Hlavní obsah
Práce a vzdělání

Zdravotníků je dostatek, ale nechytrých politiků ještě více

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Pixabay

Až vystuduju lékařskou fakultu…

Po 5 letech studia na lékařské fakultě nesmíte ani otevřít krabičku s léky, natož nabrat krev. Systém pravomocí ve zdravotnictví je zrůdně komplikovaný a nemůže za to zdravotnictví, ale politici, kteří o něm rozhodují.

Článek

Co všechno se vlastně studuje na lékařských fakultách?

Studium na lékařských fakultách je rozděleno na dva základní směry:

Lékařské obory jsou dva.

  • Všeobecné lékařství s délkou studia 6 let a titulem MUDr.
  • Zubní lékařství s délkou studia 5 let a titulem MDDr.

Nelékařských oborů je více.

Všechny mají dva stupně. Bakalářský na 3 roky s titulem Bc. A navazující 2letý magisterský s titulem Mgr. Mezi nelékařské zdravotnické obory patří:

  • Adiktologie
  • Všeobecná sestra
  • Porodní asistentka
  • Dětská sestra
  • Ergoterapeut
  • Nutriční terapeut
  • Dentální hygienistka
  • Zdravotnický záchranář
  • Fyzioterapeut
  • Radiologická asistence a další.

Nelékařské zdravotnické obory mají v prvních letech studia společný takzvaný biomedicínský kmen. Je to soubor základních předmětů společných pro všechny obory. Předměty jsou zakončeny regulérní vysokoškolskou zkouškou. Mezi tyto základní společné předměty patří zejména:

  • Anatomie včetně piteven
  • Biologie člověka - genetika
  • Ošetřovatelství
  • První pomoc
  • Základy lékařské terminologie - latina
  • Fyziologie
  • Patologie
  • Pediatrie
  • Klinická farmakologie
  • Hygiena a epidemiologie

Všechny tyto základní předměty jsou absolvovány v prvních dvou letech bakalářského studia. Tedy už všichni studenti, všech oborů po absolvování bakalářského studia mají stejné znalosti z anatomie, patologie, farmakologie a dalších základních předmětů, ale jejich kompetence se značně liší.

Co nelékařský zdravotnický pracovník smí a nesmí?

Určuje Vyhláška o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků č.55/2011 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Ta naprosto přesně definuje, co každý jeden obor a v jakém stupni vzdělání smí a nesmí dělat.

Jak už psal kolega adiktolog pan Kozinski v článku Zdravotníci nechybí, chybí možnost je zaměstnat, ani jeden z těchto vysokoškolsky vzdělaných zdravotníků nemůže pracovat jako sanitář, nebo ošetřovatel. Což jsou obory pro absolventy základních škol a učilišť. Ano je to neuvěřitelné, ale vysokoškolák musí znovu absolvovat první pomoc atd., aby mohl dělat sanitáře.

Ale takto vzdělaný zdravotník vysokoškolák nemůže dělat ani základní zdravotnické úkony. Po všech zkouškách z anatomie, patologie, farmakologie a mnoha dalších nesmí mimo sestry.

  • Nesmí podat pacientům léky perorálně - tedy ústy. Ne předepsat, to je zcela správně v kompetenci lékaře, ale na základě předpisu lékaře otevřít krabičku a podat lék. Adiktolog si na tuto zázračnou kompetenci musí ještě dodělat po magisterském studiu další 2 roky specializačního studia a pak může léky podat. Musí tedy studovat celkem 7 let vysoké školy na podání léků. Nutriční terapeut na tuto kompetenci nedosáhne nikdy.
  • Nesmí nabírat venózní krev. Klasický odběr krve může dělat praktická sestra s maturitou, ale vysokoškolák s kompletní anatomickou znalostí krevního řečiště nesmí. A pozor opět adiktolog po specializačním studiu, tedy opět po 7 letech smí nabrat kapilární krev - tedy píchnout pacienta do prstu a odebrat kapičku krve. Další obory mají smůlu. Mohou se ustudovat k smrti a na tuto kompetenci nedosáhnou.
  • Podávat léčivé přípravky podkožně injekčně. Není myšleno speciální injekční podání určené lékařům a specializovaným zdravotním sestrám, ale obyčejné podání do podkoží, nebo do svalu. Opět mohou středoškolačky, ale vysokoškolák ne.

Náběry krve a injekční podání si vyžadují kurz, ale ten je pro mediky jednodenní. Tak proč nelékaři musí absolvovat ještě celou středoškolskou zdravotní školu?

Závěrem

O zákonech a vyhláškách rozhodují politici. A v tomto případě jsou naprosto nekompetentní. O politicích rozhodujeme všichni ve volbách. Ptejte se jich, proč vysokoškolák z lékařské fakulty nesmí otevřít krabičku s léky?

Nemohu mluvit za ostatní obory, ale za adiktologii ano. Na mnoha pracovištích (neříkám, že na všech) ústavní léčby závislostí zdravotní sestry v pracovní době pijí kávu a pletou svetry. 3 x za den vydají léky a občas naberou krev. Nikdo jiný z přítomných zdravotníků to totiž udělat nesmí.

Na těch osvícenějších pracovištích jsou sestry zapojeny do léčby pacientů. Vedou skupinové terapie, čtou deníky pacientů a všemožně jinak se montují do vysoce odborné léčby. Ale ta opravdu není v jejich kompetenci. Na rozdíl od podání léků adiktologem samotná léčba závislostí vyžaduje specifické znalosti a dovednosti. Ovšem to nikomu nevadí. Adiktologové se také nehrnou do kompetencí sester na specializovaných pracovištích JIP, ARO a jiných.

Jen tři základní zdravotní úkony vyjmenované výše prováděné adiktology by mohly ušetřit obrovské množství zdravotních sester na odděleních léčby závislostí. Ty by poté mohly vykonávat svou specializovanou práci na potřebných odděleních JIP, ARO a mnoha jiných kde je zapotřebí specifických sesterských znalostí a dovedností.

Mgr. Radek Talpa adiktolog

Zdroje:

Vyhláška č. 55/2011 Sb. ve znění pozdějších předpisů

Ministerstvo zdravotnictví ČR

1. lékařská fakulta UK

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz