Článek
Po první světové válce se doufalo, že se historie nebude opakovat. Přesto se tak stalo. První válka v podstatě byla důvodem, proč následovala ta druhá.
Pokud by Německo nebylo tolik pranýřováno a finančně zdecimováno, nestala by se nešťastná událost katalyzátorem pro tu druhou.
Hitler si hrál na spasitele zbídačeného národa a lidé mu to spolkli i s navijákem. Ve skutečnosti se chystal rozpoutat peklo, jenž by završilo jeho akt pomstu vůči národům, které na Německo seslalo neskutečně velké sankce.
Zde můžeme jasně vidět, že války neplodí nic dobrého, jenom stvoří další a ještě horší monstra.
Přestože známe mnoho příběhů o atentátech, které byly bohužel neúspěšné, měl německý vůdce zemřít již během dětství, či se dokonce vůbec nenarodit.
Jeho matce měl doktor údajně doporučit potrat. Jídla i práce bylo po válce málo, obyvatelstvo zdeptané a do toho porodit dítě.
Navíc lékařské úkonu jistě něco stály a tehdejší nemocnice se od těch dnešních značně lišily. Dítě si nakonec nechá a narodí se jí chlapec.
O čtyři roky později se její syn skoro utopí v řece Inn. Před jistou smrtí v ledové vodě ho tehdy zachrání farář Johann Kühberger.
Jako na potvoru uniká hrobníkovi z lopaty stále znovu a znovu.
1. První světová válka (1914–1918)
Adolf Hitler bojoval jako vojín v německé armádě na západní frontě. Byl vážně zraněn hned dvakrát.
V roce 1916 byl raněn šrapnelem v bitvě na Sommě, což ho vyřadilo ze služby na několik měsíců.
V říjnu 1918 byl zasažen plynovým útokem britských jednotek, což ho dočasně oslepilo. Kdyby byl blíž k epicentru útoku, mohl zemřít.
2. Pivní puč (1923)
Hitler se 8. listopadu 1923 pokusil svrhnout bavorskou vládu v Mnichově, inspirován Mussoliniho pochodem na Řím. Během pokusu o převrat byla na Hitlerovu skupinu zahájena palba policie.
Čtrnáct Hitlerových mužů bylo zabito, ale on sám přežil a utekl. Kdyby byl zasažen kulkou, jeho kariéra by skončila už tehdy.
Větší šrámy než jeho tělo, však časem utrpěla jeho duše. Stále nedokázal překousnout porážku Německa. Za svůj pokus o převrat je poslán na pět let do vězení. Zde sepíše antiseministickou bibli „Mein Kampf“ a v hlavě osnuje plány, jak se dostat k moci, ty po svém propuštění začne uskutečňovat.
3. Maurice Bavaud – neúspěšný střelec (1938)
Švýcarský student Maurice Bavaud byl přesvědčen, že Hitler je hrozbou pro svět, a rozhodl se ho zastřelit.
V říjnu 1938 se pokusil dostat blízko k Hitlerovi během vojenské přehlídky v Mnichově.
Bohužel pro něj stál Hitler dále, než očekával, a Bavaud nemohl střílet, aniž by byl okamžitě zadržen.
Později byl zatčen gestapem, odsouzen k smrti a v roce 1941 popraven gilotinou.
4. Georg Elser a bomba v Mnichově (1939)
Tento pokus byl velmi blízko úspěchu.
Německý tesař Georg Elser byl odpůrcem nacistů a v roce 1939 sestrojil časovanou bombu, kterou umístil do sloupu v pivnici Bürgerbräukeller v Mnichově.
Hitler měl 8. listopadu 1939 v této místnosti tradiční projev k výročí neúspěšného puče z roku 1923.
Bomba explodovala ve 21:20, ale Hitler už v 21:07 odešel, protože se rozhodl odjet dřív kvůli špatnému počasí.
Výbuch zabil 8 lidí a 63 zranil, ale Hitler vyvázl bez úhony.
5. Operace Valkýra (20. července 1944)
Nejznámější pokus o atentát spáchal plukovník Claus von Stauffenberg, který byl součástí německého odboje proti Hitlerovi.
Stauffenberg přinesl do konferenční místnosti ve Vlčím doupěti kufřík s výbušninou.
Kufřík s bombou položil pod stůl, ale jeden z účastníků schůze ho náhodou posunul dál od Hitlera.
Výbuch zabil čtyři důstojníky a dalších několik zranil, ale Hitler měl pouze lehké popáleniny, tržné rány a poškozený sluch.
Stauffenberg a další spiklenci byli zatčeni a téhož dne popraveni.
6. Sebevražda v Berlíně (1945)
Když v dubnu 1945 Rudá armáda obklíčila Berlín a Hitler viděl, že jeho porážka je nevyhnutelná, rozhodl se neskončit v rukou Sovětů.
30. dubna 1945 v 15:30 se zastřelil ve svém bunkru pod říšským kancléřstvím.
Jeho manželka Eva Braunová spáchala sebevraždu pomocí kyanidu.
Těla byla spálena, aby se zabránilo jejich zneuctění nepřítelem.
Válka skončila a zanedlouho zavládl ve světě mír.
