Článek
Na začátku června podnikl Elon Musk cestu do Číny, kde navštívil svou „nejkvalitnější“ továrnu Tesla v Šanghaji a setkal se s několika čínskými představiteli, včetně ministrů zahraničních věcí, technologií a obchodu. Na základě tiskových prohlášení se jednání soustředila nejen na elektromobily, ale také na americko-čínské vztahy. Přestože vliv nejbohatšího člověka světa na tyto bilaterální vztahy může být omezený, Musk má v rukou významný komunikační nástroj, který má Čína zájem využít – sociální síť Twitter.
Svoboda projevu podle Muska
S přibližně 450 miliony aktivních uživatelů slouží Twitter jako klíčová platforma pro sdílení informací a názorů a utváření diskurzu na celosvětové úrovni. V listopadu 2022 koupil Twitter Elon Musk s cílem vytvořit z něj „platformu pro svobodu projevu na celém světě“. Ve skutečnosti se však pod jeho vedením stává spíše bezpečným útočištěm pro pravicové extremisty i státní aktéry šířící propagandu a dezinformace, jako je Čína, Rusko a Írán.
Přestože je Twitter v Číně oficiálně zakázán, čínské vedení vnímá tuto platformu jako důležitý kanál pro sdílení informací a komunikaci s uživateli mimo Čínu. V posledních letech obraz Číny utrpěl šrámy, nejprve kvůli potlačování protestů v Hongkongu a porušování lidských práv, a později kvůli pandemii COVID-19. Čínští představitelé tak hledali nové možnosti, jak šířit „pozitivní energii“ o Číně, vyvracet kritiku země a informovat o otázkách důležitých pro vedení komunistické strany. V důsledku se po celé Evropě postupně rozrostly účty čínských velvyslanectví.
Nový výzkum projektu MapInfluenCE ukazuje, že twitterové účty čínských ambasád v Evropě stále do značné míry postrádají koordinaci. Často slouží pouze jako jednosměrné kanály pro šíření oficiálních postojů čínské komunistické strany a vytváření pozitivního obrazu země, její společnosti, ekonomiky, kultury a vnitřního fungování. Těmto účtům se ale také podařilo zaujmout sledující při komentování lokálních témat nebo šíření protiamerického obsahu, včetně dezinformací o válce na Ukrajině. Účty čínských velvyslanectví navíc mohou v budoucnosti těžit z vývoje uvnitř Twitteru.
Pod Muskovým vedením je Twitter ochotnější respektovat požadavky vlád na zablokování některých účtů, jak se ukázalo v případě Turecka a omezování Erdoganovy opozice před volbami, a Indie, kdy platforma odstranila tweety zmiňující dokument BBC kritizující indického premiéra Narendru Modího.
Nátlak ze strany autoritářských vlád na respektování cenzury přitom není pro Twitter nic nového. Twitter několikrát žaloval Turecko, například v roce 2014, kdy Ankara zakázala přístup na Twitter a turecký soud rozhodnutí zrušil. Výše uvedené případy však ilustrují, že Musk zvolil vůči vládám vstřícnější přístup. Podle odhadů za posledních šest měsíců Twitter vyhověl 80 procentům vládních žádostí o zablokování účtů, zatímco před příchodem Muska to bylo asi 50 procent. Podle Muska Twitter některé turecké účty zablokoval proto, aby předešel zablokování sítě v celé zemi. Vyhovění těmto žádostem naznačuje, že je Twitter připraven přistoupit na autoritářské požadavky a cenzuru diskuze.
Navíc rozsáhlé snižování počtu zaměstnanců omezilo schopnosti Twitteru detekovat automatizované účty a zpochybnilo schopnosti Twitteru odhalovat spamy a dezinformace v čínštině. Například během protestů proti přísným pandemickým opatřením, které se rozšířily po celé Číně v listopadu 2022, se na Twitteru se hojně šířily spamy, který překrývaly relevantní informace.
