Článek
Proč mobily ve školách ano?
Rodiče i žáci cítí potřebu být v kontaktu, a to z různých důvodů. Mamka chce vědět, zda v pořádku došel do školy, jak dopadla písemka, jak probíhalo zkoušení. Také mu potřebuje sdělit, že odpadl kroužek a kdo pro něj po vyučování přijede a pod.
Vyučující, i když je to na hraně etiky a možná i práva, povolují využívat osobní mobily v hodinách na nejrůznější kvízy, ankety, myšlenkové mraky a především na vyhledávání informací. Je to praktičtější než na začátku hodiny rozdávat tablety, které části žákům nejdou zapnout, i když to učitel celou přestávku zkoušel, dítko zapomnělo přihlašovací údaje ke svému účtu nebo se prostě ten tablet ovládá trochu jinak. Tak je užití mobilu jednoduchou cestou.
Nedovedu si dnes představit osobnější věc, než je mobilní telefon, dovoluji si ho srovnat s deníčky, které si píší puberťáci. Tak moc osobní věc to je. Máme v něm uložené svoje životy, i když si to těžko připouštíme. Nemít pod kontrolou takto osobní věc je velmi těžké. Jsou školy, kde žáci po příchodu odevzdávají své mobily na předem určené a zabezpečené místo. Právně to lze, pokud s tím souhlasí zákonní zástupci. Osobně bych z toho nebyla nadšená, ale podřídila bych se autoritě.
Prakticky všechny školy už používají aplikace, které nahrazují žákovské knížky, rozvrhy hodin, učitelé tam žákům zapisují domácí úkoly, pokyny k akcím nebo poznámky a pochvaly. Takže chceme, aby aplikaci a tedy i mobil používali.
Mobil nám všem, tedy i našim dětem, nahrazuje hodinky, budík, diář, kalendář, úkolníček, poznámkový blok, kalkulačku a další. Narozdíl od úkolníčku, mobil děti neztratí, alespoň ne každý týden.
Mediálně jsou známé případy, kdy žáci použili nahrávku, aby poukázali na nekvalitní výuku či ponižování žáků ze strany učitele. Tady to lze pochopit, je to způsob řešení neřešitelného problému.
Proč mobily ve školách ne?
Řada dětí je na mobilu závislá, kontrolují ho nebo jsou na něm prakticky stále. Do školy se děti chodí nejen vzdělávat, ale i budovat reálné sociální vazby, učí se komunikovat a další měkké dovednosti, které budou v životě potřebovat. Když pak celá třída kouká o přestávce do mobilu, je tam sice klid a pořádek, ale děti se nenaučí řešit konflikty s vrstevníky, unaví svou pozornost a v hodinách jsou stále duchem ve virtuálním světě.
Ze zákona mají školy povinnost vytvářet pro žáky bezpečné prostředí. Nastavují tedy preventivní opatření mezi jinými i proti šikaně a kyberšikaně. A právě mobilní telefon kyberšikanu velmi ulehčuje. Děcka si vyfotí spolužáka a fotku upraví, natočí spolužáky, přidají rádoby vtipný komentář a vše putuje na sociální sítě. Jistě, že žáci vědí, že to nesmí, že je to druh šikany a čeká je postih, ale vždyť to přeci měla být jen legrace. Zákaz užívání mobilů ve školách má především tento účel.
I když se to nezdá, i učitelé jsou lidé. Vypadají různě, mají své chyby a vady. Je pak hodně nepříjemné, když na sociálních sítích vidíte svou fotografii s rádoby vtipným komentářem nebo úpravou. Takže, ano, chtějí chránit i sami sebe.
Právo, realita a zdravý rozum
Užívání mobilních telefonů v průběhu pobytu dítěte ve škole upravují více či méně školní řády, které však nesmí být v rozporu se zákony. Různé zákony říkají různé věci. Pokud je ve školním řádu ukotveno, že žák nesmí používat mobilní telefon v průběhu vyučovací hodiny nebo v průběhu celého dne, tedy i přestávek, měl by obsahovat i postup v případě porušení tohoto zákazu. Nejjednodušší by bylo mobil zabavit, ale je tu vlastnické právo. Pokud ho žák sám neschová, může mu ho učitel „zabavit“, ale jen do konce hodiny. Jak už jsem psala výše, mobil je tak osobní věc, že já bych si nikdy nedovolila sáhnout na cizí mobil, mám pud sebezáchovy, ale…
Ze života:
Vyučující vzala žákovi mobil z ruky, když v hodině fotil, ten ji pak obvinil, že mu prohlížela fotky. Kdo měl problém?
Kolega vzal v hodině žákovi mobil a položil ho na učitelský stůl. Žák učitele obvinil, že mu prasknul sklo. Kolegyně byla obviněna, že provolala kredit, jiná, že změnila nastavení. Kdo měl problém?
Začínající, nepoučený kolega vzal žákovi mobil a donesl ho do ředitelny, neosvícený ředitel mu řekl, že ho má předat rodičům. Učitelův zdravý rozum umlčela váha autority ředitele a pozval si do školy rodiče. Tento postup nebyl dán školním řádem a nemá oporu v zákonech a rodiče to věděli. Kdo měl problém? No, ředitel ne.
Myšlenka na závěr
Když naši předkové začali používat oheň, také se s ním museli naučit pracovat, aby neublížili sobě a svému okolí. Zákaz ohně by nás rozhodně nikam neposunul, a tak je to i s novými technologiemi. Musíme se s nimi naučit bezpečně zacházet, abychom se dál vyvíjeli.
Anketa
Zdroje:
