Článek
Bořivoj Navrátil se narodil 26. září 1933 v Kroměříži. Herec působil v divadle, filmu, rozhlasu, ale také v dabingu. Kromě své herecké kariéry vyučoval na Státní konzervatoři a DAMU několik let. Vždy se snažil, aby si jeho studenti odnesli mnoho cenných rad a poznatků. Učil je tak, jak by chtěl být vyučován on.
V dětství přišel o oba rodiče
Když mu byly tři roky, jeho maminka zemřela na tuberkulózu. Bylo jí teprve 32 let. Jeho otec František, prokurista v Prvních kroměřížských strojírnách a slévárnách, se krátce po jejím pohřbu znovu oženil, ale měsíc po svatbě spáchal sebevraždu, protože se nevyrovnal se ztrátou své první manželky. Tragédie v rodině pokračovala a sebevraždu spáchali i otcův bratr a sestra. Na Bořivoje toho bylo moc a přemýšlel, zda za to nemůže on sám.
Po těchto tragických událostech se o malého Bořivoje a jeho bratra postarala jejich teta, která je nakonec plnohodnotně adoptovala. Přestěhovali se do Jihlavy, kde Bořivoj strávil své dětství a později i mládí. Oba bratři byli umělecky nadaní. Bořivojův bratr dokončil studium architektury a věnoval se amatérskému divadlu a malbě. Bořivoj odmala snil o kariéře herce. Navzdory mnoha překážkám se mu v 17 letech podařilo překonat i vadu řeči, která se projevovala ráčkováním. Do té doby si toto písmenko preventivně vyškrtával ze scénáře.
Vystudoval JAMU
Po dokončení kvarty na gymnáziu v Jihlavě dal na radu své tety a přestoupil na obchodní akademii. Chtěla, aby měl Bořivoj náhradní možnost, pokud by se mu nepodařilo uspět v umělecké kariéře. Získal dovednosti v těsnopisu a tím si přivydělával během studia, ale hlavně v době, kdy byl jeho strýc na dva roky umístěn v jáchymovském lágru a rodina se ocitla ve finanční nouzi. S divadlem začal Bořivoj spolupracovat jako amatér v roce 1951. Jeho první rolí byl Oleg Koševý ve hře Mladá garda. Jeho talentu si všimlo vedení Horáckého divadla a v 17 letech začal Bořivoj hostovat v profesionálním souboru. Po studiu na JAMU získal první angažmá v Těšíně, poté působil především v Ostravě.
Jeho osobní život ovlivnila kariéra
Jeho kariéra výrazně ovlivnila osobní život a manželství s tanečnicí Marií Steinovou, s níž měl syna Kryštofa. V roce 1961 se stal herec členem souboru Národního divadla v Praze, kde působil následujících 31 let a ztvárnil mnoho zajímavých rolí. Přestěhování do Prahy však přispělo k rozpadu jeho manželství. Po jeho odchodu do Prahy zůstala rodina rozdělena, protože se manželé potýkali s obtížemi najít vhodné bydlení. Navíc nebylo pro jeho ženu v té době žádné uplatnění v oboru.
Tato situace napomohla k rozpadu jejich vztahu. Jméno Bořivoje Navrátila je neodmyslitelně spojeno s obrazem holé hlavy. Tento vzhled herci vyhovoval, a proto se rozhodl si ho po celý život zachovávat. Jeho vyholená hlava mu později otevřela dveře k mnoha různým rolím. Často hrál lékaře, například ve filmech Už zase skáču pře kaluže, Pozor vizita, Sestřičky nebo v ruském filmu Tolstoj. Divákům ale utkvěl v paměti také rolí předsedy Světové rady v seriálu Návštěvníci nebo jako podivínský knoflíkář Jiří ve filmu Knoflíkáři.
Ocitl se na pokraji smrti
Navrátilovi se zřejmě nejvíce vrylo do paměti natáčení filmu „Sagarmatha“ , který pojednával o horolezecké expedici na Mount Everest. Lákalo ho natáčet v exotických exteriérech a přijal velmi náročnou roli. Film se natáčel v prostředí základního tábora ve výšce 5000 metrů nad mořem. Bořivoj Navrátil tam onemocněl vysokohorskou nemocí a kvůli otoku plic se ocitl na pokraji smrti. Naštěstí se na místě nacházel lékař, který mu poskytl první pomoc a dal mu několik infuzí, kyslík a léky. Poté následovala náročná cesta do údolí. Horolezecké dobrodružství tím ale neskončilo.
„Po návratu do Prahy jsem podstoupil tři operace a půl roku jsem strávil v nemocnici,“ prozradil v jednom ze svých rozhovorů tento oblíbený herec. Během tohoto období mu byla odstraněna část střev, čímž začaly další vážné zdravotní problémy. Herec čelil své zákeřné nemoci celé dva roky. Věděl, že boj s touto nemocí zřejmě nevyhraje. Myšlenky na sebevraždu zavrhl zejména kvůli svému synovi. Původně měl své poslední měsíce strávit v sanatoriu, ale jak prozradil v rozhovoru pro deník Blesk.cz, kvůli vysokým nákladům se rozhodl vrátit do svého bytu. Domů se vrátil těsně před oslavou svých sedmdesátých osmých narozenin. Zemřel 31. října 2011.
Zdroje: Wikipedia.org, Csfd.cz, Deník.cz, Lifee.cz, Blesk.cz
