Článek
Případ osmdesátiletých manželů z Tachovska, kteří vinou své dcery přišli o střechu nad hlavou, sleduji od samého počátku. Dost mě zajímalo, jak to celé dopadne, protože se jedná o celkem extrémní případ.
Důvěřuj, ale prověřuj
Před pár lety darovali manželé ve věku 83 a 87 let svůj dům dceři. Ta do katastru neuvedla věcné břemeno dožití, se kterým jí rodiče nemovitost darovali, dům použila jako zástavu k půjčce, tu nesplácla a o dům v následné exekuční dražbě přišla. A její rodiče ztratili střechu nad hlavou, ačkoliv zatím se je nepodařilo z nemovitosti vystěhovat.
Právo nebo soucit
Absolutně nezávidím soudci, který musel tenhle případ rozseknout a doslova lituji exekutorku, která dostane výkon spravedlnosti na starost. Okresní soud v Tachově rozhodl zcela podle práva o vystěhování nemovistosti, aby ji mohl užívat nový vlastník. Jenže je tu druhá strana mince a to jsou ti staří manželé, kteří nic špatného neprovedli a na samém sklonku života mají přijít o domov, kde prožili celý život.
Exekutoři jsou odpad
V Čechách se pořád vříská, jak jsou exekutoři hrozní, ale oni reálně dělají svoji práci. Pochybuju, že by z toho měli radost. A konkrétně v tomto případě je mi exekutorky vyloženě líto. Řekla bych, že všem, kteří o tomto případu slyší, je z toho tak trochu špatně od žaludku. Ti důchodci nic špatného neprovedli, nová majitelka nemovitosti taky nic špatného neudělala a přesto na to tyhle dvě strany nejvíce doplácejí. Senioři udělali chybu, důvěřovali tam, kde neměli, a zaplatí za to ztrátou domova. Osobně se dost bojím, co s takhle starým člověkem udělá násilné vyhoštění z místa, kde prožil celý svůj život. Myslím si, že tohle nemůže dobře dopadnout. Zejména, když vlastně už ani nedokážou celou situaci plně pochopit a nerozumí tomu, proč mají domov opustit.
Jenže pak je tu majitelka, která za nemovitost zaplatila velké peníze a nemůže ji užívat. Ta taky nic špatného neudělala, proč by měla o svoje peníze přicházet? Tenhle případ je zapeklitý v tom, že v každém případě bude trpět někdo nevinný. Buď ti staří manželé, nebo nová majitelka. Soud rozhodl spravedlivě, o tom žádná. Přece jenom manželé chybu udělali a to, že věřili své dceři, která celou situaci zavinila. Hodně by mě zajímalo, jak celou situaci vnímá ona. Nedokážu si představit, že bych něco takového způsobila já a pak dělala mrtvého brouka a nechala rodiče, aby se vypořádali se situací, do které je dostala moje hloupost. A hlavně, jak se dokáže vyrovnat s následky, které nucené vystěhování seniorů nejspíše způsobí? Vždyť jsou to její rodiče.
