Článek
Květen je podle gregoriánského kalendáře pátý měsíc v roce a má 31 dní. V římském kalendáři byl květen do roku 153 př. n. l. třetím měsícem v roce. Měsíc květen začíná ve stejný den v týdnu jako leden příštího roku a žádný jiný měsíc v běžném roce nezačíná stejným dnem v týdnu jako květen.
Výraz máj pochází z dřívějšího latinského „maius“ a odvozuje se pravděpodobně od římské bohyně země a růstu jménem Maia. Pojmenování květen je ryze české a spojuje nás s přírodou, která v tuto dobu celá nádherně kvete. České pojmenování je tak vžité, že nás ani nenapadne, že je používáno teprve od roku 1805, kdy ho poprvé použil Josef Jungmann, který tehdy vlastenecky „počešťoval“ francouzský Chateaubriandův románek – Atala aneb Láska dvou divochů na poušti. Ve francouzském originále na odpovídajícím místě bylo „la lune des fleurs“ (lunární měsíc květin či květů) a Jungmann si slovo - květen nově vytvořil, aby tento poetismus přeložil. Možná si Jungmann při překladu vypomohl polským názvem jednoho z měsíců, kwiecień …
V češtině se do té doby používal název máj, který jako jediné označení ze všech měsíců v roce nemělo slovanský původ. Nový název „květen“ postupně z češtiny vytěsnil starý. Pátý měsíc roku se však mohl jmenovat úplně jinak. Např. trnopuk, traven nebo tráven, jde o starý název května či dubna odvozený od praslovanského slova trava, tráva, jako takzvaného měsíce trávy. Tedy měsíce, kdy se začíná s pastvou dobytka na zelené trávě. Nebo podle jiného vysvětlení měsíce, kdy začíná růst tráva. Vše se opět dělo jen proto, aby z českých názvů měsíců odstranili jediný výraz neslovanského původu.
Známá pranostika pocházející od F. L. Čelakovského pak vypadala takto:
Březen - za kamna vlezem,
duben - ještě tam budem,
trnopuk (= květen) - z kamen fuk.
Karel Hynek Mácha napsal „Mág“
Staršího pojmenování užil Karel Hynek Mácha při psaní své slavné básně ještě roku 1836. Nikoli proto, že pro jeho báseň znělo libozvučněji než české „květen“, ale proto, že Jungmannovo pojmenování se do podvědomí lidí dostávalo jen velmi pomalu. Podle tehdejšího dobového pravopisu navíc Mácha napsal „Mág“ (tak je pojmenováno i první vydání), což méně sečtělé čtenáře může i dnes poplést. Do třicátých let 19. století byla obě slova v zásadě rovnocenná, je ovšem nepochybné, že poetika veršů Máje přispěla k stylovému přehodnocení slova máj, jež postupně přebíralo roli vyjádření jarního rozpuku přírody a erotiky. Tím se nakonec zcela obrátilo počáteční vnímání dvojice máj – květen. Název Máchova díla bychom tak pro zachování původního vyznění vlastně měli do dnešní češtiny překládat suchým a profánním „Květen.“
První květnový den je dlouhý okolo 14 hodin a 43 minut. Slunce vychází přibližně v 5.36 a zapadá ve 20.19 hodin středoevropského letního času. Poslední den v květnu je delší o hodinu a 19 minut. Slunce vychází okolo 4.57 a zapadá ve 20.59 hodin.
zdroj: archiv Antonín ViK, www.ceskezvyky.cz
Pavel Toufar – Český rok na vsi a ve městě
Karel Oliva – Lidovky, 2016 a www.wikipedia.cz
vyobrazení: pohlednice, autor neznámý