Článek
To samé tchyně, a to několik let. Alespoň do chvíle, než vyšlo najevo, že si napůjčovala horentní sumy peněz u nebankovních společností. A nemá kde bydlet. Manžel Ivan si sice myslí, že je jeho povinnost podat mamince pomocnou ruku a ubytovat ji u nás. Ale já mám pocit, že se zblázním. Tak jsem vymyslela plán.
Musí platit
Manžel jí chtěl pomoct tím, že jí nabídne volný pokoj u nás v domě. Já jsem namítala, že v takovém případě by se měla podílet na nákladech domácnosti. Ivan nejdřív sice nesouhlasil, ale nakonec jsme se domluvili, že jí můžeme ten pokoj pronajmout za symbolickou cenu, aby jí zbývalo víc na úhradu dluhů.
Radila jsem jí, ať si požádá o insolvenci, když nezvládá platit své závazky. Ale to by to prý zjistily holky, se kterými se kamarádí, a smály by se jí. Takhle by jim mohla říct, že se k nám stěhuje, protože se nestíhám starat o dům, tak mi pomůže. Čelit pravdě, to tchyni nikdy moc nešlo - a ještě ze mě zase udělá předmět diskuze. Chuděra, pořídila si dům a ani starat se o něj neumí. Na to už jsem si zvykla, ale rozhodující pro mě bylo, že nám nechtěla za ten pokoj zaplatit ani korunu. Prý je to nehorázné, aby rodina po ní chtěla peníze.
Byla bych raději, aby zůstala jinde
Mně by se vlastně hodilo, aby zůstala jinde. Umíte si představit bydlet se svou tchyní? Jsou důvody, proč by mladí neměli bydlet s těmi staršími. Rozdílné názory na život, na vaření, na úklid. Neumím si představit každý den řešit nějaké neshody.
Byla bych nejraději, aby naši pomoc odmítla. Ale pak se taky může stát, že jí budeme muset pomoci s těmi dluhy. Někdy mi přijde, že tchyně snad nikdy nedospěla. A Ivan nikdy „nepřestřihnul pupeční šňůru“, protože má pořád pocit, že musí mámu zachraňovat. A hlavně - kdyby se k nám nastěhovala, odejde ještě někdy vůbec? Mám největší strach z toho, že pokud jí jednou otevřeme dveře, už je to doživotní záležitost. Zatím jsem připravená trvat na penězích. Když bude muset platit, třeba si to nakonec rozmyslí.
Zdroj: autorka vycházela z rozhovoru s Klárou I., České Budějovice
