Článek
Matky malých (ale asi i větších) dětí si neustále stěžují. Je jedno, kolik hodin nebo dní mají hlídají, jestli jejich děti chodí do školky, anebo se potýkají třeba s finančními, nebo nedej bože se zdravotními problémy. Pokud jako žena nepatříte do vzácné kategorie, která miluje kontakt s malými dětmi, pak být s dětmi na rodičovské dovolené je z velké části peklo.
Já bych v mateřské školce (nebo dokonce v dětské skupině ještě mladších dětí) nepracovala, ani kdyby mi platili čistým zlatem.
Děti jsou náročné. Nejdřív vás nenechají vyspat, doslova vás vysávají, a pak přijde fáze, kdy se bezhlavě vrhají do všech nebezpečí, které je napadne. Vytváří si vlastní názory, které jsou kolikrát jen pouhou negací matčiných přání. A to je při nejmenším frustrující. Nic nejí, všude všechno patlají, hračky se povalují po celém bytě a energie po deseti minutovém šlofíku mají tolik, že by z toho matka vyžila týden.
Vynahrazují to svou roztomilostí, protože jinak by lidstvo už dávno vymřelo.
Prvních pár měsíců se dá vydržet, ale pak nutně přichází zlom. Je jedno, jestli máte hlídací babičky, chodíte na kroužky nebo máte dokonalého partnera.
Jste doma už více než pár měsíců, dítě si bere veškerý váš volný čas a ze všech stran se na vás valí informace, jak být lepší matkou. Jak dát dítěti to nejlepší do života. Cítíte tlak okolí, co už vaše ratolest umí nebo neumí. Chcete být co nejlepší, ale když přichází vaše snaha vniveč? Když nemáte žádné hmatatelné výsledky? Každé matce to leze na mozek.
Je moc hezké, že v České republice je možnost zůstat na rodičovské dovolené tak dlouho… nebo počkat, ono to vlastně není moc volba, že? Pokud nejste ochotni (nebo nemáte takové finanční možnosti) zaplatit soukromou školku, tak vám dítě vezmou do státní instituce až po třetím roce dítěte. V realitě tedy třeba až když jsou mu tři roky a několik měsíců.
A do té doby jen posloucháte, jak se na rodičovské dovolené flákáte. Jak vás musí ostatní živit nebo jak máte být vděční za to, že můžete být doma a užívat si s dítětem. A co že to ty matky vlastně celý den dělají, krom toho že chodí s kamarádkami na kafíčko?
Ano, většina matek si stěžuje. Kdo to nezažil, ten to nepochopí. Není vše zalité sluncem, a i když máte nejhodnější a nejdokonalejší dítě na světě, i tak je to těžké.
Není to o tom, že bychom děti jako matky nechtěly. Milujeme je nade vše a kolikrát jich chceme ještě víc. Nedává to smysl? Možná. Ale většina žen je biologicky naprogramovaná k tomu, aby děti chtěly. Jakkoli je to těžké.
Prosím vás. Buďte k matkám shovívavý. Jsou také jen lidé. Mají vlastní potřeby, selhávají a znovu se zvedají, snaží se. Věřte mi. Každá matka se snaží, jak nejlépe umí.