by to bylo možné, když platy asistentů jsou silně podhodnocené, platy nepedagogických zaměstnanců jsou často na hranici minimální mzdy a učitelské platy vzhledem k platům učitelů ve vyspělých zemích vždy atakovaly spodní (většinou nejspodnější) příčky tabulek při porovnávání průměrných platů vysokoškoláků a učitelů u nás? Že by děti seděly na zlatých židličkách a v jídelně jedly ze zlatých talířků? Nebo kde ty vložené finance, o kterých pan ministr Bek mluví, tedy jsou?
Každopádně se v médiích objevují velmi protichůdná čísla, která spousta z nás nechápe. Na jedné straně platná novela o pedagogických pracovnících se zákonem stanovenými 130 % průměrného platu učitelům, slova o navyšování počtu všeobecně vzdělávacích středních škol, kde bude nutné nabrat nové učitele, požadavek na inkluzivní vzdělávání, digitalizaci a na straně druhé rozpočet s obrovskou finanční dírou v příštím školním roce.
Nespokojenost rozhodně narůstá a slova o stávkování rezonují už od konce minulého školního roku. Tak uvidíme, jak si s tím pan Bek, který se první školní den bude v křesle ministra potit přesně čtyři měsíce, poradí. Takovou situaci mu asi závidí málokdo.
zdroje informací:
autorka
