Článek
Moje dítě se chová „nějak divně“.
Každého rodiče může někdy napadnout, že se jeho dítě chová „nějak divně“, prostě nepřiměřeně okolnostem. Pokud to není jednorázová, krátká záležitost a trvá to delší dobu může některé rodiče napadnout, zda za tímto „divným chováním“ nemohou být drogy. Většina rodičů tuto myšlenku rychle zaplaší. Jejich dítě drogy přeci nemůže brát! Ale pokud to trvá dál, myšlenka na drogy se vrací. Nejlepší je této situaci předejít. Něco málo o tom jak předcházet tomu, aby dítě drogy brát začalo, bylo řečeno v minulém článku Co mohu udělat, aby moje dítě nezačalo brát drogy? Ale někdy i při nejlepší péči, výchově a lásce rodičů se chování dítěte začne podivně měnit.
Puberta není nemoc
Řeč je samozřejmě o starších dětech v pubertě a adolescenci. Tedy obvykle starších 12 let. Nejvíce změn chování dítěte nastává po 15 roku života. Puberta sama o sobě přináší mnoho změn v chování dítěte a mnohdy konfliktních situací. To je v pořádku. Dítě dospívá, hledá samo sebe a své nové, samostatné místo v dospělém světě. Z rozkošného dítěte se stává mnohdy nesnesitelný jedinec, který se vymezuje proti všem pravidlům a často je velmi těžké s ním vyjít. Tato nesnesitelnost je nástrojem přírody, jak rodičům umožnit dětem odchod do samostatného života. Rozkošné a stále poslušné dítě by se z hnízda vypouštělo mnohem obtížněji. A na druhé straně umožňuje dospívajícím dětem vyzkoušet si nové životní strategie. Tím, jak jsou v pubertě v opozici vůči rodičům, chtějí věci dělat jinak než oni, vlastně hledají nové strategie přežití. Nepřijmou od rodičů 100 % návyků a hledají vlastní cestu. Je to součástí evoluce a umožňuje nám to jako lidstvu přežít.
A někdy je puberta dětí opravdu těžká a nesnesitelná až nás začne napadat, zda za tím není něco jiného. Drogy? Alkohol? S alkoholem naprostá většina z nás nějaké zkušenosti má a dokáže opilost poznat i na svých dětech. Mnohdy stačí okřídlená věta: „dýchni na mě!“. A je i účinná. Alkohol v dechu obvykle dobře rozeznáme. Ale co s drogami? Dá se to nějak poznat?
Signály, že dítě bere drogy
Dřív, než se začneme ptát můžeme se dívat. Nemusí být vůbec nic vysloveno a při rozhovoru o jiných věcech si můžeme všímat vzhledu a chování dítěte.
Tělesné signály
- Malé nebo příliš velké zornice patří k neklamným a naprosto neoddiskutovatelným známkám užívání drog. Některé látky (například opiáty) udělají ze zorniček špendlíkové hlavičky a jiné (například pervitin) velké černé talíře přes celé oko. Nedají se zapřít ani zakamuflovat. Nejlepší je srovnání s očima jiného člověka, který je hned vedle dítěte ve stejné místnosti při stejném osvětlení. Pokud je rozdíl ve velikosti zorniček dvou lidí výrazný, je to známka užití drogy. Umí to i některé léky.
- Vpichy, nebo časté modřiny - odmítají nosit krátký rukáv. Vpichy jsou další neklamnou známkou užívání drogy.
K dalším tělesným známkám, které nejsou až tak průkazné a mohou být způsobeny řadou jiných věcí patří:
- často zarudlé oči
- setřelá řeč
- zvláštní, chemický pach z dechu, kůže, nebo oblečení
- suché popraskané rty
- kazící se zuby
- zarudnutí a krvácení z nosu bez zjevné příčiny
- stavy připomínající opilost bez zápachu alkoholu v dechu
- neobvyklá, častá únava
- motorický neklid (klepe nohama), nebo neobvyklá nemotornost
- divné kroutivé pohyby
- záchvaty smíchu
- výrazný úbytek hmotnosti
- Výrazné zhoršení akné
- podivné kroutivé pohyby
Psychické signály
Všechny uvedené jsou nespecifické. To znamená, že mohou být způsobeny celou řadou jiných příčin než užití drogy.
- změna režimu spánku - ponocuje a ve dne spí
- poruchy učení a chování
- agresivita
- poruchy pozornosti - nevydrží se soustředit
- úzkosti, propady nálady, deprese
- střídání nespavosti s výraznou únavou a spavostí
- lhaní
- drobné krádeže v bytě
- rozprodávání věcí
- divné pytlíčky s práškem
První dva signály - výrazně jiná velikost zorniček oproti ostatním lidem a vpichy jsou již neklamnou známkou užívání drog. Všechny ostatní mohou být způsobeny řadou jiných příčin, ale přesto drogy nevylučují. Pokud se objevují často a výrazně je na čase se začít ptát.
