Článek
Tyto pokladny jsou nově, tedy alespoň v pobočkách, ve kterých jsem nakupoval, propojené tak, aby pokladní od klasické kasy mohla odbíhat řešit problémy u samoobsluh. A že těch problémů je.
Nové opatření, které Lidl zavedl na jednu stranu chápu. U samoobslužných pokladen nemusí stát celou dobu dozor a Lidl tak určitě ušetří. Jenže jak to tak vypadá, neušetří nervy zákazníkům a možná ani svým zaměstnancům.
Prodavačka na první kase musí prožívat hotové peklo. Její kasa byla při každé z mých návštěv otevřena jako jediná. U té se neustále tvořila fronta zákazníků s většími nákupy nebo těch, kteří chtěli platit hotově či nechtěli na samoobsluhu. U samoobslužných pokladen byl vždy také frmol.
Vše by bylo v pořádku, kdyby samoobslužné kasy neustále neblikaly červeně. Pokud máte v košíku alkohol, musí váš věk někdo zkontrolovat. Když na pokladně naklikáte špatný druh pečiva, musí někdo chybu opravit. Stačí, když se vaše dítě dotkne už naskenovaného zboží nebo s ním pohne, vyskočí chyba a tu také musí někdo opravit. Ostatně hláška „chyba v taškové zóně“ se mi na pokladně minimálně jednou objevila i bez zjevné příčiny. A to vše musí řešit pokladní, která markuje zboží ostatním zákazníkům.
Paní je evidentně ve stresu, běhá od pokladny sem a tam. Zákazníci u pásu, kteří už vyskládali svůj nákup nebo ještě čekají kdesi vzadu, jsou také ve stresu z neustálého odbíhání prodavačky. Lidé u samoobslužných pokladen, kterým kasa svítí červeně, jsou zase netrpěliví, kdy už k nim obsluha přijde, potvrdí věk nebo opraví chybu v taškové zóně. Všichni jsou zkrátka nervózní a prodavačka lítá jako hadr na holi.
„To je horor,“ posteskne si a dodává, že než se samoobslužné kasy objevily, byla práce pokladní celkem bez nervů. Teď jen běhá od jednoho problému k druhému, poslouchá výčitky a někdy i dokonce nadávky od lidí u běžné kasy, že je zdržuje. Co má ale dělat? Ona samozřejmě taková pravidla nenastavila.
Při každém ze svých posledních nákupů jsem u samoobslužné poklady potřeboval asistenci kvůli věku nebo jinému problému. A nejen já, ale i všichni okolo. Obsloužení u běžné kasy by tak asi vyšlo rychleji, jenže ani tam už nyní nemáte jistotu, že člověk za ní někam neodběhne.
Lidl byl přitom ještě před zavedením samoobsluhy známý tím, že celé odbavení u poklady probíhalo neskutečně rychle. Nevím, zda za to měli zaměstnanci supermarketu nějaké bonusy, ale klobouk dolů před nimi, jak byli s načítáním zboží obratní. O tom si mohly ostatní řetězce nechat jen zdát. Teď ale řetězec o tento benefit, který nejen mne lákal k nákupu právě tam, zřejmě zcela dobrovolně přišel. Placení nákupu už není rychlé na běžné ani na samoobslužné pokladně.
A pokladní? Ta se prý díky nové vychytávce „nemůže dočkat náporu před Vánocemi.“