Twitter také omezil volný přístup k Twitter API (Application Programming Interface), důležitému nástroji pro výzkum chování na sociálních sítích a odhalování dezinformací. Od března 2023 tak nejdostupnější přístup za 100 USD měsíčně umožňuje shromáždit pouze 10 000 tweetů za měsíc ve srovnání s miliony dostupnými dříve zdarma (v závislosti na druhu účtu). To pravděpodobně ovlivní mnoho výzkumných projektů, které analyzují obrovské množství dat Twitteru. V dlouhodobém horizontu mohou tyto změny dopadnout také na celkové fungování Twitteru, protože výsledky takových výzkumů mohly pomoci aktualizovat algoritmy pro odhalování falešných účtů nebo identifikovat informační operace, které mohly uniknout detekčním mechanismům Twitteru.
Svoboda pro státní média
Twitter zároveň změnil několik opatření, která omezovala obsah publikovaný účty napojených na státy. Od roku 2020 až donedávna algoritmy Twitteru nešířily obsah účtů spojených se státem, včetně státních médií, což výrazně omezovalo jejich dosah. Výzkum DFRLab však naznačuje konec tohoto přístupu, protože dosah těchto účtů od konce března výrazně vzrostl spolu s počtem jejich sledujících.
Další změna se týká označování účtů kontrolovaných státem. Stejně jako jiná sociální média, jako například Facebook, i Twitter dříve označoval účty státních médií, novinářů a vládních představitelů. Politika označování se na jaře 2023 několikrát změnila až nakonec byla zcela zrušena. Tato označení přitom přispívala k tomu, že se uživatelé Twitteru zdráhali sdílet obsah publikovaný těmito účty.
Dále se výrazně mění pravidla pro ověřování účtu. Zatímco dříve byly účty posuzovány na základě své aktivity, což napovídalo uživatelům o relevanci jednotlivých účtů, současné označení „Twitter Blue“ závisí na měsíčním předplatném. Upřednostňování financí před autenticitou účtu vytváří příležitosti k zaplavení sítě informačními kampaněmi. Několik čínských médií a politiků si již označení platí, například Global Times, People's Daily, Xinhua nebo například čínští velvyslanci v EU a Jihoafrické republice a jejich příspěvky se tak jiným uživatelům se nyní zobrazují častěji.
Pro vykreslení úplného obrazu je nutné zmínit, že Twitter zavedl šedé značky pro označení multilaterálních a vládních institucí. V tuto chvíli je však označena pouze hrstka čínských diplomatů a takový přístup zcela opomíjí státní média a jejich novináře, kteří v případě Číny patří mezi nejaktivnější účty šířící čínské narativy.
V neposlední řadě i sám majitel Twitteru rád sdílí své myšlenky a komentáře, jež algoritmy Twitteru silně zvýhodňují a často zobrazují ostatním uživatelům. To je obzvláště důležité, protože některé jeho předchozí poznámky úzce reflektovaly postoje čínské vlády. Například uvedl, že by se Tchaj-wan měl stát zvláštní administrativní zónou Číny, podobně jako Hongkong.
Muskovy obchodní zájmy v Číně vytváří střet zájmů, který se pravděpodobně vyvíjí spíš ve prospěch Číny. Změny ve fungování Twitteru čelí kritice i ze strany Evropské komise, jelikož nejsou v souladu s kodexem, který vyžaduje, aby platformy vydávaly zprávy týkající se boje proti dezinformacím. Již v roce 2023 čelil Twitter kritice kvůli poskytnutí neúplné zprávy, kde chyběla data a informace o plánech spolupráce s ověřovateli informací. Přestože Twitter kodex vypověděl, v srpnu se v rámci nových digitálních regulací stane závazným. Jejich nedodržení může mít za následek pokutu nebo dokonce úplný zákaz platformy v případě opakovaných přestupků. Usnadňováním autoritářským vládám využívání Twitteru pro šíření jejich propagandy tak může tato sociální síť riskovat nejen svou pověst, ale i dlouhodobé fungování.
Veronika Blablová
Autorka pracuje v Asociaci pro mezinárodní otázky (AMO) jako datová analytička čínských projektů MapInfluenCE a CHOICE a projektová koordinátorka iniciativy Future CHOICE.
