Článek
Některé z těch tvorů máme doma, některé lidi možná známe z doslechu, ne-li osobně. Těch, kdo by doma chovali kudlanku nábožnou, požíračku sexuálních partnerů, kteří už splnili svůj historický úkol, nejspíš tolik není, ale kolik lidí někdy vlastnilo či vlastní křečka? Sluší se dodat, že na to, aby nevinně vyhlížející samice hlodavce s očima jako korálky pozřela vlastní mladé, by musela trpět extrémním nedostatkem.
Krajní strádání je ostatně jedním z hlavních důvodů, proč příslušníci více než 1 500 živočišných druhů přistupují k pojídání členů vlastního plemene. První díl podcastu Co je to za člověka?, jehož pravidelným hostem bude kulturní antropolog Martin Soukup a provázet jím bude novinářka Zuzana Válková, se však zaměřuje na výskyt kanibalismu v lidských dějinách. Na to, jak se o něm vědci dozvídají, jaký byl a je jeho význam po praktické stránce, až k soudobé praxi, jíž je například pojídání orgánů vlastního druhu. Dokonce vlastních, nepotřebných.
Že to nevypadá pravděpodobně? Že by kolem toho byl skandál?
Skandál nikoliv, jen středně intenzivní divení, s nímž se na internetu můžeme setkat i bez toho, aniž bychom brouzdali po jeho temných a navinulých zákoutích.
Kanibalismus je jedním z relativně moderních tabu, které má oporu v moderním evropském myšlení. Přesto se mu v lidských dějinách podařilo nabrat mnoho kulturně společenských, ba politických aspektů, jež stojí za zmínku. Jak třeba souvisí s úctou, láskou nebo žalem? Proč je někdy jedení bližních lepší než „mokrá prsť a hmyz z povětří“?
Poslouchejte první díl podcastu Co je to za člověka? s podtitulem Lidé jsou divní, a to je skvělé. Čekají vás, mimo jiné, vynikající historky z Papuy Nové Guineje. V případě této pozoruhodné země si díky jedenáctiletému terénnímu výzkumu antropologa Martina Soukupa definitivně ujasníme, zdali je kanibalismus ve vztahu k místním obyvatelům stereotypní a nespravedlivá představa, anebo jde o téma, které se s nimi dá za jistých okolností otevřít.
Premiérová epizoda je k poslechu na Anchor FM, Spotify a Apple Podcasts.