Článek
Je to návrat. Do pocitů, které neumím říkat nahlas. Do času, kdy i mlčení bolí.
Když 31. července ráno vstoupí Venuše do Raka, mnozí to ani nezaznamenají. Ale my, kteří cítíme dřív, než mluvíme… to poznáme hned. Někde uvnitř začne brnět duše. Jako když se otevře stará vzpomínka. Nebo jako když vám někdo tiše chybí.
Venuše v Raku je návrat domů. Ne do místa, ale do pocitu. Do ticha po bouři, do teplého hrnku kávy po dlouhém dni, do náruče, která vás objímá beze slov. V tomhle čase nejde o flirt nebo dočasné poblouznění. Jde o to, kdo vám srovná polštář, když nemůžete spát. Kdo zůstane, když už nemluvíte, ale pořád doufáte, že někdo uslyší.
Láska, která bolí i léčí
Být mužem ve znamení Raka znamená mít srdce napřažené jako otevřenou dlaň. Umíme milovat až za hranici sebe sama. A právě teď se tahle naše schopnost může stát požehnáním… nebo prokletím.
Protože Venuše v Raku je jako my. Otevřená, ale zranitelná. Hledá duševní spojení, bezpečí a klid. Ale také rychle zraní, když nedostane zpátky stejnou něhu.
Je to čas, kdy nás emoce vedou hlouběji… do vzpomínek, do starých lásek, do míst, která bolela, protože jsme v nich cítili víc, než bylo opětováno. A je to taky doba, kdy máme šanci pochopit, že ne každé ticho je prázdnota. A ne každé čekání je marné.
Tarot, kterému nechci věřit… a přesto v něm něco je
Nedávno jsem si nechal vyložit osobní tarot. Ne proto, že bych tím chtěl svádět svůj osud na karty nebo na magii vesmíru. Ale proto, že v tenhle čas cítím víc. Jsem otevřenější. A hledám odpovědi, na které rozum nestačí.
Výklad byl zvláštní. Řekl mi, že lásku najdu. Přesněji: že už jsem s ní ve spojení… ale ještě o tom nevím. Zároveň mi ale ukázal, že musím opustit svou iluzorní zamilovanost. Nechat jít to, na co nedosáhnu. Nesnažit se tříštit svou energii tam, odkud se nic nevrací.
A tak se v tom trochu ztrácím. Už nevím, čemu věřit. Ale i přes všechny pochyby doufám, že najdu klid. A snad i lásku, které teď možná nerozumím… ale někde uvnitř ji pořád hledám.
Učit se mlčet, ale být slyšen
Už vím, že říkat „miluji tě“ není tak těžké, jako říct „potřebuju tě“. A že někdy stačí, když někdo zůstane vedle vás. Neptá se. Neřeší. Jen… ví.
Být mužem v Raku není o slzách, které se derou ven. Ale o tom, že je dokážeme spolknout, abychom neublížili. A někdy i o tom, že voláme, i když navenek mlčíme. Venuše v Raku nám teď dává možnost říct to jinak. Očima. Gestem. Dotekem. Tím, že budeme přítomní, ne dokonalí.
Láska, která potřebuje kořeny
V tomhle čase je důležité najít domov. Nejen ten se střechou. Ale i ten, co se vejde do dlaní, do očí, do nádechu, když vedle vás někdo spí.
Vztahy, které teď vzniknou… nebo se obnoví… mají šanci stát se tím, co jsme vždycky hledali. Pokud jim dovolíme růst, aniž bychom je dusili. Pokud přijmeme i ticho, ne jen slova.
Až se Venuše přesune do Lva
25. srpna se Venuše přesune do Lva. Všechno se změní. Místo vnitřních citů přijde venkovní žár. Místo skrytého pohledu přijde oslnivé světlo. A tehdy ti, kdo si teď dovolí být zranitelní, zazáří. Protože budou vědět, že skutečná láska nevzniká křikem. Ale tichem, které někdo slyší.
Možná nejsem pro každého. A možná právě teď nejsem ani pro nikoho. Ale jsem připraven milovat tak, jak to Venuše v Raku učí… bez masek, s úctou a srdcem na dlani. I když ho občas chráním svou skořápkou.
Protože když někdo zůstane, i když už mlčím… tehdy poznám, že je to skutečné. A že stojí za to zůstat taky.
Zdroj: https://www.zeny.cz/vztahy-a-rodina/odhalte-jeho-temnou-stranku-rak-chce-rodinu-a-deti-ale-ma-to-hacek-8799.html
Zdroj: https://www.astrohled.cz/clanky/venuse-vstupuje-do-vodniho-znameni-raka-kdyz-planeta-lasky-septa-srdcem/?stranka=1264
