Článek
Bylo jí dvaadvacet, když zničehonic zmizela s o dvacet let starším artistou. Její mocný otec zuřil a děsil se, kam se jeho nezvedená dcera poděla. Leonid Brežněv tehdy žertem prohlašoval, že jedním okem musí střežit celý Sovětský svaz a druhým nezkrotnou Galinu. A dobře věděl proč – tahle „princezna Kremlu“ mu připravila skandálů víc než dost.
Galina Brežněvová se narodila roku 1929 ve Sverdlovsku na úpatí Uralu. Jako dcera sovětského politika, který se později stal dlouholetým generálním tajemníkem strany, vyrůstala v pomyslné zlaté kleci – už od dětství měla vše, nač si ukázala.
Její otec Leonid potkal Galininu matku Viktorii ještě za studií a brzy po svatbě se manželům Brežněvovým narodily dvě děti: dcera Galina a mladší syn Jurij. Viktorija Brežněvová byla tichá, soukromí milující žena, která zůstávala v pozadí a pečovala o domácnost. Dcera však její klidnou povahu rozhodně nezdědila – Galina byla živá, výstřední a vzpurná.
Útěk s akrobatem
Už od dospívání snila o herecké dráze, jenže otec jí divadlo striktně zakázal. Místo toho tedy mladá slečna Brežněvová nastoupila na pedagogickou fakultu. Ani studium ji ale nebavilo a svůj život nakonec nasměrovala úplně jinam. Jednoho dne se prostě sbalila a beze slova zmizela.
Na zájezdním vystoupení se bezhlavě zamilovala do o dvacet let staršího akrobata, vdovce se dvěma dětmi. Spolu s ním utekla a téměř rok o sobě nedala rodině vědět. Pro Leonida Brežněva to byl šok – jako by se jeho jediná dcera přes noc vypařila.
Když se Galina po čase vrátila, po boku jí stál nejen zkroušený manžel, ale i jejich malá dcerka. Rodičům nezbylo než dvojici odpustit. Mocný tchán navíc zařídil, že z kdysi kočovného artisty se záhy stal ředitel prestižního moskevského cirkusu – snad v naději, že výstřední dceru tak konečně uklidní. Svého zetě Jevgenije Milajeva nechal dokonce vyznamenat titulem Hrdina socialistické práce a otevřel mu dveře ke skvělé kariéře.
Jenže ani narození dítěte nezaručilo šťastný konec. Galinin vztah s akrobatem se brzy rozpadl – manželství nakonec nevydrželo Milajevovy zálety.
Divoká Galina však nezůstala sama dlouho. Ve svých třiatřiceti letech se opět bezhlavě zamilovala – tentokrát do mladičkého iluzionisty, který byl skoro o polovinu mladší než ona. Jmenoval se Igor Kio a vystupoval se svým kouzelnickým číslem v letovisku Soči. Tam se s ním Galina během zájezdu tajně provdala, protože dobře věděla, že doma by se sňatkem s osmnáctiletým kouzelníkem neuspěla.
Když se to Brežněv dozvěděl, zuřil. Nejvyšší představitel SSSR nelenil a vyslal do sočského hotelu jednotku důstojníků KGB, kteří novomanželům doslova vyrvali oddací list z rukou a před zraky zděšené Galiny jej roztrhali. Během několika dnů bylo manželství úředně anulováno a Brežněv s manželkou raději nastěhovali dceru zpět k sobě, aby ji měli pod dohledem.
Posted by Historie světa on Friday, April 17, 2020
Galina tak podruhé přišla o lásku kvůli neúprosné vůli svého otce. Ani to ji ale nezastavilo v dalších eskapádách. Nějaký čas pak sice pracovala jako divadelní maskérka, ale mnohem víc než prací na sebe upozorňovala společenskými skandály.
Na recepcích se objevovala v odvážných modelech – jednou dokonce dorazila v průsvitných šatech bez spodního prádla, čímž pobouřila i ostřílené stranické kádry. Navzdory přísnému dohledu rodičů se Galina ještě tři roky po anulovaném sňatku s Igorem Kiem s mladým iluzionistou potají scházela. Tou dobou už Brežněv pochopil, že dceru nezmění po zlém – a rozhodl se vyzkoušet poslední zoufalý prostředek.
Vhodný manžel a nepohodlný milenec
Leonid Brežněv chtěl, aby si Galina konečně našla slušného partnera s odpovídajícím postavením – zkrátka žádného bohéma, žádného umělce. Zda to zařídil není jasné, ale Galina si skutečně brzy poté vyhlédla muže podle otcových představ.
Byl jím důstojník vězeňské služby jménem Jurij Čurbanov, ženatý podplukovník s dvěma dětmi. Pro Galinu se Čurbanov neváhal rozvést a opustit rodinu – tušil, že po boku milované „kremlovské princezny“ se mu naskytne životní příležitost. A nemýlil se. Sotva se stal Brežněvovým zetěm, jeho kariéra nabrala strmý vzestup.
Během krátké doby byl povýšen do generálské hodnosti a stal se prvním náměstkem ministra vnitra SSSR. Novomanželé si žili na vysoké noze – svatebním darem dostali od Brežněva luxusně zařízený byt, letní vilu a dokonce automobil Škoda 100, i když sami dávali přednost mercedesům a dalším západním vozům.
Zdálo se, že Leonid Iljič si konečně může oddechnout. Jeho dcera zakotvila po boku seriózního muže v armádní uniformě a rodinná čest byla zachráněna.
