Článek
Pochopitelně, že to nemyslím vážně. Ale vlastně trochu ano. Patnáct let strávených sledováním českého mediálního prostoru člověka vybaví schopností odhadnout, kde se nic nedozví, kdy by to naopak bytostně potřeboval, a když to jde dobře, nechá mu i trochu prostoru pro příjemná překvapení. O své zkratky k novým informacím se s vámi podělím s trochou jízlivosti za utržená zklamání, ale taky s nadějí, že vám usnadní práci. Máte-li dobrou vůli říkat lidem něco nového, zajímavého, něco, co by měli vědět, protože je to hernajs důležité, a ještě k tomu si míníte lámat hlavu s hezkým psaním, může se vám to hodit v argumentační sebeobraně. Klasifikace komentátorů je navíc volné pole! Jestli vám nějaká škatulka chybí, vymyslete si ji.
Případ první, Kapitán Zřejmý
Válková neumí překládat z angličtiny! …Válková schválně przní slovní spojení Captain Obvious. Proč? Protože se jí chce. Kdykoliv se ve veřejném prostoru objeví nové téma, Kapitán Zřejmý bývá první na značkách a pro pomalejší z nás pojmenovává takzvané Základní pravdy. Proč to dělá? Často proto, že tím nic neriskuje; naopak je tu vysoká šance, že sklidí aplaus od lidí, co tak svižní nebyli a zatleskají mu částečně za rychlost, částečně z frustrace, že na ně se už v pochvalách nedostane. Nejspolehlivějším zdrojem Kapitánů Zřejmých jsou pochopitelně sociální sítě, ovšem česká mediální scéna už desítky let živí mistry svého žánru. Co se od nich dozvídáme? Například:
„Vladimir Putin, vážení přátelé, není dobrý člověk.“
Anebo:
„Když to takhle půjde dál, tak to špatně dopadne.“
Od Kapitána Zřejmého si však něco vzít můžeme – něco, nač on často vůbec nemyslí, protože jeho cílem je nechat se poplácat po zádech a signalizovat, že stojí na tzv. správné straně, ať už je ta strana jakákoliv.
Ve složitějších tématech ovšem platí – přinejmenším pro dobré autory – že nám nezapomenou vysvětlit základní pojmy a souvislosti, s nimiž pracují. Když se o téhle komentátorské pozici bavím s vědci, kteří mají vůli světu něco vysvětlovat, upřímně je prosívám, aby nezapomínali na to, že to, co je pro ně samozřejmé, může být pro nás ostatní novinka. Jinými slovy, Kapitán Zřejmý může být i klaďas. Máte nové téma? Zažili jste něco, co před vámi poznala jen hrstka lidí? Přišli jste ve svém výzkumu na něco skvělého? Prosím, řekněte nám základní věci, abychom se dovedli soustředit na to podstatné, oč vám jde především. Pracujte s definicí slovní zásoby, s dodatečnými odkazy, říkejte, kdo byl kdo, proč byl důležitý, a vůbec nás klíďo píďo všeobecně vzdělávejte. Čtenář, k němuž se obracíte, se neurazí – naopak, ocení, že mu šetříte duševní námahu a nemusí provozovat paralelní studium jinde. Kdo se hodlá urážet, pro toho jste to stejně nepsali.
V situacích, kdy jde o život, zdraví a jiné podobné drobnosti – například pandemie byla jednou z nich – se schopnost vysvětlovat základní souvislosti ukázala jako klíčová.
Věčná sláva těm, kdo se o to snažili.
Případ druhý, Kapitán Všechno je jinak
Tato komentátorská pozice se během více i méně vypjatých společenských kauz objevuje záhy po Kapitánu Zjevném. Když se všichni šťastně usnesli, co je dobro a co zlo, Kapitán Všechno je jinak dorazí, aby nám vysvětlil, že jsme všichni pitomci. Proč to dělá? Inu, proč by to nedělal? Kdo by nechtěl být nejchytřejší slunce jasné? Můžeme se dozvědět třeba toto:
„Vladimir Putin by za jistých okolností vůbec nemusel být špatný člověk.“
Případně:
„Ha! Nikdo neví jistě, jestli to špatně dopadne, jestli to takhle půjde dál!“
Stejně jako v předchozím případě platí, že česká veřejná debata má poměrně vysoký práh tolerance vůči všeobecným mudrcům tohoto typu, kteří samozřejmě ve skutečnosti nic podstatného nevyvracejí. Jen se snaží signalizovat, že oni sami jsou chytřejší, a doufají, že si toho nevšimneme. O poctivých a chytrých autorech platí, že když zaznamenají, že se veřejným prostorem šíří ukrutný blábol, nejprve upolykají vlny hněvu, stresu a frustrace, a pak začnou přemýšlet o tom, jak by přispěli k tomu, aby ten ohavný omyl z debaty zmizel.
