Článek
Jsme středně velká škola spíše vesnického rázu, i když jsme součástí města. Zároveň jsme spádovou školou pro další vesnice, kde mají jen první stupeň. V každém ročníku míváme dvě, v posledních letech tři třídy.
Ještě před deseti lety se z pátých tříd hlásily na gymnázia tři až čtyři děti, které bychom dnes označili jako nadané. V posledních letech je situace jiná, odcházejí i děti, které jsou sice šikovné a snaživé, ale patří spíše do lepšího průměru. Vzhledem k tomu, že jsme celkem daleko od Prahy a víceletých gymnázií je tu hodně, většina uchazečů splní kritéria a na gymnázium nastoupí. Tam se sice někteří trápí do kvarty jiní až do oktávy, ale naučí se jazyky, učit se, pracovat na sobě.
Pokud se zeptáte rodičů, proč se tak rozhodli, odpoví vám, že to je ve třídě hrozné. Jedničky jejich děti mají zadarmo, neustále se na někoho čeká, učitel se jim moc nevěnuje. Jeho pozornost potřebuje třeba Alice, která má ADHD, nebo Pepa s poruchou autistického spektra, nebo ten Mirek schovaný pod lavicí, Lucka, co vydává skřeky, Iveta, která si zacpává uši a kýve se. Všechny tyto děti to mají těžké, existuje příčina jejich chování, rodiče jejich spolužáků tomu rozumí, ale pro své dítě chtějí jiné prostředí, a to jim gymnázia umožňují. Stejně tak uvažují i rodiče ze spádových škol, když už změnu, tak proč nezkusit gympl?
Když jako učitelé dostáváme přehledy žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, už jsme na 25 % a nadané děti jsou mez nimi tak dvě. Na druhém stupni se nám počet žáků s podpůrnými opatřeními zvýší, máme třeba i devět dětí ve třídě. S klasickými poruchami učení si hravě poradíme, ale poruchy chování, to už je větší oříšek. Jednáme s rodiči, kteří si sami nevědí rady, posíláme je na poradny, k psychologům, ale to nic moc neřeší. Rodiče obvykle své děti nechtějí dát do speciální škol, a tak zůstávají na základce a učitelé, kteří na práci s těmito dětmi nemají kvalifikaci a vzdělání, se snaží. Pro ty šikovné zbyde jen velmi málo prostoru, zvládnou to sami.
Řešením by mohly být speciální třídy na základních školách, ale to by narazilo na řádu etických a právních překážek. Cesta nejmenšího zla pro jedničkáře, ale i dvojkaře, vede tedy přes gymnázia.
Zdroje:
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/cermat-prihlasky-na-stredni-skolu-pocet-uchazecu.A240220_172100_domaci_pari