Rozhovor o drogách
Je dobré napřed vše uvážit a nezačínat tento rozhovor uprostřed afektu a hádky. Nikam to nepovede! S dítětem se pohádáte a výsledek nebude žádný. Je dobré napřed se uklidnit a počkat na vhodný okamžik a v klidu vše probrat. Řekněte na rovinu, že máte strach. Již delší dobu pozorujete změny chování a fyzické změny a nelíbí se vám to. Klidně si je dopředu vypište, buďte na rozhovor připraveni. Pokud možno v klidu vše s dítětem proberte. Nenechte se zahnat do kouta. Stůjte si za svým. Nabídněte pomoc a mělo by zaznít: Stále tě mám rád/a, ale nelíbí se mi, co děláš a jak se chováš. Nevyhrožujte, nezastrašujte. Je to zbytečné a nefunguje to. Stejně tak nefunguje pláč. Jasná, věcná rozmluva. Je více než pravděpodobné, že dítě vše popře a může mít pravdu. Přesto trvejte na jasném dodržování pravidel a normálního domácího řádu. Dítě má v pubertě nárok na vzdor, ale ten nesmí ochromovat plnění jeho normálních povinností a slušné chování.
Znovu zopakujte, co se vám nelíbí a nastavte reálná pravidla. Děti obvykle vše slíbí (chtějí mít od vás klid). Jasně proberte a formulujte co se stane, pokud vyslovená pravidla nebudou dodržována. Klidně je společně sepište. Mezi vyslovená pravidla může patřit i použití testů na drogy při nezlepšení chování.
Naprosto zásadní je důslednost vyžadování nastavených pravidel. Nebude to fungovat, pokud za pár dní, pár týdnů, opět dojde ke zhoršení a vy nezareagujete.
Pokud v budoucnosti nedojde ke zlepšení, nebo k opětovnému velkému propadu v chování dítěte, je už dobré vyhledat odbornou pomoc. Stejně tak je více než žádoucí vyhledat odbornou pomoc hned při nalezení vpichů, nebo jiných zorniček. Není žádná ostuda nechat si pomoci. O tom si něco povíme v jednom z příštích článků.
Testování na drogy z moči a ze slin
Tento odstavec je cíleně až na konci článku, ač mnohé napadne jako první. Ano, testy lze zakoupit v každé lékárně a jsou snadno použitelné, ale jsou obrovským zásahem do soukromí vašeho dospívajícího dítěte. A pokud vaše dítě drogy nebere mohou testy vážně narušit vztah mezi vámi a dítětem. Ve vzduchu už na dlouho bude atmosféra nedůvěry, která se špatně hojí. Stejně tak se můžete trefit při testování do momentu, kdy už drogy v moči nebudou průkazné a vaše dítě získá navrch i pokud drogy bere.
Něco jiného je, pokud je dítě předchozím rozhovorem na možnost budoucího testování připraveno předchozím vážným rozhovorem. Pak už dopředu ví, že při nezlepšení svého chování může tato situace nastat a vlastně to už má ve svých rukou. Může ovlivnit, zda k tomu dojde, nebo ne.
Přesto i tak bych doporučil nechat to na odbornících. Nemusíte tuto proceduru absolvovat doma, ale může proběhnout v adiktologické ambulanci.
Závěrem
Ne každé nesnesitelné chování pubertálního potomka musí být způsobeno užíváním drog. Každý má pubertu jinou a některé jsou opravdu hodně turbulentní i bez drog. Na druhou stranu nelze tuto možnost podcenit. Pokud má Vaše dítě vpichy, nebo výrazně jinou velikost zorniček, nebo se jeho naprosto nepřiměřené chování nezmění ani po rozhovoru, je na místě vyhledat pomoc. Čím dříve tím lépe. Opravdu to není žádná ostuda.
Jak taková odborná pomoc pro vás a vaše dítě může vypadat si povíme v jednom z příštích článků.
Mgr. Radek Talpa adiktolog
Zdroje:
CARR-GREGG, Michael; SHALE, Erin. Puberťáci a adolescenti: průvodce výchovou dospívajících. Překlad Hana Antonínová. Praha: Portál, 2010. 197 s. ISBN 978-80-7367-662-9.
ČAČKA, Otto. Psychologie dítěte. Tišnov: Sursum, 1994. ISBN 80-85799-03-0.
KORANDA, Marian In: KALINA, Kamil. Klinická adiktologie. Grada, 2015. ISBN 978-80-247-9791-5. Dostupné také z: https://www.bookport.cz/kniha/klinicka-adiktologie-2141/.