Jenže Galinin neklidný duch se ani tentokrát neusadil nadlouho. Bylo jí už přes čtyřicet, ale stále vyhledávala vzrušení a romantiku mimo manželskou šeď. Po pár letech ji začalo prominentní manželství s generálem nudit. Galina zatoužila po zakázané lásce a vrhla se do mimomanželských dobrodružství – a nejen jednoho.
Jejím milencem se stal vynikající baletní mistr Maris Liepa a zároveň se zapletla i s mladším cirkusovým artistou Borisem Burjackou, přezdívaným „Briliantový Boris“. Galina se tím nijak netajila; své nové milence hýčkala okázalými dárky.
Čekávala na svého mladšího přítele před školou, vozila ho v luxusním voze, kupovala mu šperky a dokonce mu pořídila celý byt. V nejvyšších kruzích se šuškalo o dalším skandálu – a tentokrát už bylo potřeba zakročit. Románky s milenci totiž začaly ohrožovat pověst nejen samotné Galiny, ale i jejího manžela generála a v posledku i celé Brežněvovy rodiny.
Když drzost „kremlovské princezny“ přesáhla všechny meze, rozhodly se příslušné orgány udělat rázný konec jejím výstřelkům. Boris Burjacka byl obviněn z účasti na krádeži drahocenných diamantů a odsouzen na pět let do vězení.
Galině samotné tentokrát neprošlo vše tak hladce – několik týdnů strávila v domácím vězení a její otec musel hasit skandál potichu, mimo zraky veřejnosti. Říkalo se dokonce, že Galina a „Briliantový Boris“ dali spolu s dalšími kumpány dohromady takzvanou diamantovou mafii, která potají kšeftovala se zlatem a drahokamy.
V kuloárech kolovala mrazivá zvěst o brutální vraždě herečky Zoji Fiodorové – pachatelé sice nebyli dopadeni, ale na Galininu ruku prý záhadně doputoval prsten, který zavražděná herečka nosila. Zda to byla jen lákavá legenda, nebo temná realita, dnes už nikdo spolehlivě nezjistí. Jisté je, že po aféře s diamanty se Brežněvova dcera stáhla a rodinná reputace byla alespoň dočasně zachráněna.
Smutný konec Galiny Brežněvové
V listopadu 1982 Leonid Brežněv zemřel a Galina přišla o svého mocného patrona. Brzy vyšlo najevo, že během let rozhýřila obrovské částky – dokonce podepisovala i pochybné směnky a nadělala dluhy ve výši okolo 800 000 rublů. Pro představu, tehdejší měsíční plat inženýra činil sotva 150 rublů.
Galina si zvykla žít v přepychu a rozhazovala peníze, jako by měla nevyčerpatelné zdroje. Jenže doba se změnila. S nástupem Michaila Gorbačova přišla perestrojka – a pro Brežněvovu rodinu i pozdní účet za léta neomezené moci. V roce 1987 byl Jurij Čurbanov v rámci protikorupčních čistek odstaven od moci, obžalován z úplatkářství a defraudace a odsouzen k 12 letům vězení.
Na svobodu vyšel podmínečně po šesti letech, v roce 1993, a mezitím se s ním Galina rozvedla. Stejnému vyšetřování čelil i její bratr Jurij – také on byl obviněn z korupce v době vlády svého otce. Bývalá „první dcera“ Sovětského svazu tak během pár let ztratila otce, manžela i všechna privilegia, na která byla zvyklá.
Třebaže se Galina ocitla na okraji zájmu mocných, ve svém soukromí zůstávala nepoučitelná. Dokonce i v pokročilém věku se ještě jednou provdala – počtvrté šla k oltáři ve svých 64 letech s mladíkem, kterému bylo pouhých 29. Nové manželství však přišlo v době, kdy už se Galina zcela propadla démonu alkoholu.
Pila hodně a pila všechno, co bylo po ruce – nepohrdla ani nejlacinější vodkou. Její domov se stal útočištěm pochybných existencí z moskevského podsvětí. Někdejší opulentní večírky v kremlovských sálech vystřídaly ztichlé místnosti plné prázdných lahví. Galinina dcera Viktoria musela bezmocně přihlížet, jak se její matka proměňuje v trosku.
Jednoho dne už to nevydržela a nechala ji převézt do psychiatrické léčebny poblíž Moskvy. V této neveselé instituci pak Galina Brežněvová strávila poslední čtyři roky svého života.
Bývalá „princezna Kremlu“ zemřela v zapomnění za zdmi moskevské psychiatrické léčebny, na konci června 1998. Bylo jí 69 let. Její neklidný osud se tak naplnil v osamění, daleko od lesku a moci, které kdysi obklopovaly každý její krok.
Zdroje:
https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%91%D1%80%D0%B5%D0%B6%D0%BD%D0%B5%D0%B2%D0%B0,_%D0%93%D0%B0%D0%BB%D0%B8%D0%BD%D0%B0_%D0%9B%D0%B5%D0%BE%D0%BD%D0%B8%D0%B4%D0%BE%D0%B2%D0%BD%D0%B0
https://zivot.pluska.sk/zaujimavosti/breznevova-dcera-nezvladnutelny-zivel
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-zemrel-jurij-curbanov-breznevuv-zet-a-gorbacovuv-vezen-205985
https://cs.wikipedia.org/wiki/Leonid_Ilji%C4%8D_Bre%C5%BEn%C4%9Bv
https://www.lifee.cz/historie-a-tajemno/kremelska-princezna-galina-jedina-dcera-soudruha-brezneva-stridala-chlapy-a-nakonec-se-propila-do-blazince_287700.html
