Článek
Při dalším podrobném zkoumání faktů, že John Lennon skutečně navštívil (samozřejmě utajeně) naše město, se objevily další potvrzující skutečnosti.
Krátká odbočka: John přijel inkognito a chtěl působit nenápadně, splynout s davem. Proto raději příliš nemluvil a nepřetržitě pil pivo, byť na takové objemy zvyklý nebyl . To se mu posléze stalo osudným, jak se dozvíme příště. Oblečení však nezvolil nejvhodnější. V bílém fraku tu prakticky tehdy nikdo nechodil, natož ještě v pracovní sobotu 13.7.1968.
Přibližně v době vzniku dnes již proslulého snímku legendárního barda ve Ztracené ulici, pracovala tamtéž zednická četa OSP (okresní stavební podnik) pod vedením předáka Josefa Jedličky na opravě staré, již nefunkční dlažby.
Po našem důkladném průzkumu úseku inkriminované ulice, kde se pravděpodobně Lennon pohyboval, jsme za pomoci nejmodernějšího vybavení, pod vrstvou omšelého betonu našli další stopu, a to doslova.
Je to důkaz téměř neprůstřelný a vše nasvědčuje tomu, že se jedná opravdu o otisk boty typu Derby západoněmecké značky Salamander velikosti 43, což nám ostatně potvrdila sama Yoko, při své návštěvě Kroměříže navečer 13.7.2024 ve VeloCafé.
Otisk Lennonovy boty č. 43
Z tehdejších pracovníků Brigády socialistické práce místního OSP již nikdo nežije, avšak vnučka předáka Josefa Jedličky, dnes již seniorka, primářka proslulé místní protialkoholní léčebny MUDr. Božena Dubská, pacienty obdivně nazývána železná Boža, nám ochotně sdělila, že dědeček často nad třetí štamprlou slivovice s úsměvem vzpomínal, jak jim 13.7.1968 někdy před obědem, při práci ve Ztracené ulici, přeběhl po čerstvě vylitém betonu jakýsi mánička a nad rozhořčeným voláním pracovníků jen mávl rukou. Zřejmě levou.
Dnes již víme, že měl Lennon plnou hlavu nových hudebních motivů inspirovaných líbezným a opojným dílem Vejvanovského, sonátou D-dur, opus 29 „Ich strade in die stadt“ a zmatené hudrování pracovníků v neznámé řeči jej nechalo zcela netečným.
Stopa zatvrdla a překryta novou vrstvou zůstala na ulici téměř nedotčena až do dnešních dní. Byla by nepovšimnuta a snad i zapomenuta, nebýt našeho nesmírného úsilí badatelského, téměř až obrozeneckého.
Ikonický otisk mistrův byl ze staré socialistické dlažby odborně exhumován, laboratorně restaurován na odloučeném pracovišti Akademie věd ČR v Morkovicích-Slížanech docentem Rudolfem Přecechtělem a slavnostně umístěn v Lennově uličce v Kroměřížu.
Zde, milí čtenáři a krásné čtenářky, by mohl neuvěřitelný příběh končit. Nekončí však. Dalším usilovným výzkumem, bádáním v archivech a rozhovory s potomky tehdejších obyvatel města, jsme vytvořili šokující časovou osu a dějovou mapu celého Lennonova hanáckého dobrodružství.
Nemůžeme ještě plně potvrdit všechno, co jsme v potu tváře nalezli. Nicméně můžeme se s vámi již dnes podělit o jednu domněnku, hraničící s jistotou. John Lennon zde nezanechal jen svou stopu hudební a betonovou. Zanechal zde totiž i svou DNA, a to pravděpodobně v důsledku již zmíněné nadměrné konzumace alkoholu. O tom však někdy příště.
Jan Bureš, vrchní sommeliér 1. Selského pivovárku v Kroměříži
Tomáš Váňa, průvodce na Arcibiskupském zámku v Kroměříži
