Článek
Bílé vlněné šňůrky cicit vlají vzduchem jako křídla, vidím talit gadol i tfilin – poprvé takto zblízka, na vlastní oči, ne z fotografií.
Kráčíme. Ne, už poskakujeme. Někteří už téměř běží. Je to zvláštní, výjimečný pocit, který nedokážu pojmenovat. Starobylé úzké uličky, klenuté oblouky, všude kolem jeruzalemský pradávný kámen, teď ještě teplý od slunce.
Pak přichází nezbytný bezpečnostní rám. Ještě kousek. Srdce mi tluče v hrudi, když najednou zaslechnu hlasité zpěvy. Mladí Židé si zpívají radostně, drží se za ruce a vítají šábes s takovým upřímným nadšením a nefalšovanou radostí, že se mi nechce věřit.
A teď už ji vidím. Venku je už tma, když vyjdu z tunelu. Zeď nářků září v reflektorech, krásně osvětlená proti černému nebi. Plocha před ní je téměř plná, všude plno lidí, elektrizující atmosféra mě okamžitě zachvátí jako proud. Lidé poskakují a tančí v kruzích, drží se za ramena, točí se dokola. A teď tady stojím a snažím se vstřebat tu nepopsatelně úžasnou atmosféru.
Opravdu se tak moc radují, že je pátek? Točí se mi hlava, na chvíli mě dav málem odnáší směrem k ženské části. Sahám po fotoaparátu, ale všude visí zákazové tabule – během svátku je fotit zakázáno. Tak jen sleduji a užívám si tohoto okamžiku, vděčný za štěstí, že jsem tady zrovna v ten výjimečný čas, kdy se Zeď mění v chrám radosti a staletý kámen zpívá spolu s lidmi.
Srdce mi doslova poskočí, když zaslechnu mladé Židy, kteří si hlasitě a radostně zpívají. Drží se za ruce a vítají šábes s takovým upřímným nadšením a nefalšovanou radostí, že se mi nechce věřit vlastním očím.
Cesta od Baziliky Svatého hrobu ke Zdi nářků
Cesta od Baziliky Svatého hrobu ke Zdi nářků vede přímo srdcem Starého Města v Jeruzalémě. Pěší trasa měří přibližně 550 až 700 metrů a zabere vám zhruba 10 až 15 minut chůze – záleží na tom, jak často se zastavíte v úzkých uličkách súku, kde trh nikdy nespí.
Nejpřímější cesta přes ulici Bab el-Silsila. Tato trasa vede převážně křesťanskou a muslimskou čtvrtí a je nejrychlejší. Od vchodu do Božího hrobu vykročíte na východ po ulici Saint Helena. Pokračujete přes křižovatku s ulicí Khan el-Zeit (hlavní tepna trhu), která vás dovede k ulici Bab el-Silsila (Street of the Chain). Tato ulice vás vede přímo k jedné z bran na Chrámovou horu, ale těsně před ní zabočíte ke vstupu na náměstí před Zdí nářků, cca 600 metrů – tedy přibližně 9 minut chůze.
Cesta přes Židovskou čtvrť (Cardo). Tato trasa je o něco delší, ale velmi malebná a historicky opravdu fascinující. Od Božího hrobu jdete na jih přes Křesťanskou čtvrť směrem k Muristánu a trhu Suq Aftimos. Napojíte se na ulici The Cardo – zrekonstruovanou hlavní třídu z římského a byzantského období s vysokými sloupy, které jako strážci času stojí dodnes. Projdete Židovskou čtvrtí, která je modernější a prostornější, a sestoupíte po širokých schodech. Tam se vám otevře nádherný výhled na Zeď nářků a Skalní dóm – pohled, který uloží do paměti každý poutník. A vzdálenost je asi jen 800 metrů, tedy přibližně 15 minut svižné chůze.
Cesta přes Via Dolorosa. Pokud chcete spojit cestu s náboženskou poutí, můžete jít „proti proudu“ Via Dolorosa. Zase od Božího hrobu se vydáte směrem k jednotlivým zastavením křížové cesty. U rakouského hospice odbočíte doprava, směrem na jih, do Muslimské čtvrti. Tato cesta je, dle mého, nejvíc autentická – plná zvuků, vůní koření a ruchu arabského trhu, kde život pulzuje v každém nádvoří, v každém koutu.
Zeď nářků
Návštěvníci z celého světa vkládají do spár mezi kameny papírky se svými prosbami a modlitbami (tzv. kvitlach). Tento zvyk je starý téměř pět set let. Na jeho počátku stáli dva muži: marocký rabín Or ha Chajim a jeho žák, který se připravoval na studijní pobyt v Jeruzalémě.
Moudrý učitel mu tehdy na cestu přibalil na papírku napsané přání, které měl student za úkol vložit do Zdi nářků. Mladý student, okouzlen Jeruzalémem, na přáníčko zapomněl. Když se mu začalo v Jeruzalémě vést hůř, kousek papíru opět našel. Vzpomněl si na slova svého mistra a opravdu papírek zanesl ke Zdi nářků, kde ho vložil do jedné z puklin. Traduje se, že byla na papírku napsaná modlitba rabína za svého žáka a jeho úspěch ve studiích – a ta se nakonec naplnila. Tímto žákem byl jeden z nejslavnějších rabínů své doby, rabbi Azulai.
