Článek
Původně měla být sestřičkou
Marie Motlová, původně rozená jako Mottlová, se narodila ještě za dob Rakouska-Uherska. Přesný datum narození je 1. 5. 1918. Pocházela z Boru u Tachova a vždy se nazývala pravou Západočeškou. O tom, co z dcery bude, až vyroste a bude dospělá, rozhodovali v tehdejší době hlavně rodiče a jejich finanční možnosti. Ti byli přesvědčení, že budou mít doma vystudovanou zdravotní sestřičku. Proto se rozhodli, že po dokončení základní školy svou dceru odešlou ke studiím na střední zdravotnickou školu. Tato práce se jí zalíbila natolik, že zůstala tomuto povolání věrná a nějakou dobu pracovala jako zdravotnice v nemocnici.
Ale nebyla to práce, kterou by během svého života chtěla dělat. Stále více jí srdce táhlo k herectví a již od dětství sledovala ochotnická představení, v nichž hrály její tety. Ty se také staly jejím životním vzorem. Později jezdila na jejich představení do divadla v Plzni. Touha stát se opravdovou herečkou zvítězila a za 2.světové války, přesněji v roce 1942, toho opravdu docílila. Byla mezi těmi šťastnými, kterým se podařilo tehdejší konzervatoř dokončit. Během studií zároveň hrála v malém divadélku ve Smetanově muzeu. Po skončení války dostala roční angažmá v divadle E.F.Buriana. Byla členkou činohry Národního divadla, kde působila do roku 1950. A právě zde se začal psát její velký životní příběh.
Hrála suverénně a přesvědčivě
V šedesátých letech v době, kdy působila na Kladně, si jí všimli filmaři a záhy se stala oblíbenou herečkou. Dostávala jednu pracovní nabídku za druhou a byla ráda, že je o ní zájem. Tehdejší herečky to neměly jednoduché a prosadit se bylo opravdu náročné. Marie následně natočila mnoho známých filmů a komedií. Nejznámější byla komedie o rodině Homolkových. Motlová dostávala převážně vedlejší role, které si sama vybírala tak, aby v nich vynikala a hlavně proto, aby si to vše mohla řádně užít.
Role hrála suverénně, přesvědčivě a s nadhledem, aby díky její vizáži a hereckému projevu sledující uvěřili každému slovu. Svou velkou životní roli v legendárním seriálu Nemocnice na kraji města, kde hrála hospodyni Emu, málem nedostala. Cenzoři poukazovali na to, proč by měl mít za socialismu primář oddělení služku. Nakonec si však režie prosadila své a Marie mohla i nadále dělat to, co ji tak moc bavilo. Účinkovala ve více než 30 filmech, které natočila během patnácti let. Nejčastějšími rolemi, které dostávala, byly většinou energické babičky. V jejím podání byly lidské, srdečné a plné humoru.
Muži se jí radši vyhýbali
Kariéru Marie Motlové poznamenalo velmi nízké sebevědomí, což mělo neblahý vliv jak na její práci, tak na osobní život. Považovala se za ne příliš atraktivní a přitažlivou ženu. Dokonce si všímala toho, že se jí muži raději vyhýbali oklikou, jelikož byla malé a zavalitější postavy. Ani její soukromý život nebyl bez mráčků. První manželství se jí po krátké době rozpadlo, druhé manželství s Karlem Fridrichem jim sice vydrželo, ale těžce nesla to, že nikdy neměla děti. Tyto problémy začala řešit tím, že začala čím dál častěji sahat po láhvi alkoholu. Kvůli nadměrnému pití jí vyhodili i z Národního divadla, když na jedno představení přišla natolik opilá, že nebyla schopna stát na nohou. Života si i tak dokázala užívat naplno. Mimo toho měla Motlová i velké finanční potíže.
Na černém trhu prodala svou občanku
Podle herečky Antonie Hegerlíkové totiž neuměla zacházet s penězi a co si vydělala, to zase rychle utratila. Mezi herci se šuškalo, že když jí jednoho dne došly peníze, prodala na černém trhu i svoji občanku. A za tu v tehdejší době měla dostat pěkný balík peněz. Kdyby ji někdo udal, mohli ji i zavřít do vězení. To však herečce nevadilo a jediné, co potřebovala, byly peníze na obživu i alkohol. V roce 1979 ukončila herečka divadelní a filmovou činnost a odešla do důchodu.
Ke konci jejího života se tělo herečky začalo bouřit a nezvládalo velký nápor jak ze strany požívání alkoholu, tak především jejího nezdravého životního stylu a nadváhy. Začaly se objevovat nemoci, k nateklým nohám se přidaly bércové vředy a bez cizí pomoci nedokázala ani chodit. Zemřela v srpnu 1985, rok po uvedení svého posledního filmu Všichni musí být v pyžamu. Bylo jí 67 let.
Zdroje: Wikipedia.org, CSFD.cz, Vlasta.cz, Extra.cz