Když si člověk uvědomí, že se v takové situaci ocitl, doporučuji postupovat co možná technicky. A podobně jako v prvním případě: nejdřív znovu definuji pojmy. Pak vysvětlím, co s čím souvisí. Pak řeknu, co z toho vyplývá. No a když mám splněno, vyberu si, jakým elegantním způsobem udělám z hlavního nositele blábolu prvotřídního pitomce (volitelné).
Mimochodem, samozřejmě, že když publicisté (bloggeři) postupují ve vysvětlování transparentně, sami se tím vystavují riziku, že je někdo nachytá při omylu. Ale to je fér. A něco nového se díky tomu můžeme dozvědět všichni.
Komentátoři v plném nasazení.
Případ třetí, Já neříkám tak ani tak
Co bych zapírala, tohle je můj oblíbený komentátorský postup. Jen mi pár let trvalo, než jsem si to připustila. Protože nemám v povaze dospělým lidem oznamovat, co si o čem mají myslet, a posilovat si tím iluze o vlastní autoritě srovnatelné se starozákonní prorokyní, na témata, na nichž mi záleží, jdu obloukem. (Jednou za čas samozřejmě udělám výjimku, třeba když se fakt naštvu a má frustrace trvá, řekněme, několik let.) V této diskutované kategorii si ovšem nejdřív si vyberu detail, který podle mě problém nejlépe ilustruje, pak čtenáři vypočítám známé skutečnosti, aby věděl, s čím vším hodlám pracovat, po něm mu nabídnu vlastní perspektivu a nechám ho, aby k nějakému závěru – který se, v ideálním případě, bude podobat tomu mému – dospěl sám.
Ale když to chcete odfláknout, tak prostě na jednu hromadu zmeldujete, co říká Kapitán Zřejmý, naházíte na to Kapitána Všechno je jinak a prohlásíte, že blbci jsme všichni.
Dělá to tak spousta lidí. Funguje to.
Případ čtvrtý, Mimozemšťan
Opět, má oblíbená komentátorská strategie. Někdy je nejlepší, aby se svět hádal za vás. Přijít s tématem, které s „hlavní kauzou dne“ nesouvisí, a stejně svým způsobem ilustruje, oč se jedná. Může to být historická anekdota. Popis zkušenosti z vlastního života. Líčení, co téma dělá s námi samotnými. Už jsem říkala, že detail je občas působivější a efektivnější než rozkládání o obecných pravdách? Tuším, že nejmíň třikrát. A opravdu si to myslím.
Kategorie Mimozemšťan je mimořádně vhodná pro nositele netriviálních znalostí. Pokud jste na něco odbornice nebo expert, nepodléhejte dojmu, že se musíte účastnit veřejných bitek. My, co se rádi dozvídáme nové věci o světě jen tak, vám budeme vděční, když nám budete své zajímavosti vyprávět.
…jinak se dá za Mimozemšťana označit i komentátor, který si o diskutovaném tématu nezjistil lautr nic, ale to mu vůbec nebrání v tom, aby na nás lopatou naházel své emoce, hrůzy a domněnky, a pak se ukájel vědomím, že jimi otrávil den ještě někomu jinému. I takové čteme, i takovým se daří.
Případ závěrečný, Mám svá oblíbená zla
Máte pocit, že za všechno na světě můžou feministky, ekologisti, progressivisti, Kalousek, genderismus a klimaalarmismus? Pak už víte, že každé, opravdu každé téma se dá vecpat do jedné z předem připravených kategorií. Počasí. Recepty na kynuté těsto. Trendy v trhání obočí. Opravdu cokoliv. V této oblasti má česká mediální scéna několik šampionů. Těm srdečně blahopřejeme a…
…v ideálním případě budeme psát něco chytřejšího. Klidně v kategorii, kterou jsem nevymyslela. Příjemnou zábavu a předem díky za všechny fascinující nové věci!