Co se s psaníčky děje? Jsou pod dohledem rabína Západní zdi pohřbeny na nedaleké Olivové hoře. Dvakrát do roka probíhá čištění zdi – před jarním židovským svátkem Pesach a před začátkem nového židovského roku, který většinou připadá na září.
Kdy navštívit Zeď nářků?
Zeď nářků je vysoká 19 metrů a dlouhá 57 metrů. Je rozdělena na mužskou a ženskou sekci, přičemž pro muže je zpřístupněna také část zdi ve vnitřních prostorách domů, které byly postavené v pozdějších dobách. Zážitkem je navštívit Zeď nářků ráno, kdy se věřící schází na ranní modlitbu a muži si na tuto příležitost oblékají bílé modlitební pláště – tality.
Ve čtvrtek je u Zdi nářků rušno, jelikož je to tradiční den, kdy se pořádají slavnosti Bar micva, při kterých se třináctiletí kluci uvádí do rituální dospělosti. Zpěv a hra na hudební nástroje, doprovázející jejich příchod a odchod z tohoto místa, je dobře slyšet všude kolem.
V pátek večer nebo v sobotu, kdy Židé slaví šabat, Zeď nářků sice nevyfotíte, ale zúčastníte se jako pozorovatel jejich svátečních modliteb. Dbejte na zákaz focení o šabatu, tj. od západu slunce v pátek do západu slunce v sobotu podvečer. I turisté všech náboženství nebo bez vyznání můžou přijít zcela blízko k samotné Zdi a dotknout se jí.
Tunely pod Západní zdí
Většina téměř pět set metrů dlouhé zdi je totiž ukryta pod zemí – venkovní část, k níž míří většina turistů, má délku pouhých 60 metrů. Místy velmi úzké tunely jsou podepřeny mnoha oblouky a nachází se v nich schodiště, která spojovala starověké město s Chrámovou horou.
Uvidíte základy Chrámové hory, projdete kolem domů z druhého chrámového období a budete moci obdivovat několik starověkých cisteren nebo akvadukt. Tunely je možné navštívit každý den od neděle do čtvrtka. V pátek se tunely otvírají z důvodu blížícího se Šabatu jen dopoledne.
Chrámová hora – Místo napětí
Nejposvátnějším místem je pro Židy Chrámová hora, kterou ale podle dohody spravuje jeruzalémská islámská nadace. Židé na ní mají sice umožněn přístup, modlit se tam ale nesmějí. Více než třináct století zde totiž stojí mešita al-Aksá, kterou na tomto místě postavili muslimové po ovládnutí města v polovině sedmého století.
Islám navíc věří, že právě z těchto míst vstoupil Mohammed na nebesa, a proto pokládá židovské modlitby na Chrámové hoře za znesvěcení místa. Muslimská správa nad horou, kde v hluboké minulosti stály obě židovské svatyně, je samozřejmě trnem v oku mnoha Izraelců.
Jsou dodnes nazlobeni na své politiky, kteří po vítězné válce v roce 1967 podlehli tlaku západních mocností a vzdali se možnosti spravovat Chrámovou horu. Radikální křídla obou stran tak často vyvolávají provokace, jimiž dávají najevo svou frustraci.
Palestinci tak v období ramadánu či po některých pátečních modlitbách házejí z Chrámové hory kameny na dole se modlící Židy, ortodoxní Židé se pro změnu i přes zákaz vydávají modlit na Chrámovou horu. Dá se zjednodušeně říci, že pokud se v Jeruzalémě něco „semele“, děje se to u Západní zdi, v blízkosti Chrámové hory nebo u Damašské brány.
Většina incidentů naštěstí končí lehčími zraněními či zatýkáním a pořádek je velmi brzy obnoven. Turisté se ale nemusí ničeho obávat, neboť jsou v Jeruzalémě respektováni oběma stranami.
Český výraz „Zeď nářků“ je vžitým, ale nepřesným pojmenováním tohoto místa. Je převzat od Arabů, kteří místu dali název podle Židů chodících ke zdi oplakávat svůj zbořený chrám. Sami Židé však používají prosté označení Západní zeď, ha-Kotel ha-maʼaravi, a takto ji nyní označují i na směrovkách pro zahraniční návštěvníky – Western Wall.
Nepůsobí to tak sebelítostně, vždyť k pasivní sebelítosti mají moderní Izraelci dost daleko (!). Zeď nářků tak stojí jako mohutný svědek tisíců let zoufalství, naděje, víry a nezdolné touhy po domově. Je to místo, kde se slzy mísí s radostí.
Zdroje: Vlastní cesta z prosince 2025 a https://www.radynacestu.cz/magazin/izrael-zed-narku, www.planetware.com/jerusalem/walking-tour-of-jerusalem-old-city-from-holy-sepulchre-to-western-wall-il-jws.htm, https://www.lonelyplanet.com/israel-and-the-palestinian-territories/jerusalem/old-city/walking-tours/a/na/1322526 , https://cs.wikipedia.org/wiki/Nepokoje_v_Palestin%C4%9B_(1929) .
