Článek
Dnes se vydáme na cesty jen kousek a krátce do historie.
V mé první zmínce o Švédsku, jsem se rozpovídala o příjemném městě Jönköping, kde teď žiju, (jaké je tohle hezké město Jönköping si můžete přečíst tady: https://medium.seznam.cz/clanek/anina-jonkoping-10-nejvetsi-mesto-ve-svedsku-92310) na jižním břehu nejdelšího jezera Švédska, Vättern. Tohle krásné místo toho nabízí opravdu hodně nejen k vidění. Napadlo mě však, že další zajímavá místa jsou na trase podél tohoto jezera směrem na sever.
Několikrát do roka totiž jezdíme až téměř ke Stockholmu, navštívit děti a vnoučata. Je to sice dlouhých cca 350 km tedy až k dětem, ale již po necelých 45 km z Jönköpingu, přímo vedle dálnice na Stockholm, podél které je mnoho krásných výhledů na jezero přímo z jedoucího auta, můžeme obdivovat krásné a poměrně zachovalé trosky hradu. Čtvercovou zříceninu Brahehus.
Skoro pokaždé jsme se chtěli zastavit, lákalo mě to, mám moc ráda zámky, hrady a zajímala mě historie Švédska. Ale buď nebylo tolik času, nebo jsme se vraceli už unaveni. Prostě vymlouvali jsme se s manželem vzájemně tak dlouho, až si tuhle historickou pamětihodnost prohlédl dřív můj syn, který nás přijel z Čech s rodinou navštívit do Švédska. Tedy aby ta ostuda nebyla tak velká, vypravili jsme se při nejbližší příležitosti si Brahehus prohlédnout konečně i my. Místo mi učarovalo a už jsem tam od té doby byla víckrát.
Nejjednodušší je sjet z dálnice E4 na parkoviště k restauraci Brahehus. Tam si můžete dát samozřejmě dobré jídlo, kávu či něco sladkého nebo koupit specifické cukrovinky Polkagris. K těm se ještě dostaneme. Nejhezčí je výhled na zříceninu hradu Brahehus.
K ní se od restaurace dostanete pěším podchodem pod dálnicí. Trvá to jen pár minut. Brahehus je impozantní zřícenina hradu či velkého panského domu ze 17. století. Pár informací k historické památce jsem si musela samozřejmě načíst.
Legenda praví, že ten dům dal postavit hrabě Per Brahe mladší. V jiné se říká, že Per Brahe a jeho hosté se nechali vynést v nosítkách po strmé horské stěně, když šli na hrad.
Švédský hrabě Per Brahe mladší (Abrahamsson) z Visingsborgu byl plukovníkem a odpovídal za královskou správu spravedlnosti, tedy zastával pozici, která se během staletí proměnila, ale odpovídala nejspíše dnešnímu ministru spravedlnosti (riksdrots). Byl také díky králi největším švédským vlastníkem půdy v 17. století. Jeho původní myšlenka byla, že Brahehus bude vdovským sídlem pro hraběcí první manželku Kristinu Katarinu Stenbock. Stavební práce začaly v roce 1637, oficiálně se uvádí rok 1638. Katarina zemřela v roce 1650 a dům či hrad byl dokončen až v roce 1651.
Stavba trvala poměrně dlouho díky velmi obtížným terénním podmínkám. Brahehus je na samém okraji hory, skaliska asi devadesát metrů nad jezerem Vättern. Když byl hrad stavěn, neexistovala žádná dálnice E4, po které by mohli přepravovat stavební materiál. Jediná byla strmá cesta nahoru na horu. Dá se po ní vyjít k hradu i dnes. Trochu pro kamzíky. Muselo to být moc těžké a pracné. Po smrti Kristiny Katariny byl údajně hrad využíván jako penzion. Sám hrabě tam také prý moc času nestrávil. Žil ve svém sídle Visingsborg na blízkém ostrově Visingsö.
V Brahehusu se údajně žilo ve srovnání s Visingsborgem relativně klidným životem. Zahraničním vyslancům procházejícím kolem čas od času vystřelili z hradu na pozdrav. Na hradě byla malá posádka asi dvanácti mužů údajně v ošklivých modrobílých uniformách, které si tam hrabě držel. Měli hlídat prázdný rozkošný hrad, který stál na těžko dostupném místě. Hrad měl prý vysokou hlavní budovu a dvě čtvercové nárožní věže, které byly spojeny mezi sebou i s hlavní budovou zdí.
Uvádí se, že umístění Brahehusu v těžko dostupném terénu a vysoko nad městem Brahe-Grenna, bylo svým způsobem demonstrací moci hraběte. Když dnes navštívíte Grännu (bývalé Brahe-Grenna), cca 3 km od Brahehusu, a podíváte se k severu, je Brahehus jako dominanta vidět. Dokonce prý Per Brahe ml. dobře naplánoval také ulice v Gränně. Tři z nich, Sjögatan, Brahegatan a Bergsgatan jsou nasměrovány k Brahehusu.
Gränna je nedaleké městečko, kde hrabě kdysi vládnul, Visingsö je zase blízký ostrov, na kterém Per Brahe žil a který je i dnes obydlený, ale zároveň turistickým lákadlem a častým výletním místem. Gränna a Visingsö jsou natolik krásné, že si zaslouží samostatnou pozornost.
Když jsme u Gränny, výše zmíněný Polkagris jsou speciální tvrdé bonbóny, které se vyrábí jen tady v Gränně a mají svou historii. Podrobněji bych se zmínila asi až ve spojení s Grännou.
Brahehus jako mnoho podobných hradů a zámků byl bohužel také zcela zničen požárem. Stalo se tak 29. září roku 1708. Hořelo tenkrát ve vesnici Uppgränna přímo pod hradem. Osm z jedenácti farem shořelo do základů a oheň si prý našel cestu i na horu. Požár způsobily zřejmě jiskry ve spojení se silným větrem.
A tak jsme prolézali to, co zbylo z hradu Brahehus, výhledy z dochovaných hradních oken nám braly dech, stejně tak mě chytala závrať, to ale i doslovná, na kraji skal před hradem, z nichž jsme měli krajinu pod sebou, jezero i s ostrovem jako na dlani. Dočetla jsem se, že dohlednost je minimálně 1 švédskou míli, která odpovídá našim 10 km. Člověk si na těch skalách připadá tak maličký, jen stojí a nemůže se vynadívat. Opravdu úchvatný výhled a historické zdi obklopené příjemnou tajuplnou atmosférou byly pro mě dalším krásným zážitkem ve Švédsku.
Dýchala na mě opravdu historie, jen jsem si představovala, jak tam asi žili, jak celý ten hrad asi vypadal. Napadlo mě, jestli tam měli třeba dost teplo, hrady se nedaly kdysi pořádně vytopit ani u nás, natož tady na severu. Jestli měli dostatek služebnictva, co jedli, jak se oblékali. No, tak na tyhle otázky se odpovědí pravděpodobně nedočkáme.
Význam hraběcí rodiny a hraběte Per Brahe ml. je historicky asi velký, protože jsou po něm pojmenovány objekty a ulice. Například ulice Brahegatan nebo gymnásium Pet Brahegymnasiet v Jönköpingu.
Každopádně podobných míst, o kterých se dá říct, že jsou opravdu krásná a vezmou vás za srdce, je stejně jako u nás i v této zemi mnoho. Rozhodně stojí za zhlédnutí.