Hlavní obsah
Názory a úvahy

Proč lidé věří konspiračním teoriím?

Foto: Antonín Šlajch/Pixabay

Zdroj: Pixabay/vlastní

Mezi lidmi panuje mylná představa, že konspirační teorie jsou doménou méně inteligentních lidí. Skutečnost je ale krapet složitější.

Článek

Proč lidé věří konspiračním teoriím? Mnoho lidí to vnímá špatně

Na otázku, proč lidé věří konspiračním teoriím, neexistuje jednoduchá opověď a jistě se jí budeme v budoucnu zabývat do hloubky a podíváme se na jednotlivé aspekty této problematiky. Nejdříve je ale třeba vyjasnit si jednu věc.

Víra v konspirační teorie, dezinformace atp. často nijak nesouvisí s mírou inteligence, jak se mnoho lidí mylně domnívá. Jistě jste někdy slyšeli větu jako „tomu může věřit jen naprostý hlupák“ a podobné. Lidé rádi zjednodušují a toto je přirozený přístup, jak zjednodušením získáme dojem, že „máme jasno“, a proto se tím nemusíme déle zabývat. Realita je ale trošičku složitější a vyžaduje hlubší poznání.

Co na to věda?

Dle vlastních mnohaletých zkušeností, ale i řady výzkumů, lze zcela s jistotou říci, že intelekt není to jediné, co hraje roli v tom, že člověk uvěří nějaké konspirační teorii nebo dezinformaci. Lidé věří konspiračním teoriím z různých důvodů: například hledají vysvětlení událostí, mají pocit nedostatku kontroly, nedůvěřují autoritám, touží po jedinečnosti a vzrušení a nebo zkrátka potřebují patřit do společenství s podobnými názory. K víře v konspirační teorie může navíc přispívat i lidské poznávání a předsudky (anglicky „bias“), jako je konfirmační zkresleníheuristika dostupnosti.

Čili ne, víra v konspirační teorie a dezinformace nemusí nutně souviset s nízkou inteligencí. Lidé s různou úrovní inteligence mohou naletět falešným informacím a dezinformacím, stejně jako mohou naletět na internetový podvod. Při víře v konspirační teorie a dezinformace mohou hrát roli i další faktory, jako je emocionální stav, osobní zkušenosti a vystavení určité víře. Mnoho inteligentních lidí může navíc věřit konspiračním teoriím díky svým osobním zkušenostem a vlivu své sociální bubliny, protože si lépe dokáže odargumentovat svůj pohled na věc.

Nevycházím zde jen ze svých zkušeností, ale existují studie, které zkoumají vztah mezi inteligencí a vírou v konspirační teorie. Výsledky však bývají smíšené a nepřesvědčivé. Některé studie zjistily negativní korelaci mezi inteligencí a vírou v konspirační teorie, zatímco jiné nezjistily žádnou významnou korelaci.

Je důležité poznamenat, že inteligence je komplexní konstrukt, který nelze omezit na jediné měřítko a víra v konspirační teorie je ovlivněna řadou faktorů. Proto je obtížné učinit jednoznačné prohlášení o vztahu mezi inteligencí a vírou v konspirační teorie. Jedno lze ale říct s vysokou jistotou. Inteligence není ten jediný podstatný faktor.

Zde je několik odkazů na studie, které zkoumaly vztah mezi inteligencí a vírou v konspirační teorie:

Tyto studie poskytují různé pohledy na vztah mezi inteligencí a vírou v konspirační teorie a pro širší pochopení je třeba je číst v kontextu s dalšími výzkumy v této oblasti.

Inteligence tedy není to jediné, co hraje při víře v konspirační teorie roli, a proto bychom neměli odsuzovat ty, kteří konspiračním teoriím podlehnou. Stejně tak bychom se neměli vůči konspiračním teoriím cítit imunní. Jakmile se totiž považujeme za imunní, stáváme se méně ostražití, a tedy ve výsledku i více náchylní k manipulaci.

Pokud tedy dále budeme k obětem dezinformací či konspiračních teorií přistupovat pouze jako k „nějakým hlupákům“, ničemu tím nepomůžeme a problém tu stále zůstane a může se jen zhoršovat.

A jak takové konkrétní manipulace mohou vypadat si ukážeme příště.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz